Vzor smlouvy či zaloby a jejich (ne)použitelnost

Ať již se jedná o případ, kdy někdo zvažuje zamýšlený převod nemovitosti – prodej a koupi nebo darování, rozvod manželství a vypořádání společného majetku, anebo např. rozjíždí podnikání, které chce mít vůči zákazníkům či obchodním partnerům správně smluvně podchyceno, může řešit otázku, do jaké míry lze využít některého ze vzorů smlouvy, které se nabízejí na internetu.

Je třeba si předně uvědomit, že právní řád je složitý systém, který se jednak často mění a jednak na řadu velmi podstatných otázek sám zákon nedává jasnou odpověď a často tak nečiní ani soudy, které v průběhu času mohou stejnou otázku rozhodovat jinak, případně nejsou ve svém rozhodování stejné otázky zcela jednotné.

U kupních smluv na nemovitosti se často vyskytují vadná či nedostatečná ujednání, díky nimž strany riskují zbytečně ztrátu vlastnictví nemovitosti nebo ztrátu kupní ceny. U darovacích smluv s věcným břemenem se vyskytují často problémy v důsledku nesprávné formulace věcného břemene, u smlouvy o zápůjčce v důsledku chybějícího zajištění splacení půjčené částky, vadně sjednané splatnosti či ztráty výhody splátek; u obchodních smluv z hlediska nedostatečného či nevhodného právního zajištění vzájemných nároků, smluvních pokut sjednaných v rozporu s aktuální soudní judikaturou apod.

Ne nadarmo se říká, že je LEPŠÍ PREVENCE, NEŽ NÁSLEDNÁ NÁPRAVA CHYB. Důležité záležitosti, které mají či mohou mít pro člověka citelné právní nebo finanční dopady, jako např. převody nemovitostí v občanskoprávní oblasti nebo zajištění obchodních vztahů v obchodněprávní oblasti, je třeba kvalitně právně řešit preventivně. Důsledky nevýhodné či špatně zajištěné smlouvy, která již byla podepsána a realizována, lze jen stěží eliminovat až po vzniku problému.

V této souvislosti je třeba především upozornit, že jakýkoliv ani sebedokonalejší vzor smlouvy z internetu (nebo např. z jiného právního vztahu z minulosti) neřeší a ani řešit nemůže všechny otázky specifických možných a zamýšlených situací daných konkrétním právním vztahem a většinou nemůže reagovat ani na aktuální soudní judikaturu v dané oblasti, zejména pokud se konkrétním právním institutem ve smlouvě nezabývá či zabývá jen okrajově. Vzor smlouvy je vzorem zejména vzhledem k jeho obecnosti, což znamená, že na řadu situací, které z právního vztahu v konkrétním případě mohou vzniknout, ani z daleka nepomýšlí a neřeší je.

Z těchto důvodů u odpovědnějších autorů vzorů smluv nebo žalobních návrhů můžete naleznout alespoň upozornění v uvedeném smyslu a dále také prohlášení o nemožnosti zaručit vhodnost použití vzoru pro váš konkrétní právní případ, doporučení na vzor smlouvy či žaloby se bezmezně nespoléhat a prohlášení o neodpovědnosti za škodu způsobenou v důsledku použití obecné vzorové smlouvy či žalobního návrhu. Již to samo svědčí o použitelnosti vzorů, ať již se jedná o vzor kupní smlouvy, darovací smlouvy, žaloby o rozvod manželství, dohody o vypořádání společného jmění manželů, smlouvy o zápůjčce, obchodní smlouvy či jiných vzorů.

Uvedené vzory smluv bývají občas používány také ze strany některých neoprávněných osob, které mohou nabízet zpracování smlouvy, většinou nikoliv zdarma, ale za „menší“ úplatu, než jak by tomu bylo třeba v advokátní či notářské kanceláři, byť takové osoby se tímto jednáním mohou dopouštět trestného činu neoprávněného podnikání. Navíc spojení „menší“ úplatu je třeba i tak brát s rezervou, neboť jsme se setkali již s případy, kdy tito amatéři požadovali částku v podstatě shodnou s tou, kterou byste zaplatili v advokátní kanceláři – pouze si klient tuto skutečnost neověřil. I zde platí navíc vše, co bylo k této problematice konstatováno shora. Je třeba si uvědomit, že v případě vzniku jakéhokoliv právního problému žádná TAKOVÁ OSOBA, na rozdíl od advokátní či notářské kanceláře, ze zákona NERUČÍ ZA ŠKODU vzniklou z nesprávně či nedokonale zpracované nebo zajištěné smlouvy. Advokátní kanceláře vynakládají nemálo času na to, aby mohly sledovat aktuální vývoj soudní judikatury i novelizací zákonů a často také rozporných výkladů jednotlivých právních institutů tak, aby byly schopny jakýkoliv právní vztah klienta co nejlépe a nejkvalitněji zajistit, za což nesou také odpovědnost. Pokud se pak někdo svěří s jakýmkoliv právním vztahem do rukou vzoru anebo do rukou osoby, která není oprávněna poskytovat právní služby, lze jeho jednání bez nadsázky přirovnat ke snaze vyoperovat si slepé střevo podle návodu v lékařské učebnici, anebo nechat si jej vyoperovat obchodním zástupcem nabízejícím lékařské pomůcky.

Je pak otázkou, zda má smysl takto riskovat za cenu toho, že se ušetří v porovnání s majetkovou či finanční hodnotou, o kterou v daném případě jde, poměrně nepatrná část financí v souvislosti s kvalitním právním zajištěním. Vždy je rozhodně lepší problémům předcházet, než je poté složitě a nákladně napravovat, pokud vůbec náprava v konkrétním případě možná je. Lidé občas považují služby advokátní kanceláře za drahé či zbytečné, nicméně každý by si měl uvědomit, že UŠETŘIT NA KVALITNÍ PRÁVNÍ SLUŽBĚ MŮŽE v některých případech ZNAMENAT posléze ZTRÁTU v podobě mnohem VYŠŠÍCH FINANČNÍCH HODNOT.