Pokud darují např. rodiče svým dětem nemovitost typu rodinný dům či byt a současně v takové nemovitosti i nadále bydlí a užívají ji, je rozhodně více než vhodné, aby darovací smlouvu na nemovitost kombinovali minimálně s věcným břemenem tzv. dožití – služebností práva bydlení a užívání takové nemovitosti doživotně a bezplatně.

Věcné břemeno (služebnost) v tomto směru může být např. ve formě výlučného užívání, pokud dárci bydlí v takové nemovitosti sami, anebo ve formě spoluužívání za situace, kdy v nemovitosti bydlí společně např. se stranou obdarovanou. Spoluužívání přitom může být specifikováno jak bez vymezení konkrétních místností, na které se věcné břemeno bude vztahovat, tak i s případným přesným vymezením těch místností, které budou předmětem výlučného užívání ze strany osob oprávněných z věcného břemene s tím, že pokud jde např. o společné prostory, jako např. sklep, garáž, přístupové či společné chodby apod., ale kupř. u rodinného domu také zahrada apod., půjde o spoluužívání společně se stranou obdarovanou, jako povinnou z věcného břemene.

Věcné břemeno (služebnost) užívání a bydlení je rozhodně vhodné zřídit i v situaci, kdy rodinné vztahy jsou zcela v pořádku a není zde nějaká reálná obava v tomto směru do budoucna. I se stranou obdarovanou se může např. něco stát, nemovitosti zdědí další osoby a ty se nemusí cítit být vázány nějakými ústními domluvami v tomto směru. Pokud pak strana dárce v domě či bytě bydlí, tak by bez věcného břemene zcela zbytečně riskovala.

Věcné břemeno – služebnost tohoto typu, které je zapsáno v katastru nemovitostí, zůstává v platnosti, až do příp. smrti osob oprávněných, původních dárců, a i při případné změně vlastnictví domu či bytu, musí být případnými novými vlastníky takové nemovitosti respektováno.

U věcných břemen – služebností, které se zřizují spolu s darovací smlouvou na dům či byt, je vhodné dbát rozhodně na přesnost obsahu a rozsahu takového věcného břemene, což občas některé smluvní strany podceňují. Je třeba si ovšem uvědomit, že jednak jde o hodnotné nemovitosti a jednak jde o práva a povinnosti k nemovitosti, ve které původní vlastník chce bez problémů dožít, bydlet a užívat je. Obojí je dost podstatným důvodem pro to, aby nebylo zbytečně riskováno s nějakými obecnými vzory takových smluv, které si možná lze dovolit využít v situaci daru nějakého drobného pozemku, ale nikoliv v případě darovací smlouvy na dům či byt s věcným břemenem dožití.

Občas se věcné břemeno v tomto směru kombinuje také s tzv. zákazem zcizení a zatížení, tedy se zákazem převodu (dar, prodej apod.) a zatížení (např. zástavním právem či dalším věcným břemenem) bez souhlasu osoby oprávněné – dárce, jako původního vlastníka nemovitosti. Jinými slovy pokud by v takovém případě chtěl obdarovaný nemovitost – dům či byt, prodat, darovat nebo zatížit např. zástavním právem či dalším věcným břemenem, může tak učinit jen se souhlasem původního dárce. Takový zákaz lze sjednat jen na dobu určitou a přiměřenou (např. po dobu života dárce) a v takovém zájmu strany, který je hoden právní ochrany (což situace, kdy vlastník převádí např. na své děti své hodnotné nemovitosti, jistě je, tedy aby byl schopen za svého života ovlivnit, zda může či nemůže dojít k dalšímu převodu takové nemovitosti nebo k jejímu zatížení).