UZNÁNÍ DLUHU A SMLOUVA O ZÁPŮJČCE

UZNÁNÍ DLUHU je institut upravený v občanském zákoníku v rámci tzv. utvrzení závazku. Nesplnění některé z formálních náležitostí uznání dluhu může znamenat nemožnost využití všech právních výhod uznání. I běžná smlouva o zápůjčce by pro jistotu věřitele měla obsahovat řadu ujednání a zajištění, kdy rozhodně nelze spoléhat pouze na obecný vzor z internetu. UZNÁNÍ DLUHU má ten význam, že zakládá právní domněnku existence dluhu v době jeho uznání a výrazně tak VYLEPŠUJE DŮKAZNÍ SITUACI VĚŘITELE V PŘÍPADĚ SPORU. Dalším účinkem uznání je přerušení běhu promlčecí doby, kdy začíná běžet NOVÁ PROMLČECÍ DOBA, A TO DESETILETÁ.

Uznání dluhu musí být zásadně písemné a musí obsahovat vymezení uznávaného dluhu co do důvodu i výše. Uznání dluhu je mj. také možné ve formě placení úroků – pak se považuje za uznanou nepromlčená částka, z níž se úroky platí a dále také ve formě částečného plnění nepromlčeného závazku dlužníkem – v tom případě se považuje za uznaný dluh, na něhož bylo částečně dlužníkem plněno, pokud z okolností lze usuzovat, že tímto se uznává i zbytek dluhu (nikoliv tedy např. v případě, že dlužník uhradí část pohledávky a zbývající část pohledávky prohlásí za spornou).

V rámci uznání si lze dohodnout např. také splátkový kalendář, rozhodně se však doporučuje buď pod ZTRÁTOU VÝHODY SPLÁTEK při neuhrazení některé splátky řádně a včas nebo pod automatickým nabytím splatnosti celého zbytku dluhu v takovém případě, což řada věřitelů často opomíjí.

Nesplnění některých formálních náležitostí uznání dluhu může znamenat, že sice věřitel bude mít k dispozici písemné potvrzení o dlužné pohledávce, nicméně nebude moci využít všech shora popsaných VÝHOD UZNÁNÍ, např. uplatnění domněnky trvání dluhu v době uznání. Účinky uznání závazku bez dalšího nemá ani prostý podpis inventarizace pohledávek dlužníkem, což si někdy podnikatelé či firmy neuvědomují.

Mezi nejčastější chyby a problémy spojené s uznáními patří např.:
– uznání nesplňující zákonné podmínky a tudíž nevyvolávající zajišťující důsledky pro věřitele
– záměna uznání s pouhým podpisem inventarizace pohledávek
– v případě splátkového kalendáře chybějící či špatně formulovaná ztráta výhody splátek
– neplatně, nevhodně nebo neurčitě sjednaná ujednání, např. ohledně podmínek splatnosti

S výše uvedeným úzce souvisí také problematika SMLOUVY O ZÁPŮJČCE. Uznání dluhu může zlepšit výrazně pozici věřitele, a to zejména v případech ústních smluv o zápůjčce. Nicméně faktem zůstává, že jednodušší řešení, než se až při vzniku problému snažit od dlužníka získat podpis uznání dluhu, je půjčku finančních prostředků zajistit kvalitní písemnou SMLOUVOU O ZÁPŮJČCE. Zejména v případech vyšších půjčovaných částek pak doporučujeme nespoléhat se ovšem jen na mezi sebou ručně sepsanou smlouvu či potvrzení, anebo na nějaký vzor smlouvy o zápůjčce stažený z internetu a raději navštívit advokátní kancelář. Částku vynaloženou za sepis kvalitní smlouvy o zápůjčce může věřiteli nahradit případně i dlužník v rámci splátky. Jak je patrno ze shora uvedené problematiky uznání, i drobná formální vada či nedostatek, který laik ve vzoru smlouvy nepostřehne, může výrazně snížit zajištění pohledávky. Často se např. stává, že věřitel opomene sjednat ztrátu výhody splátek, že např. neřeší otázky jiného možného zajištění svého nároku, neřeší otázku místa splacení, anebo že neplatně sjedná úrok, úrok z prodlení či smluvní pokutu (velmi často bývají tyto instituty zaměňovány), které pak nemusí být vymahatelné apod.

Mezi nejčastější chyby a problémy spojené se smlouvami o zápůjčce, které mohou vést až k neplatnosti smlouvy anebo konkrétního ujednání ve smlouvě o zápůjčce či k riziku problematického vymožení dlužné částky, patří např.:
– absence písemné smlouvy dokladující realizaci zápůjčky a dohodnuté podmínky splacení (a to i u rodinných příslušníků)
– nedostatečné zajištění nároků věřitele ve smlouvě
– v případě splátkového kalendáře chybějící či špatně formulovaná ztráta výhody splátek
– nesprávné (neplatné) právní formulace zaměňující např. úroky, úroky z prodlení, penále, smluvní pokutu apod.
– neplatně či neurčitě sjednaná ujednání, např. ohledně smluvních pokut či ohledně podmínek splatnosti
– situace, kdy je předložena k přečtení „správná“ verze smlouvy, ovšem poté při podpisech, kdy se již nečtou všechny smlouvy podrobně, jsou k podpisu předloženy upravené verze smlouvy (příp. jen některé z nich), v nichž jsou nevýhodně upravena některá práva či povinnosti
– přepsání některých špatných vzorů typu „smlouva o občanské výpomoci“, nebo vzorů smluv o zápůjčce obsahujících chyby nebo problematicky řešené splatnosti, ztráty výhody splátek nebo smluvní pokuty aj., v důsledku čehož takové nároky mohou být i neplatné či nevymahatelné