Pokud je v rodině nezletilé dítě, je předně potřeba podat k místně příslušnému soudu NÁVRH NA SVĚŘENÍ NEZLETILÉHO DÍTĚTE do péče (výchovy) a na URČENÍ VÝŠE VÝŽIVNÉHO. Na tom se rozvádějící manželé mohou buď dohodnout (soud pak schvaluje dohodu rodičů), anebo v případě že se tak nestane, pak tuto situaci řeší soud. TÉMA VÝŽIVNÉHO jsme rozebrali v jiném příspěvku na tomto webu.

Současně s uvedeným návrhem (příp. po něm) je třeba podat i ŽALOBU O ROZVOD MANŽELSTVÍ, o níž však bude rozhodováno až po právní moci rozhodnutí soudu o svěření nezletilých dětí a o určení výživného. Žaloba o rozvod manželství je zpoplatněna soudním poplatkem 2.000 Kč. Je třeba si mj. připravit rodné listy dětí a oddací list, popř. důkazy ohledně příjmů, výdajů a majetku obou manželů pro účely určení výživného na nezletilé děti.

Oba uvedené návrhy – zmíněné žaloby může připravit advokátní kancelář. Ta kromě toho současně klienta upozorní na možná budoucí rizika, na co si dát pozor, co případně je třeba zajistit a poskytne také řadu dalších doporučení ke zdárnému dalšímu průběhu rozvodového řízení i vypořádání majetku po něm. Právě proto a současně z důvodu, že nejde ve většině případů o bezproblémovou etapu života obou manželů, nedoporučujeme svěřit se do rukou nějakého obecného formuláře žádosti o rozvod manželství a svěření dětí, připraveného k prostému vyplnění. Odměny advokátů za právní pomoc při rozvodu manželství, přitom nebývají nikterak vysoké. Složitější a finančně náročnější je spíše pak vypořádání společného jmění manželů, ale ani to nemusí být složité a finančně náročné v případě, že jsou oba manželé se schopni dohodnout.

Zákon umožňuje dvě varianty rozvodu. První variantou je tzv. NESPORNÝ ROZVOD DOHODOU, pro jehož zdárný průběh je však třeba zajistit písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy účastníků upravující pro dobu po rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů (tedy dohodnout se ohledně veškerého majetku v SJM), práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyživovací povinnost a pravomocné rozhodnutí soudu o schválení dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu.

Podmínkou pro tuto variantu rozvodu manželství dohodou je, že manželství trvalo alespoň jeden rok, manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí jako manželé (což ovšem není totéž co společné bydlení) a k návrhu na rozvod se druhý manžel připojí. Tato varianta rozvodu je vhodná tam, kde se manželé jsou schopni dohodnout a mají zájem na důstojném ukončení jejich vztahu i s ohledem na jejich děti, bez zbytečných soudních „tahanic“. Soud zde ani nezjišťuje příčiny rozvratu manželství, nicméně soudní řízení probíhá i zde za účasti obou manželů (každopádně je výrazně jednodušší a časově nenáročné). Ovšem je třeba upozornit, že zejména s ohledem na řešení majetkových hodnot v rámci dohody i s ohledem na možná rizika do budoucna, i při tomto typu rozvodu je rozhodně vhodné využít právních služeb advokátní kanceláře.

Druhou variantou je tzv. KLASICKÝ SPORNÝ ROZVOD, při kterém se manželé nedohodnou na všech shora uvedených podmínkách nesporného rozvodu dohodou. Při tomto typu rozvodu nemá až zas takový význam, pokud druhý z manželů s rozvodem nesouhlasí, poněvadž pokud manželství neplní své funkce a soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat obnovení manželského soužití, pak platí v podstatě (až na výjimky) zásada, že nikoho nelze nutit setrvat v manželství.

Po právní moci rozsudku o rozvodu manželství, v případě klasického rozvodu, se pak řeší MAJETKOVÉ VYPOŘÁDÁNÍ ZANIKLÉHO SPOLEČNÉHO JMĚNÍ MANŽELŮ (SJM). Prvním způsobem, jak toto SJM vypořádat, je písemná PÍSEMNÁ DOHODA, ideálně zpracovaná advokátní kanceláří, neboť často jde o významné majetkové hodnoty a zajištění budoucích rizik, u nichž nemá smysl riskovat přepsáním nějakého obecného vzoru dohody staženého z internetu. Zde lze doporučit pokud možno konstruktivní přístup obou bývalých manželů k tomuto majetkovému vypořádání, neboť dohoda je vždy lepším způsobem řešení takové právní situace, než „táhnoucí se“ soudní spor, který ještě více naruší již tak nedobré vzájemné vztahy obou bývalých manželů.

V rozporu s obecně vžitou představou je potřeba v dohodě většinou vypořádat také např. auta či bankovní účty, byť jsou evidovány na jméno pouze jednoho z manželů či na účet je zasílána mzda jen jednoho z manželů, stejně tak úvěry, stavební spoření, penzijní připojištění, ale také alespoň určitým obecným způsobem hodnotnější movité věci, jako např. vybavení domácnosti, a to z důvodu jistoty při případných budoucích exekucích, vedených pro dluhy jednoho z manželů.

 V případě, že není dohoda možná, lze společné jmění manželů vypořádat prostřednictvím ŽALOBY K PŘÍSLUŠNÉMU SOUDU, který posléze určí která aktiva a pasiva spadající do SJM připadají tomu kterému bývalému manželovi a případně stanoví též vzájemnou doplatkovou povinnost. Do právní úpravy SJM zasáhl od 1.1.2014 výrazněji také nový občanský zákoník.

Jedno z obou zmíněných řešení (dohoda či soudní žaloba) by se mělo využít nejpozději DO TŘÍ LET OD PRÁVNÍ MOCI ROZVODU manželství, v opačném případě nastupuje vypořádání podle zásad obsažených v občanském zákoníku, aniž by již účastníci toto mohli ovlivnit. Tato skutečnost má pak svůj význam i v otázce možných zápočtů ve vztahu výlučného vlastnictví a společného jmění manželů. Každopádně s vypořádáním SJM po rozvodu manželství se nedoporučuje zbytečně otálet, když taková skutečnost může mít např. i NEGATIVNÍ DOPAD do majetkové sféry jednoho z manželů pro případ, že vůči druhému z manželů je vedeno nebo hrozí exekuční řízení.

Mezi nejčastější chyby a problémy spojené s uvedenými právními dokumenty sepisovanými laicky patří např.:

– zatížení uvedených dokumentů informacemi, které zbytečně komplikují průběh u soudu nebo naopak absence podstatných údajů, které soudní řízení poté zbytečně prodlužují

– nedostatečné zajištění majetkových nároků v dohodě o vypořádání SJM nebo špatné právní formulace, které zvyšují riziko vzniku problémů po rozvodu včetně exekucí způsobených i jen jedním z manželů či bývalých manželů

– nesepsání dohody o vypořádání SJM do zákonem stanovené doby a z toho vyplývající rizika v rámci dluhů jednoho z manželů a v rámci možných exekučních řízení

– chybějící nebo špatně formulovaná ustanovení dohody mající za cíl lépe zajistit manžela při odpovědnosti za dluhy druhého manžela nebo mající zajistit dostatečně nároky na konkrétní části SJM