Směnka a směnečný platební rozkaz

publikováno 2014

Směnkou lze v řadě případů vhodně zajistit závazek, ať již občanskoprávní nebo mezi podnikateli, nicméně je třeba si uvědomit, že jde o přísně formální právní jednání a listinu, při kterém i sebemenší chyba může způsobit neplatnost směnky. SMĚNKA je cenným papírem, kterým se výstavce zavazuje, že osobě, která je uvedena ve směnce, zaplatí ve stanovené době tzv. směnečnou sumu (tzv. směnka vlastní), anebo kterým výstavce přikazuje třetí osobě – směnečníkovi, aby za něj zaplatil osobě, která je uvedena ve směnce – remitentovi, směnečnou sumu (směnka cizí).

Zákon vyžaduje k platnosti směnky přesně stanovené náležitosti, při jejichž nedodržení může být směnka neplatná. Směnka musí být písemná a musí být vlastnoručně podepsána výstavcem, nicméně není předepsána žádná konkrétní podoba směnky. Směnka musí obsahovat tyto následující údaje:

– označení listiny jako „směnka“, a to nejen v nadpisu, ale i ve vlastním textu listiny
– bezpodmínečný příkaz zaplatit částku specifikovanou ve směnce, bez vázanosti na jakoukoliv podmínku (např. dodání zboží, poskytnutí služby apod.)
– jméno toho, kdo má platit – výstavce nebo směnečník (viz shora)
– splatnost směnky
– místo, kde má být placeno a není-li uvedeno, pak je místem placení sídlo nebo bydliště směnečníka
– jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno
– datum a místo vystavení směnky
– vlastnoruční podpis výstavce, umístěný po textem listiny

Splatnost směnky je možná 1) tzv. „na viděnou“, tj. při předložení směnky (tzv. vista směnka, obecně předložitelná k placení do jednoho roku od vystavení), 2) na určitý čas po viděné, tj. uplynutím stanoveného času po předložení směnky, 3) na určitý čas po datu vystavení směnky, tj. uplynutím stanovené lhůty po datu vystavení směnky, 4) na určitý den uvedený ve směnce. Blanko směnka je tzv. neúplná směnka, která neobsahuje alespoň jednu podstatnou náležitost (např. směnečnou sumu či splatnost) s tím, že takový údaj má být určitým způsobem doplněn až později, a to v souladu s vyplňovacím oprávněním.

Za splnění směnečného závazku se může zaručit ještě další osoba – tzv. avalista, jako ručitel, který se tímto zaváže uhradit závazek ze směnky pro případ, že tak neučiní směnečný dlužník. Avalista musí být označen a podepsán taktéž na směnce, v tomto případě se jedná o tzv. avalovanou směnku, u níž se uvádí doložka „per aval“ či „jako rukojmí“. Směnečník může směnku podepisovat v případě potvrzení přijetí směnky (tzv. akceptace směnky) a převzetí směnečného závazku.

Směnka může také obsahovat tzv. protestační doložku uvedením slovního spojení „bez protestu“ (či „bez útrat“). V tom případě směnečný věřitel není povinen učinit tzv. protest v případě nepřijetí nebo nezaplacení směnky, tedy průkaz neúspěšného předložení směnky k zaplacení pomocí protestní listiny. Směnku a směnečný nárok lze také obecně převést na jinou osobu, a to tzv. rubopisem – indosamentem na rubu směnky nebo na listu s ní spojeném (tzv. přívěšek) a předáním směnky (směnečná varianta u směnky na řad) anebo cessí – postoupením práv ze směnky a jejím předáním (nesměnečná varianta). Rubopis podepisuje převodce – indosant a jedná se o doložku typu „místo mně zaplaťte na řad …“.

Práva ze směnky se uplatňují předložením směnky směnečnému dlužníkovi k zaplacení v den splatnosti směnky nebo ve dvou následujících pracovních dnech. Zaplacení směnky se potvrzuje tzv. kvitanční doložkou přímo na směnce. Pokud směnka není zaplacena, její majitel se nároků ze směnky může domáhat soudně, k čemuž slouží NÁVRH NA VYDÁNÍ SMĚNEČNÉHO PLATEBNÍHO ROZKAZU. Ve směnečném řízení obecně není povinnost prokazovat vznik závazku, na jehož podkladě byla směnka vystavena, ale postačí pouhé předložení platné a nezaplacené směnky v originále (prvopis směnky). Důkazní břemeno je přeneseno v převážné části na žalovaného. Ve směnečném platebním rozkazu uloží soud žalovanému, aby v zákonem stanovené době od doručení platebního rozkazu zaplatil požadovanou částku, anebo v téže lhůtě podal námitky. Pokud námitky nejsou podány, nabude směnečný platební rozkaz právní moci a lze na základě něj vést exekuci. Směnečné řízení je, pokud jde o námitky, koncentrované a po uplynutí lhůty k podání námitek nelze uplatňovat již obranu, která nebyla v námitkách již uvedena, lze však uvádět nové skutečnosti významné pro posouzení důvodnosti obrany v námitkách řádně uplatněné.