SPOLEČNÉ JMĚNÍ MANŽELŮ – SJM

Společné jmění manželů (SJM) vzniká jen mezi manžely a jedná se o jmění jako souhrn veškerých aktiv (majetek, věci, pohledávky, práva a penězi ocenitelné hodnoty) a pasiv (dluhy a závazky) náležejících manželům a majících majetkovou hodnotu. Nejsou zde stanoveny žádné podíly, každý z manželů má právo k celé věci spadající do SJM, omezené pouze právem druhého manžela. Obsahem SJM jsou zejména práva a povinnosti manželů ohledně aktiv a pasiv v SJM, která vykonávají manželé společně. Subjekty SJM jsou pouze manželé po dobu trvání manželství. Okolnost, že spolu fakticky nežijí, pokud jejich manželství stále formálně existuje, nemá zásadně sama o sobě na trvání SJM vliv.

• režimy, v nichž existuje SJM:

• zákonný režim
• smluvený režim
• režim založený rozhodnutím soudu

ZÁKONNÝ REŽIM SJM 

 součástí SJM je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co:

• slouží osobní potřebě jednoho z manželů
• nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl
  
• nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech
• nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví
  
• nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení či ztrátu výhradního majetku

součástí SJM je tedy např. nemovitost, kterou společně nabyli oba manželé za trvání manželství ze společných prostředků, společná hypotéka na tuto nemovitost, společně koupené auto za prostředky v SJM, příjmy z pracovního poměru nebo z živnosti atp.

součástí SJM je i zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů (ne tedy celý takový příjem, ale jen zisk, čímž se rozumí čistý výnos po odečtení nákladů)

součástí SJM je také podíl manžela v obchodní společnosti či družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva, vyjma případu, kdy by takový podíl nabyl způsobem zakládajícím jeho výlučné vlastnictví

obvyklé vybavení rodinné domácnosti:

věci náležející k obvyklému vybavení rodinné domácnosti, tj. věci sloužící běžně nezbytným životním potřebám rodiny a jejích členů, jsou ve zvláštním právním režimu, pokud jde o nakládání s nimi, kdy cílem je tyto věci ochránit – k tomu, aby např. manžel takovou věc prodal, potřebuje souhlas manželky, jinak se tato může dovolat relativní neplatnosti smlouvy

součástí SJM jsou dluhy převzaté (tzn. smluvně převzaté, nikoliv dluhy vzniklé ze zákona, z rozhodnutí soudu či správního orgánu – např. pokuta z přestupku, či z titulu náhrady škody – toto vše je výlučným dluhem, nikoliv SJM) za trvání manželství, ledaže :

• se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo
• je převzal jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž by se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. Druhý manžel ovšem musí vůči věřiteli tuto skutečnost účinně namítnout, jakmile se o tom dozví

SPRÁVA SJM V ZÁKONNÉM REŽIMU 

• až na shora stanovené výjimky tedy vše ostatní, pokud to splňuje shora uvedenou definici, patří do SJM, což má zejména ten význam, že z právního jednání týkajícího se aktiv či pasiv v rámci SJM jsou oprávněni a zavázáni oba manželé společně a nerozdílně = solidárně a taktéž práva a povinnosti jim patří společně a nerozdílně. Oba manželé, nebo jeden z nich ovšem podle dohody, SJM užívají, udržují, nakládají s ním, hospodaří s ním a spravují jej

• v záležitostech týkajících se SJM, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden z nich se souhlasem druhého. Pokud by odmítal manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny či rodinné domácnosti, může druhý manžel navrhnout, aby jeho souhlas svým rozhodnutím nahradil soud

• jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého tam, kde je to vyžadováno, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání

• pokud se má součást SJM použít k podnikání jednoho z manželů a přesahuje-li majetková hodnota toho míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, vyžaduje se při prvním použití souhlas druhého manžela, jinak lze uplatnit relativní neplatnost jednání

BYDLENÍ MANŽELŮ 

Manželé mají obydlí tam, kde mají rodinnou domácnost. Manželé se mohou dohodnout, že budou bydlet trvale odděleně. Pokud je obydlím manželů dům či byt, ke kterému má výhradní právo zde bydlet jeden z manželů a je-li to jiné právo než závazkové, vznikne druhému z manželů právo bydlení. V případě nájemního práva pro jednoho z manželů vzniká společné nájemní právo i druhému z manželů. Zákon také řeší ochranu druhého z manželů v rámci ustanovení, co nesmí např. manžel vlastnící byť výlučně nemovitou věc, v níž je rodinná domácnost manželů, činit bez souhlasu druhého manžela, zj. nesmí ohrozit či znemožnit společné bydlení manželů. V případě rozvodu má právo manžel, který se má odstěhovat z domu proto, že je ve výlučném vlastnictví druhého manžela, bydlet do doby zajištění adekvátní bytové náhrady, pokud o tom soud takto rozhodne, případně pokud je danému manželovi svěřeno nezletilé dítě, tak soud může založit na určitou dobu i právo věcného břemene bydlení v dané nemovitosti.

REŽIM SMLUVENÝ A ZALOŽENÝ ROZHODNUTÍM SOUDU 

jedná se o varianty ke standardnímu režimu podle zákona tak, jak je uvedeno výše

SMLUVENÝ REŽIM

• snoubenci a manželé si mohou ujednat manželský majetkový režim odlišný od shora popsaného zákonného režimu, a to formou veřejné listiny, čímž vylučují, aby během manželství působila mezi nimi právní úprava SJM
  
• může jít např. o oddělená jmění, vyhrazení vzniku SJM až ke dni zániku manželství nebo o zúžení či rozšíření SJM
• může jít jak o existující jmění, tak jmění do budoucna
• u snoubenců jde o tzv. předmanželskou smlouvu
• taková smlouva nesmí ve svých důsledcích vyloučit schopnost manžela zabezpečovat rodinu a nesmí se svým obsahem nebo účelem dotknout zásadně práv třetí osoby, jinak vůči takové osobě nemá účinky

REŽIM ZALOŽENÝ ROZHODNUTÍM SOUDU

• je-li pro to závažný důvod, soud na návrh manžela SJM zruší nebo zúží jeho rozsah
• závažným důvodem je vždy skutečnost:
• že manželův věřitel požaduje zajištění své pohledávky v rozsahu přesahujícím hodnotu toho, co náleží výhradně tomuto manželu
• že manžela lze považovat za marnotratného
  
• že manžel soustavně nebo opakovaně podstupuje nepřiměřená rizika
  
• jako závažný důvod lze také shledat to, že manžel začal podnikat nebo se stal neomezeně ručícím společníkem právnické osoby

VYPOŘÁDÁNÍ SJM

SJM zaniká nejpozději se zánikem manželství – tj. nejčastěji smrtí či rozvodem. Zrušení společné domácnosti nebo odstěhování se nemá automaticky za následek zánik či zrušení SJM. Vypořádání SJM pak probíhá ve všech případech po zániku SJM … vypořádání SJM = uspořádání majetkových vztahů mezi manžely ke jmění, které bylo předmětem SJM v době jeho zániku – provedení likvidace dosud společných povinností a práv.

Vypořádáním SJM nesmí být dotčeno právo třetí osoby, jinak se může domáhat, aby soud určil, že je vypořádání vůči ní neúčinné. S tím souvisí také další zásada, a sice že vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely. Dohodu o vypořádání SJM lze uzavřít po rozvodu manželství, ale v případě nesporného rozvodu i před tím, ovšem s účinky až k právní moci rozsudku o rozvodu. Dohoda o vypořádání SJM vyžaduje písemnou formu, pokud byla uzavřena za trvání manželství nebo pokud je předmětem vypořádání věc, u které vyžaduje písemnou formu i smlouva o převodu vlastnického práva. I v případech, kdy písemná forma vyžadována není, se však doporučuje z důvodu právní jistoty smlouvu ústně neuzavírat.

postup a možnosti vypořádání SJM:

dohoda

rozhodnutí soudu

zákonná domněnka

Zákon dává přednost vypořádání dohodou, ovšem nedojde-li k uzavření dohody, rozhodne o vypořádání SJM soud na návrh jednoho z manželů. Pokud nedojde do tří let od zániku SJM k jeho vypořádání (tj. např. do 3 let od rozvodu) a ani nebyl podán návrh na vypořádání soudem, pak platí nevyvratitelná zákonná domněnka vypořádání SJM:

• hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá
• ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví s rovnými podíly
• ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma a podíly jsou opět stejné

V praxi často bývalí manželé podceňují vypořádání SJM, když se po rozvodu nevypořádají nebo mají pocit, že ani není co vypořádávat, případně mají pocit, že ústní domluva mezi nimi postačuje. Omyl takového přístupu se může ovšem projevit v budoucnu v rámci např. exekucí vedených byť jen proti jednomu z manželů za určitých podmínek.

Pokud nedojde k dohodě nebo se neuplatní fikce, tak platí následující PRAVIDLA VYPOŘÁDÁNÍ SJM SOUDEM:

• podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné = obecné pravidlo
• zápočty: každý z manželů nahradí to, co ze SJM bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek a naopak každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na SJM
  
• přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí
• přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost a dále k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do SJM: zde hrají roli okolnosti jako zvýšené výdaje jednoho z manželů, naopak vysoké příjmy jednoho z manželů, bezdůvodné opuštění společné domácnosti, péče o děti a obstarávání společné domácnosti

POTŘEBUJETE DOHODU O VYPOŘÁDÁNÍ SJM?

POKRAČUJTE ZDE