Nový občanský zákoník:

smlouva obecně, podnikatel a spotřebitel, věřitel a dlužník

Od 1.1.2014 nový občanský zákoník (NOZ) přinesl mj. i následující vybrané změny pokud jde obecně o smlouvy, smluvní strany, věřitele či dlužníka (s ohledem na značný rozsah všech změn skutečně jen některé vybrané):

VÍCE ÚSTNÍCH JEDNÁNÍ

V souladu se zásadou bezformálnosti NOZ počítá více s ústními jednáními než s povinně písemnými. I v takových případech se ale doporučuje uzavřít smlouvu písemně, z hlediska příp. budoucí důkazní potřeby. Navíc je nutno zvážit, zda s ohledem na uvedenou skutečnost se nezaměřit podle povahy věci více na vyloučení jiných ujednání v rámci daného závazku jinak, než písemným dodatkem či písemnou změnou smlouvy, včetně případě akcesorických ujednání typu smluvní pokuta apod.

PŘEDSMLUVNÍ ODPOVĚDNOST

Pokud jednání stran o smlouvě dospěje tak daleko, že se jeví její uzavření jako vysoce pravděpodobné a nedošlo k němu jen proto, že toto jednání smluvní strana ukončila, aniž pro to měla spravedlivý důvod, tak může odpovídat druhé straně za škodu.

Pokud strana při jednání o smlouvě získá důvěrný údaj nebo sdělení, dbá, aby nebyly zneužity nebo aby nedošlo k jejich prozrazení.

OBCHODNÍ NABÍDKA A PŘIJETÍ NABÍDKY

Pokud smluvní strana zašle nabídku obchodnímu partnerovi a ta odpoví návrhem, který podstatně nemění podmínky původní nabídky, jedná se o přijetí nabídky a nikoliv o nabídku novou – tedy není-li bez zbytečného odkladu odmítnut, bude se jednat o platně uzavřenou smlouvu v onom mírně pozměněném znění. To klade i větší nároky na dostatečnou právní reakci smluvních stran vůči takovému jednání obchodního partnera.

V celé řadě případů nově postačí i ústní forma uzavření smlouvy, pokud písemnou formu nevyžaduje zákon nebo ujednání stran. Obsah ústní smlouvy si mohou smluvní strany nechat potvrdit písemně. Pokud zašle obchodní partner tzv. obchodní potvrzovací dopis za podmínek dle NOZ, platí smlouva za uzavřenou s obsahem podle potvrzení, i když vykazuje odchylky od skutečně ujednaného obsahu smlouvy. I zde se tedy kladou větší nároky na dostatečnou právní reakci druhé smluvní strany.

OCHRANA SPOTŘEBITELE

NOZ na celé řadě míst chrání práva spotřebitele, zakládá mu řadu informačních práv, specifikuje zvláště některá zakázaná ujednání a konstatuje, že k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanových k ochraně spotřebitele se nepřihlíží, stejně jako že jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.

Podnikatelé tak sice již nemusí u svých smluv rozlišovat, zda ji uzavírají s podnikatelem či spotřebitelem z hlediska toho, zda použijí občanský či obchodní zákoník (který s účinností NOZ již nebude existovat), ovšem beztak smluvní ujednání této situaci ve smlouvách musí pro obě varianty vhodně a v souladu s právem přizpůsobovat.

KVITANCE A PROMINUTÍ DLUHU

Pro případ splnění dluhu má povinnost věřitel vystavit dlužníkovi na jeho žádost kvitanci, když se nově stanovuje mj. obsah kvitance – min. jméno věřitele a dlužníka, předmět plnění a místo a čas, kde a kdy byl dluh splněn. Platí nová právní domněnka: je-li kvitance vydána na jistinu, má se za to, že bylo uhrazeno také příslušenství pohledávky (např. úroky z prodlení), a pokud jde kvitance vydána u opakovaného plnění z téhož důvodu (např. nájemné) na plnění později splatná, má se za to, že plnění splatná dříve byla již uhrazena. Pokud je tomu v některém z uvedených případů tedy jinak, musí věřitel toto výslovně do kvitance uvést (tedy např. že starší dluhy nebyly dosud zaplaceny či že nebylo uhrazeno příslušenství dluhu). Je-li vydána kvitance aniž by byl dluh splněn, dojde tímto podle NOZ k prominutí dluhu.

ADHEZNÍ SMLOUVY

Pokud se v tzv. adhezní smlouvě (jejíž základní podobu neměla druhá – slabší smluvní strana možnost ovlivnit – často formulářové smlouvy silnějších smluvních stran typu banky apod.) odkazuje na doložku, která není přímo ve smlouvě obsažena, tak platí, jen pokud byla slabší smluvní strana s doložkou a jejím významem seznámena nebo se prokáže, že význam doložky musela znát. Doložka může být ale neplatná, i pokud ji lze přečíst jen se zvláštními obtížemi nebo pokud je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, pokud by působila slabší straně újmu.

SPLATNOST MEZI PODNIKATELI

Pokud je obsahem vzájemného závazku podnikatelů dodat zboží nebo službu za úplatu, je cena splatná do 30 dnů ode dne doručení faktury nebo výzvy k úhradě nebo převzetí zboží či služby. Lze si ujednat splatnost i delší, až 60 dní.  Nad tuto lhůtu pak jen pokud to není vůči věřiteli hrubě nespravedlivé.

ÚROKY Z PRODLENÍ A SMLUVNÍ POKUTA

Úroky z prodlení lze nově podle NOZ sjednat i mezi občany, což dosud možné nebylo. Pokud věřitel bez rozumného důvodu otálí s uplatnění práva, úroky mohou činit jen tolik co jistina a další jen až od okamžiku, kdy věřitel své právo uplatnil u soudu.

Pokud jde o smluvní pokutu, viz ODKAZ.

PRODLENÍ A MOŽNOST ODSTOUPENÍ OD SMLOUVY

Pokud strana poruší prodlením smluvní povinnost podstatným způsobem, je druhá smluvní strana oprávněna od smlouvy odstoupit, pokud to oznámí bez zbytečného odkladu. Při nepodstatném porušení pak ovšem jen tehdy, pokud smlouva není splněna ani v dodatečně poskytnuté přiměřené lhůtě.

OBCHODNÍ PODMÍNKY

NOZ připouští výjimečně jednostrannou změnu obchodních podmínek v přiměřeném rozsahu, je-li toto sjednáno a jen za podmínek dle § 1752 NOZ. Neúčinná jsou dále ustanovení, které druhá strana nemohla rozumně očekávat, pokud je nepřijala výslovně (tzv. překvapivé klauzule).

NEÚMĚRNÉ ZKRÁCENÍ A LICHVA

Zaváží-li se strany k vzájemnému plnění a je-li plnění jedné ze stran v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla druhá, může zkrácena strana do jednoho roku požadovat zrušení smlouvy a navrácení do původního stavu, ledaže jí druhá strana doplní, oč byla zkrácena, se zřetelem k ceně obvyklé a vyjma situace, kdy se nepoměr vzájemných plnění zakládá na skutečnosti, o které strana nevěděla ani vědět nemusela.

Neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.

Těchto ustanovení se ale nemůže dovolávat podnikatel, který smlouvu uzavřel při své podnikatelské činnosti.

ZMĚNA SMLOUVY

Pro změnu či zrušení smlouvy uzavřené v písemné formě se vyžaduje písemná forma, pouze pokud tak bylo mezi smluvními stranami ujednáno. Pokud pro daný typ smlouvy není předepsána zákonem povinná písemná forma, tak pokud není výslovně dohodnuto jinak ve smlouvě, je možno ji měnit i jen ústně a nikoliv nutně jen písemnými dodatky.

POSTOUPENÍ POHLEDÁVEK

Jednou ze zásadních změn je ručení postupitele postupníkovi za dobytnost postoupení pohledávky i bez výslovného písemného závazku (jde o opačný princip, než platil dosud), ovšem jen při úplatném postoupení pohledávky. Výjimkou je pokud postupník věděl, že pohledávka je budoucí, nejistá nebo nedobytná anebo pokud se stala nedobytnou až po postoupení buď náhodou, nebo nedopatřením postupníka. Toto pravidlo lze ale dohodou vyloučit.

Další novinkou je výslovné povolení tzv. globální cesse, tedy postoupení souboru pohledávek, a to i budoucích.