Výživné pro děti – vymožení, určení, zvýšení

a tabulka výživného

 

VYMOŽENÍ VÝŽIVNÉHO: Většinou situaci dlužného výživného matka dítěte řeší tím způsobem, že se obrátí na policii, která však často věc buď odloží (velmi často oprávněně, neboť trestní řízení je nejzazší možností, kterou lze využít v případě porušení trestního zákona), anebo v soudním řízení otec dostane tzv. podmínku a matka se reálně k penězům opět nedostane. Předpokladem trestného činu v tomto smyslu je neplnění vyživovací povinnosti soustavně a po delší dobu, zpravidla minimálně 4 měsíců. Navíc v případě, že by byl realizován dokonce trest odnětí svobody, šlo by při podání trestního oznámení o kontraproduktivní jednání, protože otec může tímto postupem dokonce přijít o své zaměstnání, čímž ztratí zcela možnost svou vyživovací povinnost plnit.

Řešením uvedené situace je podat přímo EXEKUČNÍ NÁVRH s pověřením konkrétního soudního exekutora, který pak zvolí způsob, jak dlužné výživné po povinném otci vymoci. Nezbytností je však také správný výběr soudního exekutora, neboť ne každý z nich postupuje stejně razantně.

S uvedenou problematikou pak souvisí také otázka možného ZVÝŠENÍ VÝŽIVNÉHO. V takovém případě je třeba podat k místně příslušnému okresnímu soudu žalobu na zvýšení výživného pro nezletilé dítě. U zvýšení výživného, stejně jako u jeho základního určení například při rozvodu manželství, není nikde v zákoně přesně určeno, jakou minimální či maximální částku lze žádat a neexistují na to ani žádné závazné tabulky, kterými by se soud byl povinen řídit (na tom nemění nic ani tzv. doporučující tabulka výživného uvedená níže, která je nezávazná, byť většinou respektovaná).

Soud se tak při STANOVENÍ VÝŠE ČÁSTKY VÝŽIVNÉHO řídí obecně schopnostmi, možnostmi a majetkovými poměry povinného (většinou tedy otce) a majetkovými poměry a odůvodněnými potřebami nezletilého, které se samozřejmě s postupujícím věkem mění a vychází se tak vždy z konkrétních okolností případu. Kromě toho platí, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů a toto pravidlo dokonce předtím uvedeným předchází (má přednost).

Soud může při stanovení či zvýšení výživného přihlížet z hlediska oprávněného dítěte např. k jeho věku, zdravotnímu stavu, zájmům, zálibám, návštěvám předškolního či školního zařízení, k jeho příjmům (má-li nějaké) či k jeho podílu na životní úrovni rodiče. Z pohledu povinného rodiče se mohou zohledňovat např. hodnota majetku, výdělečné možnosti, zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika, zda se nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, závazky povinného rodiče mimo povinností k dítěti, zda je přispíváno nad rozsah běžného výživného (např. spoření, pojištění apod.), zda o dítě pečuje a v jakém rozsahu, zda žije s jiným partnerem (resp. s ním vede společnou domácnost) a jaké jsou příjmy a výdaje tohoto partnera, jaké má povinný rodič další vyživovací povinnosti, jaké jsou jeho náklady spojené se zaměstnáním, jaké má podmínky bydlení a náklady s tím spojené, jaké jsou náklady na udržení jeho příjmu apod.

Neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů a neumožní soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí, platí, že průměrný měsíční příjem této osoby činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce podle právního předpisu. 

 

K NĚKTERÝM ASPEKTŮM MAJÍCÍM VLIV NA URČENÍ VÝŽIVNÉHO PRO NEZLETILÉ ČI ZLETILÉ DÍTĚ

STANOVENÍ VÝŠE VÝŽIVNÉHO U JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ PÉČE O NEZLETILÉ

 

Ministerstvo spravedlnosti připravilo v minulosti pro soudce orientační DOPORUČUJÍCÍ TABULKU procentuelního určování výživného na děti – procenta jsou uvedena z čisté mzdy povinného rodiče na jedno dítě podle jeho věku a je v ní počítáno s jedním až třemi vyživovanými dětmi povinného rodiče (pokud je jedno dítě, jsou pravděpodobná ona vyšší procenta v tabulce, pokud je více dětí, jsou pravděpodobná naopak nižší procenta na každé z dětí). Tabulka má ovšem pouze doporučující (nikoliv závazný, byť většinou respektovaný) charakter a i nadále platí, že soud je povinen se řídit především obecnými kritérii pro určování výživného uvedenými v zákoně.

Orientační tabulka doporučeného výživného:

věk dítěte          výživné
0 – 5 let               11 – 15 %
6 – 9 let               13 – 17 %
10 – 14 let           15 – 19 %
15 – 17 let           16 – 22 %
18 a více let       19 – 25 %

ONLINE KALKULAČKA VÝŽIVNÉHO