Založení s.r.o. – společnosti s ručením omezeným

publikováno 2014

Společnost s ručením omezeným (dále také „s.r.o.“) je jistě nejvíce praktickou formou společnosti pro běžné podnikání. Tuto společnost může založit i jen jedna osoba, když minimální výše základního kapitálu činí pouze 1,- Kč. I pokud je základní kapitál vyšší, lze jej po vzniku společnosti využít pro další podnikatelskou činnost společnosti (např. plánované výdaje). Výhodou s.r.o. je omezené ručení společníků za závazky společnosti pouze do výše, v jaké nesplnili vkladovou povinnost podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Nový občanský zákoník ovšem zvýšil odpovědnost jednatelů (což v řadě s.r.o. rovná se současně i společníkovi). Nejvyšším orgánem s.r.o. je valná hromada složená ze společníků, statutárním orgánem pak je jednatel či jednatelé, kteří jsou jmenováni valnou hromadou.

Ve srovnání s podnikáním formou osoby samostatně výdělečně činné lze konstatovat, i když nelze samozřejmě odhlížet ani od účetních a daňových aspektů a nezbytné administrativní části vedení společnosti, že po právní stránce je nespornou výhodou s.r.o. zejména právě skutečnost, že osoba samostatně výdělečně činná ručí v rámci své podnikatelské činnosti celým svým osobním majetkem a v tomto ohledu je pro podnikatele tak podnikání v této formě více rizikové. Lze také říci, že běžný živnostník se pro řadu obchodních partnerů může formou s.r.o. stát jakoby do jisté míry lépe prezentovaným a zajímavějším.

Společnost s ručením omezeným se zakládá u notáře FORMOU NOTÁŘSKÉHO ZÁPISU. K tomu je třeba předně vybrat název budoucí firmy, který nesmí být zaměnitelný s jinou firmou. Je třeba si také ujasnit podmínky budoucího sídla s.r.o., k čemuž je potřebný zejména souhlas vlastníka nemovitosti. Dále je nezbytné mít dopředu vyjasněnu otázku veškerých živností, které pro fungování společnosti budou nezbytné.

Zakladatelé musí mít vyjasněnu taktéž otázku statutárního orgánu, tedy kdo bude jednatelem společnosti, případně bude-li jich více a zda jsou tito jednatelé oprávněni jednat samostatně či nikoliv, příp. zda budou kolektivním orgánem. Jednatel s.r.o. má právo obchodního vedení společnosti a jednání za společnost navenek. Shora uvedené konstatování ohledně omezeného ručení společníků se nikterak nedotýká odpovědnosti jednatele či jednatelů, a to jak vůči společnosti, tak i vůči případným věřitelům, ať již z hlediska civilněprávního či trestněprávního.

Důležité je také nastavení procentuelního rozdělení obchodních podílů společníků ve společnosti, a to zejména z pohledu budoucích rozhodovacích pravomocí, stejně jako určení příp. různosti druhů podílů, se kterými mohou být spojena také i případně různá práva a povinnosti. Většina rozhodování na valné hromadě je podmíněna nadpoloviční většinou hlasů přítomných společníků, přičemž valná hromada je usnášeníschopná, jsou-li přítomni společníci mající alespoň polovinu všech hlasů.

Pokud jde o základní kapitál, pak je nutno dohodnout se o jeho výši (min. tedy 1,- Kč) a způsobu jeho splacení. Základní kapitál je splácen nejčastěji vkladem příslušné finanční částky do banky na zvláštní účet zakládané společnosti, kdy banka poté k této skutečnosti vydá příslušné potvrzení, které je třeba pro zápis s.r.o. do obchodního rejstříku.

Na základě notářského zápisu o založení společnosti s ručením omezeným je možno získat pro založenou společnost příslušná živnostenská oprávnění. Ta je však vhodné si vyjasnit s příslušným živnostenským úřadem již předem, neboť následné zjištění nutnosti změny některého živnostenského oprávnění by znamenalo nezbytnost také měnit notářský zápis.

Poté je možno podat NÁVRH příslušnému SOUDU NA ZÁPIS společnosti do obchodního rejstříku, který je třeba podat na speciálním formuláři. Variantou je od 1.1.2014 také PŘÍMÝ ZÁPIS NOTÁŘEM, který je levnější.  Návrh na zápis s.r.o. do obchodního rejstříku musí obsahovat řadu příloh, jako např. notářský zápis, výpis z živnostenského rejstříku, čestné prohlášení jednatele, prohlášení správce vkladu, prohlášení k sídlu a doklad o právním důvodu užívání adresy uváděné jako sídlo společnosti, list vlastnictví, výpis z trestního rejstříku jednatele apod.

Následné valné hromady společníků není obecně nutno konat formou notářského zápisu, pokud takto nevyžaduje zákon – např. je-li měněna společenská smlouva.

Pokud jde o posouzení možnosti založení a prodeje – koupě TZV. READY-MADE SPOLEČNOSTI, pak k tomu je třeba upozornit zj. na skutečnost, že je nutno pečlivě zkoumat, jaké náklady jsou a jaké naopak nejsou zahrnuty v ceně, která je za tzv. ready-made společnost požadována. V řadě případů totiž součástí deklarované a nabízené ceny nejsou náklady za činnost spolupracujícího advokáta, náklady za poplatek soudu za zápis změny společnosti, náklady na nutný notářský zápis mění-li se název společnosti, adresa sídla mimo dosavadní město, počet jednatelů, předmět podnikatelských oprávnění apod., k čemuž přitom dochází v převážné většině případů. V řadě případů tak může být spíše výhodnější založit zcela novou s.r.o. (nota bene od doby, kdy základní kapitál je jen 1,- Kč a nikoliv 200.000,- Kč jako dříve), a to i s přihlédnutím k tomu, že někteří obchodní partneři mohou v rámci posuzování obchodních vztahů vnímat negativně také častější změny v názvech, sídlech, společnících a jednatelích s.r.o., se kterou uzavírají obchod.

založení společnosti s ručením omezeným