ROZVOD MANŽELSTVÍ DOHODOU

Častým omylem je dojem, že stačí dokumenty k nespornému rozvodu sepsat i laicky pouze tak, aby vše tzv. prošlo u soudu a pouze podpisy nechat ověřit, zvláště za situace, kdy jsou manželé „na všem dohodnuti“.

Takovým postupem si klienti mohou zbytečně komplikovat nebo prodlužovat řádný formální postup u soudu – soud může požadovat doplnění, často se stává, že dokumenty nejsou formálně v pořádku a celé rozvodové řízení se tím protahuje. Kromě toho ale z hlediska právní jistoty často nestačí jen to, že soud manželství rozvede a zdánlivě tak vše „projde“ soudem v pořádku.

DOHODA O VYPOŘÁDÁNÍ SJM totiž není právně tak jednoduchá, jako samotná žaloba o rozvod a je třeba si uvědomit, že majetková sféra bývalých manželů může být rozvodem dotčena i řadu let po něm. Objevují se dodatečně např. dluhy, o nichž jeden z manželů vůbec nevěděl – přitom kvalitní dohoda by měla myslet i na takové případy.

Nejzávažnější problémy v praxi nastávají často až po rozvodu, a to i u nesporného rozvodu dohodou, včetně problémů s exekucemi a vyplývají z právně špatně nebo nedostatečně sepsaných dohod o vypořádání SJM vypsaných podle obecných „zaručených“ vzorů.

Vcelku často se dozvídáme o případech, kdy klienti využili nějaké obecné vzory dohod o vypořádání SJM (často před rozvodem) v domnění, že když jsou na všem domluveni, tak „o nic“ nejde. Bohužel však žádný takový vzor ani formulář je neupozorní na možná rizika ani důležité souvislosti, které sami nepovažovali třeba vůbec za podstatné. Setkáváme se přitom běžně i se situacemi, kdy text dohody je právně zcela nerealizovatelný a takový problém se objeví až dodatečně – např. až když klienti chtějí pak dohodu zavkladovat na katastru. Napravovat takový problém je však mnohem složitější. Soud, který rozhoduje o rozvodu přitom nemá povinnost zkoumat do detailů právní realizovatelnost dohody o vypořádání SJM nebo to, zda je vše zajištěno tak správně, jak tomu má být. I např. správný a „garantovaný“ obecný vzor nebo formulář k vypořádání SJM klienti velmi často sami špatně vyplňují nebo pomíjejí věci, které přitom mohou mít velmi negativní právní dopady. Tato rizika je třeba velmi dobře zvážit předem, a to i když se zdá, že je „přeci vše domluveno“. Vzor nebo formulář vyjde pravda „jen“ na pár stovek, zatímco právně kvalitní právní dokumenty na míru na pár tisíc, ale jistota z hlediska výsledku s ohledem na hodnoty, které se řeší, je naprosto nesrovnatelná. Nerozvádíme se přeci a nevypořádáváme SJM v životě běžně.

Proto nemá smysl zbytečně riskovat tím, že se přepíše jen nějaký obecný „zaručený“ vzor, anebo je špatně vyplněn bez dalších právních souvislostí.

Jelikož se tyto záležitosti v životě klienta neřeší samozřejmě běžně, není vhodné právní stránku tohoto postupu podceňovat, ani se spoléhat na jakékoliv obecné „zaručené“ vzory právních dokumentů nebo „dobře míněné“ rady osob neprávnicky vzdělaných, byť to vypadá, že na všem jsou rozvádějící se manželé schopni se domluvit a dohodnout. V konečném důsledku se takový postup totiž může výrazně prodražit a způsobit celou řadu právních problémů.

Co nejméně problémového, poměrně rychlého a výrazně levnějšího rozvodu a vypořádání majetku lze dosáhnout tzv. nesporným rozvodem (rozvod dohodou), jsou-li splněny veškeré zákonné podmínky a manželé jsou schopni se na vypořádání dohodnout a s rozvodem oba souhlasí.

Soud pak nezjišťuje příčiny rozvratu manželství a zároveň je dána právní jistota ohledně vypořádávaného majetku do budoucna. Více než jinde i zde platí, že dohoda, byť kompromisní, je většinou lepší, než soudní tahanice, neboť ty jsou časově, finančně i psychicky náročné a nezřídka dopadají i na nezletilé děti.

DOHODA O VYPOŘÁDÁNÍ SPOLEČNÉHO JMĚNÍ MANŽELŮ (SJM)

V praxi se často stává, že rozvádějící se manželé nerealizují dohodu o vypořádání SJM ani do tří let po právní moci rozsudku o rozvodu a situaci ohledně majetku neřeší s tím, že buď mají pocit, že jsou na všem dohodnuti ústně a není třeba to právně upravovat, anebo mají dojem, že za trvání manželství nic hodnotnějšího beztak nenabyli. Takový přístup je však rizikový.

Kromě toho, že to může mít vliv na majetkovou sféru obou manželů v budoucnu vzájemně, tak to může mít i negativní dopad na jednoho z manželů v případném budoucím exekučním řízení vedeném na druhého z manželů i případně pro jeho výlučné dluhy.

Za stejně tak rizikové lze považovat, pokud manželé setrvávají v manželství delší dobu jen formálně – bez rozvodu a bez vypořádání, přičemž mají případně již i jiné rodiny a za tohoto stavu realizují samostatně různé hodnotnější investice, což může mít vliv jak na vůbec platnost takových úkonů, tak i na vzájemné vypořádání v budoucnu.

Za právně jedny z nejhorších prohlášení rozvedených manželů lze považovat prohlášení typu „jsme na všem dohodnuti ústně“ anebo „žádný majetek v SJM nemáme“, takže žádná právní dohoda „není“ potřeba.

Ústní dohoda v tomto směru nezaručuje po právní stránce prakticky nic a majetkem v SJM může být např. i účet nebo auto napsané samozřejmě v rámci evidence i jen na jednoho z manželů, popř. movité věci typu lednička, pračka, televizor apod. Kvalitní dohoda o vypořádání i těchto pro laika zdánlivě téměř „nepodstatných“ záležitostí sice nemusí být všelék, ale rozhodně je velmi důležitá, a to mj. i např. v případě, kdy po rozvodu mohou následovat exekuce vedené proti jednomu z manželů, které se nedotýkají jen jeho výlučného majetku.