DAROVACÍ DAŇ Z NEMOVITOSTI

Tento přehled tedy odpovídá na otázku kdo nemusí platit darovací daň, resp. kdy se neplatí darovací daň při darování nemovitosti. Jak nejlépe převést nemovitost např. na děti tedy je zřejmé – darovací smlouvou na nemovitost.

Všimněte si mj. např., že zde chybí někteří rodinní příslušníci, u kterých smluvní strany často podceňují možnou vysokou daňovou povinnost. Např. bratranci, sestřenice, švagři, švagrové apod. Pozor také na osvobození např. ve vztahu daru strýc, teta, synovec a neteř, kdy např. ze strany pokrevního strýce (bratr rodiče obdarovaného) se dar považuje za osvobozen, zatímco ze strany do rodiny „přivdané“ tety nikoliv, či naopak. K otázce osob sešvagřených viz např. odkaz Darování ze SJM sourozenci jednoho z manželů. Obdobně v případech jako zeť či snacha, dítě manžela, rodiče manžela nebo manžel rodiče, jde o osvobození za předpokladu, že dané manželství stále trvá.

U spolužijících osob ve smyslu společně hospodařící domácnosti je třeba zpozornět. V praxi se mohou požadovat různé podmínky pro prokázání této skutečnosti a tohoto vztahu (čestné prohlášení, příp. svědci, anebo doklady ohledně plateb v rámci společně hospodařící domácnosti atp.). Naopak není bez dalšího z tohoto pohledu podstatné např. stejné trvalé bydliště.

V případech osvobozených od daně darovací není třeba znalecký posudek na ocenění hodnoty nemovitostí. Pozor ale na to, že pokud hodnota nemovitosti – daru, přesahuje 5 mil. Kč, tak i v případech od daně osvobozených je dána oznamovací povinnost finančnímu úřadu. A to i tehdy tedy, pokud se daň neplatí z důvodu osob od daně osvobozených.