SMLUVENÝ ROZVOD DOHODOU A DOHODA SJM: NEJČASTĚJŠÍ OTÁZKY

Obecně jsou možné dvě varianty rozvodu a vypořádání společného jmění manželů (SJM) – klasický SPORNÝ ROZVOD a SMLUVENÝ ROZVOD nebo-li ROZVOD DOHODOU.

Smluvená varianta rozvodu dohodou je méně náročná časově, finančně i z hlediska stresu spojeného s touto zásadní životní etapou, proto je vždy lepší aktivně komunikovat a pokusit se na podmínkách dohodnout. Soud u smluveného rozvodu navíc většinou od novely nevyžaduje účast manželů u rozvodového řízení.

U sporné varianty není vyžadován souhlas druhého z manželů. U smluvené varianty rozvodu dohodou se oba manželé musí dohodnout.

Pokud druhý z manželů nesouhlasí, bude nutno absolvovat proto sporný rozvod, tj. s prokazováním rozvodového důvodu, většinou také s osobní účastí manželů u soudního řízení, potažmo posléze také soudní řízení o vypořádání majetku v SJM (časově a finančně náročnější), resp. také se sporným řešením péče o nezletilé děti bez uzavřené dohody (podle konkrétní situace).

Návrh se podává v první řadě tomu okresnímu soudu, který je příslušný prioritně podle místa posledního společného bydliště manželů. Více informací viz také zde: Chci se rozvést.

Aby soud manželství rozvedl v rámci smluveného rozvodu dohodou, musí manželé soudu předložit komplexní dohodu a splnit zákonné podmínky.

Klíčové podmínky:

1. Délka manželství: Manželství muselo trvat alespoň 1 rok.

2. Shoda: Oba manželé s rozvodem souhlasí a připojí se k návrhu.

3. Komplexní dohoda: K soudu musí být doložena písemná smlouva řešící:
   

   • Vypořádání společného jmění manželů (SJM)

   • Bydlení po rozvodu

   • Případné výživné pro rozvedeného manžela

   • Péči a výživné pro nezletilé děti (pokud jsou)

U SMLUVENÉHO rozvodu dohodou řešíte nezl. děti, rozvod i SJM současně. Soud rozhodne o rozvodu i o péči o nezletilé děti – schválí dohodu rodičů. SJM je vyřešeno dohodou, která se dokládá soudu.

Postup tedy je u smluvené varianty rozvodu:

1. sepis rozvodového návrhu + dohody ohledně péče o děti + dohody o vypořádání SJM
2. podání dokumentů k soudu a rozhodnutí soudu

U SPORNÉHO rozvodu se nejprve řeší rozvod a péče o nezletilé děti. musí nejprve podat návrh na svěření dětí a určení výživného. Teprve po rozvodu je vhodné vyřešit SJM – dohodou, anebo opět soudně – samostatnou žalobou k soudu, a to id. do 3 let od právní moci rozvodu nejpozději, jinak nastupuje vypořádání domněnkami dle zákona, které nemusí být výhodné.

Postup tedy je u sporné varianty rozvodu:

1. rozvodové řízení včetně příp. vyřešení otázky péče o nezletilé děti
2. vypořádání SJM – dohodou či soudně

Manželé se musí u smluveného rozvodu dohodou a vypořádání SJM dohodnout na rozvodu samotném (návrh podávají společně oba nebo se druhý připojí), dále na péči o nezletilé děti včetně případně otázky výživného (nutná i v tomto dohoda, kterou soud schvaluje v rámci rozvodového řízení), a v neposlední řadě na vypořádání majetku spadajícího do SJM včetně otázky budoucího bydlení (v písemné formě a s úředně ověřenými podpisy).

Co vše spadá do SJM je uvedeno v článku Společné jmění manželů.

Podmínkou smluveného rozvodu dohodou je, že manželství trvá min. jeden rok. Od r. 2026 odpadá dřívější podmínka, že spolu manželé déle jak 6 měsíců nežijí.

Ke smluvenému rozvodu dohodou potřebujete tedy soudu doložit navíc DOHODU OHLEDNĚ PÉČE O NEZLETILÉ DĚTI a také DOHODU O VYPOŘÁDÁNÍ SPOLEČNÉHO JMĚNÍ MANŽELŮ a řešení otázky bydlení po rozvodu, a to s úředně ověřenými podpisy.

U smluveného rozvodu dohodou musíte soudu doložit písemnou dohodu o vypořádání majetkových poměrů (SJM) pro dobu po rozvodu, u sporné varianty nikoliv a SJM se řeší až po rozvodu – buď tedy dohodou, anebo soudně.

Z logiky věci u smluveného rozvodu dohodou musí druhý z manželů s rozvodem souhlasit, u sporné varianty rozvodu se souhlas druhého manžela obecně nevyžaduje. U sporného rozvodu se pak prokazuje rozvodový důvod (nezaměňovat s příčinou rozvratu manželství), tedy že manželství je trvale a hluboce rozvráceno a nelze očekávat obnovení manželského soužití. U smluveného rozvodu dohodou se toto automaticky předpokládá dle shodného tvrzení manželů bez dalšího.

V případě bezdětných manželství nebo tam, kde je dohoda zcela jasná a bezkonfliktní, nová právní úprava umožňuje rozhodnout i případně bez nařízení ústního jednání. Záleží nicméně na posouzení soudce podle konkrétního případu.

Kdy nemusíte k soudu:

• Pokud jste bezdětní a předložili jste bezchybné písemné dohody s úředně ověřenými podpisy.

• Soud má za to, že tvrzení v návrhu jsou shodná a není třeba provádět další dokazování (výslech manželů o rozvratu se u smluveného rozvodu neprovádí).

Pokud máte nezletilé děti, soudce vás zpravidla bude chtít (byť krátce) vidět, aby se ujistil, že dohoda o péči je skutečně v nejlepším zájmu dítěte a že jí oba rodiče rozumí. I v tomto případě je ale jednání spíše formalitou.

U smluveného rozvodu dohodou schválí dohodu rodičů, pokud je v zájmu dítěte. U sporného rozvodu rozhodne autoritativním rozhodnutím, opět s přihlédnutím k zájmům dítěte v první řadě, ale i k celé řadě aspektů na straně obou rodičů.

Pokud jde o péči o nezletilé děti, pak od r. 2026 platí:

1. opatrovnické a rozvodové řízení jsou zásadně spojeny v jedno, zatímco dříve byly samostatné
2. soud určuje rozsah péče každého z rodičů – není již péče výlučná, střídavá a společná tak, jak se určovala dříve

a možnosti rodičů ohledně péče o nezletilé děti jsou:

1. pokud se rodiče dohodnou, že dítě zůstane v péči obou rodičů, nemusí v zásadě soud určovat ani rozsah péče o dítě
2. pokud se na uvedeném nedohodnou (byť na rozvodu se např. shodují), pak soud určí rozsah péče každého z rodičů – časový plán, podle něhož se budou rodiče s dětmi stýkat, resp. délku kontaktu každého z rodičů s dítětem (nerozlišuje se tak již mezi rodičem, u kterého dítě žije a tím, který má „pouze“ právo na styk s dítětem) a rozhodne také o vyživovací povinnosti

K problematice výživného odkazujeme blíže na článek k tématu výživného a jeho výše, který obsahuje také doporučující tabulku výše výživného. Další informace naleznete také např. zde: Výživné.

Od 1.1.2026 je možné vést tzv. spojené řízení. Pokud se manželé dohodnou na rozvodu, majetku i péči o nezletilé děti, soud rozhodne o všech těchto věcech v rámci jednoho soudního jednání.

Jak to funguje v praxi:

• Jeden návrh: Podáváte společný návrh na schválení dohody o péči a na rozvod manželství.

• Jedno jednání: Soudce nejprve posoudí dohodu o dětech (zda je v jejich zájmu) a následně ve stejném jednání manželství rozvede.

• Odpadá čekání: Již není nutné čekat, až nabyde právní moci rozsudek o dětech, aby mohl začít rozvodový soud. Celý proces se tím zkracuje.

Poplatek soudu za zahájení řízení o rozvod stojí 2.000 Kč v případě smluveného rozvodu a 5.000 Kč v případě sporného rozvodu. V případě nemovitostí v SJM, které se po rozvodu mají vypořádávat, je nutno počítat následně také s poplatkem katastru, který činí opět 2.000 Kč.

V případě smluveného rozvodu dohodou otázka právního řešení, pokud jde o nezbytné dokumenty, není nikterak drahá (řádově několik tisíc Kč), zatímco u sporných rozvodů se náklady sporu běžně počítají min. v desítkách tisíc Kč a více, podle situace. U smluveného rozvodu dohodou nicméně je třeba samozřejmě dohoda ohledně všeho shora uvedeného, což v případě ne všech rozvádějících se manželů je možné a reálné s ohledem na vzájemné narušení dosavadních vztahů.

Smluvený rozvod dohodou bývá často vyřešen obecně do dejme tomu 2-3 měsíců od podání (záleží na vytíženosti daného soudu a soudce). Sporný rozvod vč. sporného řešení péče o nezl. děti, pokud následně zahrnuje i sporné řešení SJM, může být i otázkou několika let (zj. pokud jde o majetkové spory).

Vždy záleží na konkrétní situaci, proto nelze říci, jak se kdo má v konkrétním případě vypořádat pokud jde o SJM. V případě nejistoty ohledně této otázky je rozhodně vhodné toto probrat s ohledem na specifika toho kterého případu s advokátní kanceláří. Každopádně i s ohledem na vzájemné rodinné vztahy, které zj. v případech společných nezletilých dětí trvají v jisté míře i nadále po rozvodu manželství, je vhodné přistupovat k dané otázce kompromisním a rozumným způsobem. Ne nadarmo se říká, že kompromisní dohoda je mnohdy lepší, než nejistý rozsudek v nedohlednu.

Pokud jde o otázku rovnosti vypořádání, pak dohoda je o tom, že se strany dohodnou. Nicméně ani dohoda by neměla být o tom, že jeden dostane téměř vše a druhý téměř nic. V úvahu by pak připadalo dovolání se neplatnosti např. podle ustanovení občanského zákoníku o neúměrném zkrácení či lichvě.

Pokud jde o movité věci, v případě nesporného rozvodu se běžně v dohodě uvádí především věci hodnotnější, jako např. automobil, nábytek, osobní počítač apod.

Za právně jedny z nejhorších prohlášení rozvádějících se manželů lze považovat prohlášení typu „jsme na všem ústně dohodnuti“ anebo „žádný majetek v SJM nemáme“, takže žádná právní dohoda „není“ potřeba. Ústní dohoda v tomto směru nezaručuje po právní stránce prakticky nic, krom toho ve variantě nesporného rozvodu dohodou je nutno vždy písemnou dohodu o vypořádání SJM soudu dodat (vč. ověřených podpisů).

Majetkem v SJM může být např. i účet nebo auto napsané samozřejmě v rámci evidence i jen na jednoho z manželů, což si řada rozvádějících se manželů často vůbec neuvědomuje. Vyjma případů, kdy se např. notářsky zúžilo SJM tak, že opravdu do SJM nic nespadá, tak v převážné většině případů v SJM vždy nějaký majetek je, byť si manželé často myslí opak a za SJM považují nesprávně třeba jen nemovitosti.

Pokud v nemovitosti za trvání manželství bydlí oba manželé, byť je nemovitost ve Vašem výlučném vlastnictví, tak pokud je nemovitosti třeba k bydlení manželů nebo rodiny, tak je vyžadován písemný souhlas i druhého z manželů.