Trestní odpovědnost právnických osob

publikováno 2012

Od 1.1.2012 nabývá účinnosti zcela nový zákon o TRESTNÍ ODPOVĚDNOSTI PRÁVNICKÝCH OSOB a řízení proti nim, který upravuje podmínky trestní odpovědnosti právnických osob a tresty a ochranná opatření, která mohou být za spáchání trestných činů právnickým osobám uloženy. Jedná se o výraznou novinku v českém právním řádu, když dosud se trestní odpovědnost týkala výlučně fyzických osob. Zákon se však nevztahuje na Českou republiku a územní samosprávné celky.

V zákoně jsou taxativně v §7 vypočteny trestné činy, kterých se právnická osoba může dopustit. TRESTEM pak pro právnickou osobu může být její zrušení (pokud její činnost spočívala zcela nebo převážně v páchání trestných činů), propadnutí majetku, peněžitý trest (denní sazbou 1.000 Kč až 2 mil. Kč), propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, zákaz činnosti (až na 20 let), zákaz plnění veřejných zakázek (až na 20 let), účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži, zákaz přijímání dotací a subvencí nebo uveřejnění rozsudku.

Právnická osoba je ZA TRESTNÝ ČIN ODPOVĚDNÁ, pokud jej jménem právnické osoby, v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti, spáchala osoba oprávněná jednat jménem nebo za právnickou osobu, osoba vykonávající řídící nebo kontrolní činnost v právnické osobě, osoba, jež má rozhodující vliv na řízení právnické osoby, nebo zaměstnanec při plnění pracovních úkolů na podkladě rozhodnutí, schválení nebo pokynu orgánů právnické osoby či osob uvedených v předchozí části této věty, či případně i z důvodu, že tyto osoby neprovedly náležitá opatření, které jim ukládá právní předpis nebo po nich mohou být spravedlivě požadovány, např. povinnou nebo potřebnou kontrolu nad činností podřízených osob a zaměstnanců či učinění nezbytných opatření k zamezení nebo odvrácení následků spáchaného trestného činu. Trestní odpovědnosti právnické osoby přitom nebrání, nepodaří-li se zjistit, která konkrétní fyzická osoba jednala shora popsaným způsobem. Trestní odpovědností právnické osoby není dotčena trestní odpovědnost fyzických osob a naopak. Trestní odpovědnost právnické osoby také přechází na všechny její právní nástupce.

Trestný čin spáchaný tedy např. členem statutárního orgánu či osobou v řídící či kontrolní funkci v právnické osobě by zakládal trestní odpovědnost právnické osoby přímo. Trestný čin zaměstnance či podřízené osoby pak odvozeně v případě, kdy zaměstnanec např. obdržel konkrétní příkaz od nadřízeného, anebo i pokud by např. společnost nepřijala příslušná nezbytná opatření při zachování odpovídající řádné péče, která by takové trestní odpovědnosti zamezila. Právnická osoba by neodpovídala pouze za exces zaměstnance učiněný i přes uvedená opatření.

Lze tak očekávat v této souvislosti, že zejména větší firmy budou vytvářet, případně tak již i učinily, vnitřní závazná pravidla etického a právního chování a jednání společnosti, jejích statutárních orgánů i zaměstnanců vydávaná formou závazného vnitřního předpisu (tzv. Compliance Program). Společnosti by také měly řádně a písemně dokumentovat veškerá rozhodnutí, schválení či pokyny udělené statutárnímu orgánu nebo zaměstnancům a zavést odpovídající kontrolu, která by po nich mohla být spravedlivě požadována, případně která je dle právního předpisu povinností.

Pokud stejné jednání bude moci být klasifikováno jako správní delikt i trestný čin právnické osoby, má mít přednost trestní odpovědnost, i když toto ustanovení je z hlediska výkladového problematické. Stejně tak jsou vyjadřovány obavy o to, že tento nový právní institut může být zneužíván v konkurenčním boji, např. prostřednictvím šikanózních trestních oznámení, byť by mohlo jít naopak o trestný čin křivého obvinění, pomluvy, poškození cizích práv, případně by mohla být vyvozována také odpovědnost za škodu způsobenou vědomě křivým trestním oznámením.