VÝŽIVNÉ – TABULKA VÝŽIVNÉHO – ALIMENTY NA DÍTĚ

tabulka výživného níže aktualizována podle stavu v r. 2023

Soud se při STANOVENÍ VÝŠE VÝŽIVNÉHO – ALIMENTŮ NA DÍTĚ řídí obecně schopnostmi, možnostmi a majetkovými poměry povinného rodiče a majetkovými poměry a odůvodněnými potřebami dítěte, které se samozřejmě s postupujícím věkem mění a vychází se vždy z konkrétních okolností případu. Kromě toho platí, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů a toto pravidlo dokonce předtím uvedeným předchází (má přednost). Soud může při stanovení či zvýšení výživného přihlížet z hlediska oprávněného dítěte např. k jeho věku, zdravotnímu stavu, zájmům, zálibám, návštěvám předškolního či školního zařízení, k jeho příjmům (má-li nějaké) či k jeho podílu na životní úrovni rodiče. Z pohledu povinného rodiče se mohou zohledňovat např. hodnota majetku, výdělečné možnosti, zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika, zda se nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, závazky povinného rodiče mimo povinností k dítěti, zda je přispíváno nad rozsah běžného výživného (např. spoření, pojištění apod.), zda o dítě pečuje a v jakém rozsahu, zda žije s jiným partnerem (resp. s ním vede společnou domácnost) a jaké jsou příjmy a výdaje tohoto partnera, jaké má povinný rodič další vyživovací povinnosti, jaké jsou jeho náklady spojené se zaměstnáním, jaké má podmínky bydlení a náklady s tím spojené, jaké jsou náklady na udržení jeho příjmu apod. Neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů a neumožní soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí, platí, že průměrný měsíční příjem této osoby činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce podle právního předpisu. Výživné na nezletilé děti se stanovuje poprvé nejčastěji při rozvodu manželství, jde-li o sezdané rodiče.

ROZVOD MANŽELSTVÍ ODKAZ

S uvedenou problematikou pak souvisí také otázka možného ZVÝŠENÍ VÝŽIVNÉHO – ALIMENTŮ NA DÍTĚ. V takovém případě je třeba podat k místně příslušnému okresnímu soudu návrh na zvýšení výživného pro dítě. U zvýšení výživného, stejně jako u jeho základního určení například při rozvodu manželství, není nikde v zákoně přesně určeno, jakou minimální či maximální částku lze žádat a neexistují na to ani žádné závazné tabulky, kterými by se soud byl povinen řídit, i když existuje tzv. doporučující tabulka výživného na dítě uvedená níže, která je sice nezávazná, i když povětšinou respektovaná, a to především u prvorozhodování o výši výživného, neboť u zvýšení výživného, o kterém bylo v minulosti již soudem rozhodnuto, jde především o tzv. ZMĚNU POMĚRŮ oproti situaci v době posledního rozhodnutí soudu o výši výživného, a to na straně rodičů nebo dítěte. Např. může jít o výrazně vyšší příjmy povinného rodiče, popř. nejčastěji o zvýšené odůvodněné potřeby dítěte, které rostou s věkem – hranicemi mohou být např. nástup na ZŠ, SŠ či VŠ, popř. o zvýšení výživného lze uvažovat i prostým plynutím času kupř. po uplynutí tří let od doby posledního rozhodnutí soudu.

NÁVRH NA ZVÝŠENÍ VÝŽIVNÉHO VZOR

Ministerstvo spravedlnosti připravilo pro soudce orientační DOPORUČUJÍCÍ TABULKU procentuelního určování výživného na děti (alimentů) – procenta jsou uvedena z čisté mzdy povinného rodiče podle věku dítěte a celkového počtu vyživovaných dětí (pokud je jedno vyživované dítě, je situace samozřejmě jiná, než pokud jsou vyživovány čtyři děti). Tabulka výživného má přitom pouze doporučující (nikoliv závazný, byť většinou respektovaný) charakter a i nadále platí, že soud je povinen se řídit především obecnými kritérii pro určování výživného uvedenými v zákoně.

Při stanovení výše výživného (alimentů) na dítě by se měl ovšem zohlednit i rozsah péče a styku povinného rodiče s dítětem (pokud je styk s dítětem např. v tzv. rozšířené formě, výživné by se úměrně tomu mělo podle konkrétní situace snížit s tím, že níže uvedená tabulka výživného s tímto v základu nepočítá). Příklad – podle níže uvedených orientačních kalkulaček výživného při dvou dětech navštěvujících ZŠ a příjmu obou rodičů cca 30.000 Kč by se výživné na jedno dítě mohlo pohybovat okolo částky cca 4.000 – 4.500 Kč pokud matka tráví s dětmi 100% času, zatímco pokud otec tráví s dětmi např. zhruba třetinu času v roce, tak výživné na jedno dítě by se mohlo pohybovat okolo částky cca 3.000 – 3.500 Kč. Samozřejmě jde jen o orientační kalkulačku bez zohlednění konkrétních specifik toho kterého případu. Tento rozsah péče povinného rodiče lze zohlednit v rámci kalkulaček, na něž jsou uvedeny odkazy níže (druhá z nich je přímo odkaz na oficiální kalkulačku MS), tabulka samotná toto automaticky nezohledňuje! A také pozor na to, že ne všechny kalkulačky výživného, které objevíte na internetu, s tímto počítají.

Orientační tabulka doporučeného výživného – alimentů na děti:

ODKAZ: ONLINE KALKULAČKA VÝŽIVNÉ – ALIMENTY

VÝŠE VÝŽIVNÉHO V SOULADU S NOVOU DOPORUČUJÍCÍ TABULKOU

ODKAZ: JUSTICE – KALKULAČKA VÝŽIVNÉ – ALIMENTY

JUSTICE: MANUÁL PRO PRÁCI S TABULKOU VÝŽIVNÉHO

STANOVENÍ VÝŠE VÝŽIVNÉHO U JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ PÉČE O NEZLETILÉ

JAK SE ZMĚNILA DOPORUČUJÍCÍ TABULKA PRO VÝŽIVNÉ

VYMOŽENÍ VÝŽIVNÉHO: Často situaci dlužného výživného oprávněný rodič dítěte řeší tím způsobem, že se obrátí na policii, která však často věc buď odloží (velmi často oprávněně, neboť trestní řízení je nejzazší možností, kterou lze využít v případě porušení trestního zákona), anebo v soudním řízení povinný dlužník dostane např. tzv. podmínku a oprávněný rodič se reálně k penězům opět nemusí dostat. I když v řadě případů samotné zahájení trestního řízení v této věci může povinného dlužníka přimět k tomu, aby výživné uhradil. Předpokladem trestného činu v tomto smyslu je neplnění vyživovací povinnosti soustavně a po delší dobu, zpravidla minimálně po dobu 4 měsíců. Také v případě, že by byl realizován dokonce v krajních případech trest odnětí svobody, šlo by při podání trestního oznámení o v podstatě v řadě případů i kontraproduktivní jednání, protože povinný dlužník může tímto postupem dokonce přijít o své zaměstnání, čímž ztratí zcela možnost svou vyživovací povinnost plnit. Řešením uvedené situace je především podat EXEKUČNÍ NÁVRH s pověřením konkrétního soudního exekutora, který pak zvolí způsob, jak dlužné výživné po povinném rodiči vymoci. Exekuce přepokládá tzv. exekuční titul, tedy pravomocné rozhodnutí soudu, kterým bylo výživné na dítě již soudně přiznáno. Nezbytností je však také správný výběr soudního exekutora, neboť ne každý z nich postupuje stejně efektivně.

ODKAZ K EXEKUČNÍMU ŘEŠENÍ DLUŽNÉHO VÝŽIVNÉHO