U darovací smlouvy na dům se v praxi často riskuje zbytečně se vzory smluv, ačkoliv hodnota těchto nemovitostí bývá velmi vysoká a často se tato smlouva kombinuje také s, pro dárce důležitým, věcným břemenem – služebností bydlení a užívání. Chyby se dělají často i u samotné specifikace předmětu převodu jak v darovací smlouvě samotné, tak také v návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Rozlišovat je především potřeba tu skutečnost, zda dům není součástí pozemku a je samostatnou stavbou, anebo naopak se jedná o pozemek, jehož součástí je stavba domu. Již samotné nerozlišení této skutečnosti může vést k zamítnutí návrhu na vklad do katastru nemovitostí. Obdobně se chyby dělají v nerozlišení výlučného vlastnictví, podílového spoluvlastnictví a společného jmění manželů.

Pokud darují např. rodiče svým dětem rodinný dům a současně v takovém domě i nadále bydlí a užívají jej, je rozhodně více než vhodné, aby darovací smlouvu na dům kombinovali minimálně s věcným břemenem tzv. dožití – služebností práva bydlení a užívání domu doživotně a bezplatně. Věcné břemeno (služebnost) užívání a bydlení je rozhodně vhodné zřídit i v situaci, kdy rodinné vztahy jsou zcela v pořádku a není zde nějaká reálná obava v tomto směru do budoucna. I se stranou obdarovanou se může např. něco stát, dům zdědí další osoby a ty se nemusí cítit být vázány nějakými ústními domluvami v tomto směru. Pokud pak strana dárce v domě bydlí, tak by bez věcného břemene zcela zbytečně riskovala. Věcné břemeno – služebnost tohoto typu, které je zapsáno v katastru nemovitostí, zůstává v platnosti, až do příp. smrti osob oprávněných, původních dárců, a i při případné změně vlastnictví rodinného domu, musí být případnými novými vlastníky respektováno.

Věcné břemeno (služebnost) v tomto směru může být např. ve formě výlučného užívání, pokud dárci bydlí v takové nemovitosti sami, anebo ve formě spoluužívání za situace, kdy v nemovitosti bydlí společně např. se stranou obdarovanou. Spoluužívání přitom může být specifikováno jak bez vymezení konkrétních místností, na které se věcné břemeno bude vztahovat, tak i s případným přesným vymezením těch místností, které budou předmětem výlučného užívání ze strany osob oprávněných z věcného břemene s tím, že pokud jde např. o společné prostory, jako např. sklep, garáž, přístupové či společné chodby apod., ale kupř. u rodinného domu také zahrada apod., půjde o spoluužívání společně se stranou obdarovanou, jako povinnou z věcného břemene. Občas se věcné břemeno v tomto směru kombinuje také s tzv. zákazem zcizení a zatížení, tedy se zákazem převodu (dar, prodej apod.) a zatížení (např. zástavním právem či dalším věcným břemenem) bez souhlasu osoby oprávněné – dárce, jako původního vlastníka nemovitosti.