U darovací smlouvy na byt se v praxi vyskytuje snad nejvíce chyb ze všech typů darovacích smluv, pokud jde o specifikace předmětu převodu jak v darovací smlouvě samotné, tak také v návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Rozlišovat je především potřeba tu skutečnost, zda se jedná o darovací smlouvu na byt podle zák. č. 72/1994 Sb., zákona o vlastnictví bytů anebo o darovací smlouvu na byt podle zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Rozlišení se zdá být formálním, ale po právní stránce je velmi podstatné, protože zakládá odlišný právní režim. Z toho, mimo jiné, také vyplývají jiné požadavky na specifikaci předmětu převodu jak ve smlouvě samotné, tak i v návrhu na vklad.

Dále platí, že k jednotce vymezené dle zákona o vlastnictví bytů náleží rovněž spoluvlastnický podíl na společných částech domu, příp. pozemku pod budovou. Jednotka dle občanského zákoníku již podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné, zahrnuje. Nesprávné vymezení předmětu převodu ve smlouvě přitom může vést, a v praxi také často vede, k zamítnutí návrhu na vklad vlastnického práva. Pozor je tedy potřeba si dávat, podle té které situace, i případně na to, jaké přesně podíly nejen na budově, ale i na kterých pozemcích, jsou spojeny s bytovou jednotkou jako její nedílná součást, a to přitom nemusí jít zdaleka jen o pozemek pod vlastní budovou, ale např. i na ostatních plochách či jiných pozemcích kolem bytového domu či jiných pozemcích, které jsou funkčně spojeny s bytovou jednotkou. O to více komplikované situace mohou vznikat v případě, kdy vlastník vlastní nejen byt samotný a případně přímo související spoluvlastnický podíl na domě či pozemcích, ale i kupř. podíl na nějakých souvisejících nebytových prostorách v domě (typicky garáž, garážové stání v domě či mimo něj, nebytová jednotka ve vlastním slova smyslu či podíl na samostatně vymezeném společném prostoru jako např. společný sklep apod.).

Pokud darují např. rodiče svým dětem byt a současně v takovém bytě i nadále bydlí a užívají jej, je rozhodně více než vhodné, aby darovací smlouvu na byt kombinovali minimálně s věcným břemenem tzv. dožití – služebností práva bydlení a užívání bytu doživotně a bezplatně. Věcné břemeno (služebnost) užívání a bydlení je rozhodně vhodné zřídit i v situaci, kdy rodinné vztahy jsou zcela v pořádku a není zde nějaká reálná obava v tomto směru do budoucna. I se stranou obdarovanou se může např. něco stát, byt zdědí další osoby a ty se nemusí cítit být vázány nějakými ústními domluvami v tomto směru. Pokud pak strana dárce v bytě bydlí, tak by bez věcného břemene zcela zbytečně riskovala. Věcné břemeno – služebnost tohoto typu, které je zapsáno v katastru nemovitostí, zůstává v platnosti, až do příp. smrti osob oprávněných, původních dárců, a i při případné změně vlastnictví bytu, musí být případnými novými vlastníky respektováno.