Kde nedojde k posloupnosti dědění podle dědické smlouvy nebo podle závěti, nastane tzv. zákonná dědická posloupnost k pozůstalosti nebo její části. V rámci ní přechází majetek zůstavitele na osoby určení v zákoně = zákonní dědicové, kteří jsou rozděleni do 6 dědických tříd – skupin, v závislosti na stupni příbuzenství k zůstaviteli. Pořadí dědických tříd je závazné, tedy nejprve jsou povolání dědicové z I. třídy, pokud zde nejsou, pak nastupuje II. třída atd.

ODKAZ NA INFORMACE K ZÁVĚTI

1. DĚDICKÁ TŘÍDA 

• děti zůstavitele
• zůstavitelův manžel (registrovaný partner): může v I. třídě dědit, ale jen pokud dědí alespoň jeden z potomků zůstavitele (jinak „jde“ tento manžel do II. dědické třídy). Nemůže být tedy výlučným dědicem v této I. třídě

dítětem se rozumí jak manželské dítě, tak i nemanželské, ale nejde o děti nevlastní = vyženěné

platí zásada rovnosti dědických podílů = každý z dědiců této třídy dědí stejným dílem

mezi dědici I. třídy dochází navzájem k přírůstku podílů = akrescenci. Tzn., že nedědí-li některý, přirůstá jeho uvolněný dědický podíl ostatním dědicům této třídy. Nedědí-li manžel zůstavitele, dochází k přírůstku jeho podílu ve prospěch dětí vždy, nedědí-li však děti zůstavitele (např. se nedožilo smrti zůstavitele, odmítlo dědictví, bylo platně vyděděno či se k němu nepřihlíží), dochází k akrescenci jen tehdy, neuplatní-li se reprezentační právo, podle kterého nedědí-li dítě zůstavitele (např. protože zemřelo dříve než zůstavitel), nabývají jeho podílu stejným dílem jeho děti (tedy vnuci zůstavitele, resp. i další potomci v této linii sestupné). Nastupují ale pouze do uvolněného dědického podílu svého bezprostředního předka, namísto něhož dědí

2. DĚDICKÁ TŘÍDA 

• zůstavitelův manžel: zde ale dědí nejméně jednu polovinu (pokud s ním ještě někdo dědí) a může zde být i výlučným dědicem či registrovaný partner
• zůstavitelovi rodiče
• spolužijící osoby = ti, kteří žili se zůstavitelem ve společné domácnosti alespoň po dobu 1 roku před jeho smrtí a pečovali o společnou domácnost nebo na zůstavitele byli odkázáni výživou (např. druh či družka) – nemohou být zde výlučnými

i zde platí zásada rovnosti podílů, která je ale prolomena ve prospěch manžela zůstavitele, který dědí vždy nejméně polovinu pozůstalosti. Spolužijící osoby nemohou samostatně dědit v této třídě a přecházejí do III. třídy

3. DĚDICKÁ TŘÍDA 

• sourozenci (i samostatně)
• spolužijící osoby = ti, kteří žili se zůstavitelem ve společné domácnosti alespoň po dobu 1 roku před jeho smrtí a pečovali o společnou domácnost nebo na zůstavitele byli odkázáni výživou (např. druh či družka)

kumulace dědických podílů není možná. Kdyby např. sourozenec splňoval zároveň i podmínku osoby spolužijící, neměl by nárok na dva dědické podíly, ale pouze na jeden

každý z dědiců zde dědí stejným dílem = zásada rovnosti podílů

platí zásada akrescence: nedědí-li některý z těchto dědiců, přirůstá jeho uvolněný podíl ostatním dědicům III. třídy. Nedědí-li spolužijící osoba, dochází k přírůstku ve prospěch ostatních spoludědiců vždy, nedědí-li ale sourozenec zůstavitele, může se namísto toho uplatnit reprezentační právo – tedy nabývají jeho podílu stejným dílem jeho děti (tzn. vůči zůstaviteli synovci a neteře)

4. DĚDICKÁ TŘÍDA

prarodiče zůstavitele: a to z obou stran (ze strany matky i otce zůstavitele), každý stejným dílem (i když je zřejmé, že tato skupina, stejně jako další, nebude v praxi často naplňována, s ohledem na to, že tyto skupiny osob většinou v době úmrtí zůstavitele již často nežijí)

5. DĚDICKÁ TŘÍDA

prarodiče rodičů zůstavitele: prarodičům zůstavitelova otce připadá polovina a prarodičům zůstavitelovy matky připadá polovina

6. DĚDICKÁ TŘÍDA

děti dětí sourozenců zůstavitele a děti prarodičů zůstavitele: každý stejným dílem s tím, že se opět zde uplatní i reprezentační právo – tj. nedědí-li některé z dětí prarodičů zůstavitele, dědí jeho děti