vymáhání pohledávek

Jak na pohledávky – vymáhací agentura nebo soud?

 

Jak na pohledávky – vymáhací agentura

nebo soud a soudní exekutor ?

 

 

I když soudní řízení může být v řadě případů zdlouhavější, jsme přesvědčeni o tom, že jde o vhodnou variantu VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK, pokud se předžalobní upomínka mine svým účinkem. Cílem soudního řízení je zajistit si exekuční titul vůči dlužníkovi a poté pověřit soudního exekutora vymožením pohledávky.

 

Stejnou službu exekučního titulu odvede také tzv. notářský zápis s přímou vykonatelností, ovšem málokterý dlužník je ochoten jej dobrovolně podepsat. Rozhodčí řízení u soukromých společností, které je rychlejší než soudní, momentálně osobně nepovažujeme za variantu bezproblémovou, a to z důvodů častějších žalob na zrušení rozhodčích nálezů.

 

Před zvážením zahájení soudního řízení doporučujeme si dlužníka prověřit z hlediska předpokladu efektivnosti dalšího řešení pohledávky minimálně v INSOLVENČNÍM REJSTŘÍKU, a případně také z hlediska již nařízených EXEKUCÍ.

 

Soudní řízení může být i poměrně rychlé. Pokud soud vydá platební rozkaz, proti kterému dlužník nepodá odpor v zákonné lhůtě, lze pověřit soudního exekutora. Podá-li odpor, soud nařizuje jednání, což může vyřešení sporu prodloužit. Čím lépe máte přitom dluh smluvně podložen a čím dříve ho začnete řešit, tím více máte šancí na reálné vymožení dluhu. Využít lze i příp. i uznání dluhu a se soudním řízením i pověřením soudního exekutora může věřiteli pomoci advokátní kancelář, a to v řadě případů podle konkrétní domluvy i případně bez nutnosti plateb na odměnu předem.

 

Nezřídka věřitelé narážejí na nabídky různých vymáhacích a inkasních agentur. Předně je třeba upozornit, že vymahač nemá ani zdaleka tolik zákonných pravomocí jako soudní exekutor. Někteří klienti se setkali s nabídkami různých takových společností a u některých neseriózních agentur z nich zaznamenali bohužel propastný rozdíl mezi ústním tvrzením a návrhem smlouvy, která pak byla předložena.

 

Pokud se již rozhodnete zvážit využití nějaké takové služby namísto advokátní kanceláře, pak platí základní poučka – nedat na první pohled líbivá ústní prohlášení a přesvědčování, seznam referencí nebo stejně tak líbivý text nabídky popisující tvrzenou úspěšnost či výhody spolupráce. Zjistěte si kupř. s dostatečně kritickým přístupem zkušenosti dřívějších zákazníků na internetu a v diskusích. Zejména ale věnujte značnou pozornost smlouvě.

 

Narazili jsme na případy, kdy se deklarovala bezplatnost služby, ovšem v předloženém návrhu smlouvy se pak objevovaly paušální částky za případ nebo i sofistikovanější ukrytí povinnosti k hrazení provize bez ohledu na vymožení, jako např. různé odkazy na platby dle vyhl. 177/1996 Sb. v případě vymožení nad rozsah sjednané provize či dokonce i právě pro případ nevymožení dluhu. Podobnými háčky mohou být ustanovení zakládající ztíženou vypověditelnost smlouvy, anebo pro takový případ povinnost uhradit odměnu bez ohledu na výsledek. To, že tyto částky neúčtuje inkasní společnost hned, neznamená, že je nebude chtít v budoucnu. Pozor také na různé smluvní pokuty nebo rozhodčí doložky.  

 

 

PODROBNOSTI K VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK

 

Platební rozkaz a odpor proti platebnímu rozkazu

 

Platební rozkaz a odpor proti platebnímu rozkazu

 

 

Platební rozkaz představuje rozhodnutí soudu v tzv. zkráceném řízení, který lze vydat v případě, že v rámci žaloby je uplatněno právo na peněžité plnění, vyplývá-li toto právo ze skutečností uvedených žalobcem (nároky nejsou pochybné), nejde o věc, kterou má u soudu rozhodovat senát a dále pokud se žalovaný zdržuje v ČR a jeho pobyt je znám.

 

V rámci PLATEBNÍHO ROZKAZU pak soud i bez slyšení žalovaného (bez jednání či dokazování) při splnění zákonných podmínek uloží žalovanému, aby do 15 DNÍ od doručení platebního rozkazu (do vlastních rukou bez možnosti náhradního doručení) zaplatil žalobci uplatněnou pohledávku a náklady řízení, anebo aby podal v téže lhůtě u soudu PÍSEMNÝ ODPOR, často spojený s povinností vyjádření se jak co do tvrzení skutečností (odůvodnění odporu), tak i doložení těchto tvrzení důkazy.

 

Nepodá-li žalovaný proti platebnímu rozkazu odpor, nabývá platební rozkaz právní moci a je možno ohledně v něm přiznaných nároků vést následně exekuční řízení. Naopak podá-li žalovaný odpor, platební rozkaz se ruší a dochází k nařízení jednání – jinými slovy soud probíhá klasickou cestou.

 

Pokud tedy dlužník objeví ve své poštovní schránce (či v případě firem v datové schránce) platební rozkaz, má poměrně krátkou lhůtu na to, aby podal proti platebnímu rozkazu odpor, pokud s platebním rozkazem nesouhlasí a pokud má také k dispozici důkazy či argumenty svědčící v jeho prospěch, tedy fakticky proti částce uvedené v platebním rozkazu či alespoň její části.

 

Velmi důležité je mít zajištěno doručování a přebírání pošty a mít v pořádku adresu trvalého bydliště. Z praxe lze dále konstatovat, že nezanedbatelné procento žalovaných osob situaci, kdy jim dojde platební rozkaz od soudu, neřeší buď vůbec anebo až po lhůtě stanovené k odporu, samozřejmě k jejich velmi často podstatné finanční či jiné újmě.

 

Je-li navíc s platebním rozkazem spojena kvalifikovaná výzva k vyjádření se ve věci a doložení důkazů, je žalovaný povinen učinit a doložit i toto. Lhůta ke splnění kvalifikované výzvy soudu nesmí být kratší než 30 dnů a prostřednictvím jí je žalovaný vyzván zejména aby uvedl, zda uplatněný nárok uznává či neuznává (případně v jaké části jej uznává), aby v případě, že žalovaný nárok neuzná, vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svojí obranu a aby k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, případně aby označil důkazy k prokázání svých tvrzení. Součástí takové výzvy soudu bývá i poučení o tom, že pokud se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádří nebo nesdělí soudu, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává. Pokud by se žalovaný na základě této výzvy soudu pak řádně a včas nevyjádřil, pak by soud mohl ve věci rozhodnout rozsudkem pro uznání, a to i bez nařízení jednání. Podávání odporu by tak již bylo vcelku zbytečným úkonem.

 

Zejména u starších pohledávek je vhodné zabývat se také otázkou MOŽNÉHO PROMLČENÍ žalovaného nároku.

 

 

PODROBNOSTI K PLATEBNÍMU ROZKAZU

VZOR ODPORU PROTI PLATEBNÍMU ROZKAZU

 

Vymáhání pohledávek a dluhů – doporučení a postup

 

VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK A DLUHŮ

DOPORUČENÍ A POSTUP

 

 

PODROBNOSTI K VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK

 

 

Málokterý věřitel, ať již jako občan, anebo častěji jako podnikatel či v rámci firmy, se nepotýká s neuhrazenými pohledávkami po splatnosti vůči dlužníkům. Neuhrazené pohledávky přitom není vhodné podceňovat a jejich řešení by mělo být namístě co nejdříve po splatnosti. Podceňovat však nelze ani dostatečně kvalitní zajištění závazků (smluv kupních, o dílo, o zápůjčce apod.) již v rámci smluvní fáze závazku. 

 

PRÁVNÍ OŠETŘENÍ SMLUVNÍCH VZTAHŮ

 

Základem bezproblémového řešení pohledávek je prioritně vhodné právní ošetření a zajištění smluvních vztahů, ať již se jedná o smlouvy, objednávky, předávací protokoly či jiné dokumenty. Podcenění této předsmluvní a smluvní fáze před vznikem závazku způsobuje později při vzniku problému často mnohem horší vymahatelnost pohledávky či dokonce nemožnost pohledávku vymoci vůbec. Nelze doporučit používání jakýchkoliv obecných vzorů smluv z internetu, které jsou většinou až příliš obecné a nedostatečně ošetřující a zajišťující zájmy dané smluvní strany. Počáteční menší investice do kvalitního právního zajištění smluvních vztahů (např. i v podobě typových vzorových smluv pro potřeby konkrétních obchodů klienta) preventivně prostřednictvím advokátní kanceláře se většinou vyplatí právě při vzniku určitého problému v budoucnu. Ústně uzavřené smluvní vztahy se výslovně nedoporučují. Naopak lze doporučit prověření obchodního partnera před uzavřením smlouvy minimálně v obchodním, živnostenském a insolvenčním rejstříku, případně také na internetu.

 

VČASNOST ŘEŠENÍ POHLEDÁVEK PO SPLATNOSTI

 

Neřešení pohledávek delší dobu po splatnosti (většinou obecně více jak měsíc) snižuje výrazně šanci na vymožení pohledávky. Nejde přitom pouze o promlčecí dobu. Dlužník se v mezidobí může např. zbavovat majetku, může se dostávat do větších finančních problémů, ale je nutno také upozornit, že vymáhání následnou exekucí se řídí zásadou časové priority – jinými slovy kdo dřív podá exekuční návrh, ten je dříve také na řadě se získáním vymoženého plnění.

 

JAK BY MĚL VĚŘITEL POSTUPOVAT PO SPLATNOSTI POHLEDÁVKY

 

V prvé řadě by si každý věřitel měl zodpovědět otázku, do jaké míry má význam snažit se své pohledávky za dlužníky řešit v rámci své firmy, tj. prostřednictvím svých zaměstnanců či dokonce sám sebe. Jednak samozřejmě takové řešení není zcela „bezplatné“, jak by bylo možno se na první pohled snad domnívat, neboť „i čas podnikatele či mzdové náklady zaměstnanců jsou peníze“, a pak také takové upomínání ze strany samotného věřitele se v řadě případů zcela míjí u dlužníka účinkem. Přesto se samozřejmě doporučuje, podle povahy věci a obchodního partnera, pokusit se řešit pohledávku co nejdříve po splatnosti telefonickým či písemným (vč. e-mailu) kontaktem dlužníka. Dále lze v této fázi více než doporučit pokusit se v dané věci zajistit řádně všechny potřebné smluvní dokumenty a jejich obsah, případně zlepšit svoji věřitelskou pozici získáním alespoň uznání dluhu, případně jiného zajišťovacího či utvrzovacího prostředku (např. směnka, zástavní právo, notářský či exekutorský zápis s přímou vykonatelností apod.). Uznání dluhu však nelze zaměňovat, jak je v praxi často bohužel činěno, s pouhým zasláním či podpisem inventárního seznamu dlužných faktur a v případě splátkového kalendáře je třeba myslet minimálně na ztrátu výhody splátek. Hlídejte si také insolvenční rejstřík z důvodu možného úpadku dlužníka. Důležité je však také tuto fázi zbytečně neprodlužovat tím, že se věřitel spolehne na neustálé přísliby dlužníka.

 

CO KDYŽ DLUŽNÍK ANI POTÉ NESPLÁCÍ

 

Zde již většinou nezbývá, než svěřit správu a vymáhání dlužných pohledávek po splatnosti za dlužníky, obchodními partnery, odběrateli či zákazníky, specializované advokátní kanceláři, která má pro vymáhání pohledávek vypracován profesionální systém. Ušetříte tím čas i náklady (viz shora). Již samotné převzetí zastoupení věřitele advokátní kanceláří a předžalobní upomínka má vůči řadě dlužníků svůj efekt, na rozdíl od vymáhání pohledávek „vlastními silami“ věřitele. Advokátní kancelář také posoudí s odbornou péčí vymahatelnost pohledávky, otázku případného promlčení pohledávky či jiných právních rizik apod. Pokud se i tak mimosoudní řešení pohledávky mine svým účinkem, pak nezbývá většinou než přikročit k zajištění exekučního titulu na dlužníka, k čemuž jsou specializovány právě advokátní kanceláře.

 

ZAHÁJENÍ KVALIFIKOVANÉHO VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK po splatnosti např. soudní cestou prostřednictvím podané žaloby je v řadě případů zj. u podnikatelů podstatnou PODMÍNKOU PRO BUDOUCÍ MOŽNÉ ÚČINNÉ OPRAVNÉ ÚČETNÍ POLOŽKY A PRO DAŇOVÉ ODPISY pohledávek.

 

SOUDNÍ ŘÍZENÍ – (ELEKTRONICKÝ) PLATEBNÍ ROZKAZ, SOUDNÍ ROZSUDEK

 

Standardní cestou k získání exekučního titulu vůči dlužníkovi je soudní řízení, které se zahajuje na základě klasické žaloby, anebo návrhem na vydání platebního rozkazu ve zkráceném rychlejším řízení bez jednání u soudu, je-li k dispozici dostatek písemných důkazů, pohledávka je prokazatelná (viz shora doporučení k právnímu ošetření smluvního vztahu preventivně) a jsou splněny i další zákonné podmínky. Pokud však dlužník podá proti platebnímu rozkazu tzv. odpor, následuje klasické soudní řízení s nařízeným jednáním s cílem získat vůči dlužníkovi soudní rozsudek jako exekuční titul. Variantou je tzv. elektronický platební rozkaz. Návrh na něj se podává na zvláštním formuláři a zatím je zde stále o něco nižší soudní poplatek. Nevýhodou soudního řízení je často vyšší míra formalismu (procesně i důkazně u nařízených jednání), v řadě případů nutnost zúčastnit se jednání u soudu (podle místa dlužníka), ale zejména pak délka soudního řízení. Pokud dlužník podá odpor, různé námitky, odvolání proti rozsudku apod., soudní řízení může trvat delší dobu. Naopak pokud odpor podán není, může být i v soudním řízení získán exekuční titul poměrně velmi rychle.

 

ROZHODČÍ ŘÍZENÍ

 

Za předpokladu implementace platných rozhodčích doložek do smluvních vztahů je možno namísto soudního řízení realizovat řízení rozhodčí. Rozhodčí nález je exekučním titulem se stejnou právní silou, jako soudní rozsudek. V rozhodčím řízení lze řešit jakékoliv majetkové spory např. ze smluv kupních, o dílo, o dodávkách zboží, o přepravě, o zápůjčce či úvěru, nájemních atd. Rozhodčí řízení je velmi rychlé, a také levnější než soudní řízení. Proti rozhodčímu nálezu obecně není možné odvolání, je však připuštěna možnost za zákonem stanovených podmínek podat žalobu na zrušení rozhodčího nálezu soudem. Podmínkou je existence platné rozhodčí doložky nebo smlouvy, neboť ne každá rozhodčí doložka či smlouva je nesporně platná, a to zejména v oblasti spotřebitelských smluv. V tomto směru z hlediska posledního vývoje soudní judikatury může rozhodčí řízení být poměrně rizikovější, což je negativum, které vyvažuje naopak zmíněná pozita opačným směrem.

 

ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ NEBO VYMÁHACÍ AGENTURA?

 

Advokátní kancelář jedná vždy v mezích zákona, seriózně, i když důrazně, přičemž je vázána řadou stavovských předpisů, které určují plně korektní přístup vůči klientovi. Inkasní a vymáhací agentury takovými pravidly obecně vázány nejsou a ne každá vymáhací agentura postupuje shodným způsobem. Úroveň těchto služeb navíc často nemusí vzbuzovat plnou důvěru, některé vymáhací agentury mohou postupovat někdy i způsobem hraničícím s legalitou, čímž se i věřitel může vystavovat určitému právnímu riziku, případně mohou pro zvýšení své úspěšnosti přistupovat k využívání neetických praktik (nepřiměřený nátlak, vyhrožování, zastrašování apod.), o kterých věřitel ani nemusí vědět. Taková agentura se sice na první pohled z krátkodobého hlediska může jevit věřiteli jako poměrně úspěšná, nicméně z dlouhodobějšího hlediska znamená vysoké riziko pro věřitele spočívající v negativní medializaci (včetně diskusí zákazníků či obchodních partnerů na internetu), v poškození dobrého jména firmy či ve ztrátě klientů. Vymáhací agentury přitom nemají ani zdaleka tolik legálních možností postupu vůči dlužníkovi jako soudní exekutor, kterého zajistí advokátní kancelář (např. vstup do obydlí, zabavování majetku, obstavení účtu, zablokování nemovitostí), a pokud hodlají postupovat v mezích zákona, pak nemají většinou v podstatě žádnou výrazně odlišnou vymáhací pravomoc od věřitele. Také se tímto postupem může zbytečně pouze ztratit čas důležitý z hlediska výše uvedené zásady časové priority následné exekuce.

 

V naší praxi také řešíme často takové případy, kdy klienta osloví vymáhací – inkasní agentura či společnost, která slibuje klientovi, že svoji odměnu (nejčastěji 20-30% z hodnoty pohledávky včetně příslušenství) si zinkasuje až a pouze z financí úspěšně vymožených vůči dlužníkovi a předkládá řadu referencí spokojených zákazníků, kterým údajně vymohla značné procento pohledávek. Naposledy jsme v konkrétním případě však např. zjistili, že referenční firmy o dané agentuře vůbec ani nevěděly, navíc po předložení písemné smlouvy, obsahující řadu smluvních pokut pro klienta, bylo jasné, že společnost zavazuje klienta pro případ ukončení mandátní smlouvy (kupř. i z toho důvodu, že nebylo dlouhodobě ničeho vymoženo) k uhrazení sjednané provize ve výši desítek procent za přepokladu, že „vymáhací agentura učinila alespoň nějaké kroky k vymožení“. Výsledkem by tak byla fakticky neukončitelná smlouva, anebo v případě ukončení nutnost hradit vysokou provizi bez ohledu na výsledek. Tento konkrétní příklad zcela zřetelně dokládá, že ne vše, co na první pohled vypadá nebo zní dobře, také dobré skutečně je nebo bude.

 

EXEKUČNÍ ŘÍZENÍ – SOUDNÍ EXEKUTOR

 

Na základě exekučního titulu, tj. pravomocného a vykonatelného soudního rozhodnutí (platební rozkaz, rozsudek) či rozhodčího nálezu, lze pověřit k provedení exekuce vůči dlužníkovi soudního exekutora. Soudního exekutora si lze vybrat bez ohledu na územní působnost, nicméně ne každý soudní exekutor postupuje stejně razantně a z tohoto pohledu hraje nezastupitelnou roli mj. i zkušenost a spolupráce advokátní kanceláře s konkrétním exekutorem. Exekuční titul je i v případě nedobytnosti pohledávky přitom vhodný z hlediska minimálně možností pohledávku účetně odepsat. 

 

 

PODROBNOSTI K VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK

 

Uznání dluhu a smlouva o zápůjčce

 

UZNÁNÍ DLUHU A SMLOUVA O ZÁPŮJČCE

 

UZNÁNÍ DLUHU je institut upravený v občanském zákoníku v rámci tzv. utvrzení závazku. Nesplnění některé z formálních náležitostí uznání dluhu může znamenat nemožnost využití všech právních výhod uznání. I běžná smlouva o zápůjčce by pro jistotu věřitele měla obsahovat řadu ujednání a zajištění, kdy rozhodně nelze spoléhat pouze na obecný vzor z internetu. UZNÁNÍ DLUHU má ten význam, že zakládá právní domněnku existence dluhu v době jeho uznání a výrazně tak VYLEPŠUJE DŮKAZNÍ SITUACI VĚŘITELE V PŘÍPADĚ SPORU. Dalším účinkem uznání je přerušení běhu promlčecí doby, kdy začíná běžet NOVÁ PROMLČECÍ DOBA, A TO DESETILETÁ.

 

Uznání dluhu musí být zásadně písemné a musí obsahovat vymezení uznávaného dluhu co do důvodu i výše. Uznání dluhu je mj. také možné ve formě placení úroků – pak se považuje za uznanou nepromlčená částka, z níž se úroky platí a dále také ve formě částečného plnění nepromlčeného závazku dlužníkem – v tom případě se považuje za uznaný dluh, na něhož bylo částečně dlužníkem plněno, pokud z okolností lze usuzovat, že tímto se uznává i zbytek dluhu (nikoliv tedy např. v případě, že dlužník uhradí část pohledávky a zbývající část pohledávky prohlásí za spornou).

 

V rámci uznání si lze dohodnout např. také splátkový kalendář, rozhodně se však doporučuje buď pod ZTRÁTOU VÝHODY SPLÁTEK při neuhrazení některé splátky řádně a včas nebo pod automatickým nabytím splatnosti celého zbytku dluhu v takovém případě, což řada věřitelů často opomíjí.

 

Nesplnění některých formálních náležitostí uznání dluhu může znamenat, že sice věřitel bude mít k dispozici písemné potvrzení o dlužné pohledávce, nicméně nebude moci využít všech shora popsaných VÝHOD UZNÁNÍ, např. uplatnění domněnky trvání dluhu v době uznání. Účinky uznání závazku bez dalšího nemá ani prostý podpis inventarizace pohledávek dlužníkem, což si někdy podnikatelé či firmy neuvědomují.

 

Mezi nejčastější chyby a problémy spojené s uznáními patří např.:
– uznání nesplňující zákonné podmínky a tudíž nevyvolávající zajišťující důsledky pro věřitele
– záměna uznání s pouhým podpisem inventarizace pohledávek
– v případě splátkového kalendáře chybějící či špatně formulovaná ztráta výhody splátek
– neplatně, nevhodně nebo neurčitě sjednaná ujednání, např. ohledně podmínek splatnosti

 

S výše uvedeným úzce souvisí také problematika SMLOUVY O ZÁPŮJČCE. Uznání dluhu může zlepšit výrazně pozici věřitele, a to zejména v případech ústních smluv o zápůjčce. Nicméně faktem zůstává, že jednodušší řešení, než se až při vzniku problému snažit od dlužníka získat podpis uznání dluhu, je půjčku finančních prostředků zajistit kvalitní písemnou SMLOUVOU O ZÁPŮJČCE. Zejména v případech vyšších půjčovaných částek pak doporučujeme nespoléhat se ovšem jen na mezi sebou ručně sepsanou smlouvu či potvrzení, anebo na nějaký vzor smlouvy o zápůjčce stažený z internetu a raději navštívit advokátní kancelář. Částku vynaloženou za sepis kvalitní smlouvy o zápůjčce může věřiteli nahradit případně i dlužník v rámci splátky. Jak je patrno ze shora uvedené problematiky uznání, i drobná formální vada či nedostatek, který laik ve vzoru smlouvy nepostřehne, může výrazně snížit zajištění pohledávky. Často se např. stává, že věřitel opomene sjednat ztrátu výhody splátek, že např. neřeší otázky jiného možného zajištění svého nároku, neřeší otázku místa splacení, anebo že neplatně sjedná úrok, úrok z prodlení či smluvní pokutu (velmi často bývají tyto instituty zaměňovány), které pak nemusí být vymahatelné apod.

 

Mezi nejčastější chyby a problémy spojené se smlouvami o zápůjčce, které mohou vést až k neplatnosti smlouvy anebo konkrétního ujednání ve smlouvě o zá půjčce či k riziku problematického vymožení dlužné částky, patří např.:
– absence písemné smlouvy dokladující realizaci zápůjčky a dohodnuté podmínky splacení (a to i u rodinných příslušníků)
– nedostatečné zajištění nároků věřitele ve smlouvě
– v případě splátkového kalendáře chybějící či špatně formulovaná ztráta výhody splátek
– nesprávné (neplatné) právní formulace zaměňující např. úroky, úroky z prodlení, penále, smluvní pokutu apod.
– neplatně či neurčitě sjednaná ujednání, např. ohledně smluvních pokut či ohledně podmínek splatnosti
– situace, kdy je předložena k přečtení „správná“ verze smlouvy, ovšem poté při podpisech, kdy se již nečtou všechny smlouvy podrobně, jsou k podpisu předloženy upravené verze smlouvy (příp. jen některé z nich), v nichž jsou nevýhodně upravena některá práva či povinnosti
– přepsání některých špatných vzorů typu „smlouva o občanské výpomoci“, nebo vzorů smluv o zápůjčce obsahujících chyby nebo problematicky řešené splatnosti, ztráty výhody splátek nebo smluvní pokuty aj., v důsledku čehož takové nároky mohou být i neplatné či nevymahatelné 

 

 

VZOR UZNÁNÍ DLUHU

 

Platební rozkaz, elektronický platební rozkaz

 

Platební rozkaz, elektronický platební rozkaz

 

PLATEBNÍ ROZKAZ představuje rozhodnutí soudu v tzv. zkráceném řízení, který lze vydat v případě, že v rámci žaloby (návrhu na vydání platebního rozkazu) je uplatněno právo na peněžité plnění, vyplývá-li toto právo ze skutečností uvedených žalobcem (nároky nejsou pochybné), nejde o věc, kterou má u soudu rozhodovat senát a dále pokud se žalovaný zdržuje v ČR a jeho pobyt je znám. V rámci platebního rozkazu pak soud i bez slyšení žalovaného (bez jednání či dokazování) při splnění zákonných podmínek uloží žalovanému, aby DO 15 DNŮ od doručení platebního rozkazu (do vlastních rukou bez možnosti náhradního doručení) zaplatil žalobci uplatněnou pohledávku a náklady řízení, anebo aby podal v téže lhůtě u soudu PÍSEMNÝ ODPOR, často spojený s povinností vyjádření se jak co do tvrzení skutečností (odůvodnění odporu), tak i doložení těchto tvrzení důkazy. Nepodá-li žalovaný proti platebnímu rozkazu odpor, nabývá platební rozkaz právní moci a je možno ohledně v něm přiznaných nároků vést exekuční řízení. Naopak podá-li žalovaný odpor, platební rozkaz se ruší a dochází k nařízení jednání – jinými slovy soud probíhá klasickou cestou.

 

Novějším institutem v českém právním řádu je tzv. ELEKTRONICKÝ PLATEBNÍ ROZKAZ. Návrh na jeho vydání se podává na speciálním elektronickém formuláři podepsaném zaručeným elektronickým podpisem žalobce či jeho právního zástupce. Podmínkou je, že požadované plnění nepřesahuje jeden milion Kč. Výhodou zde může být o něco nižší soudní poplatek, než jak je tomu ve standardním případě klasické žaloby či návrhu na vydání platebního rozkazu. Výsledkem tohoto řízení je pak vydání elektronického platebního rozkazu, v němž je žalovanému uloženo, aby do 15 dnů ode dne jeho doručení zaplatil žalobci uplatněnou pohledávku a náklady řízení, případně aby ve shodné lhůtě podal k příslušnému soudu odpor. Pokud žalovaný odpor v zákonem stanovené lhůtě podá, elektronický platební rozkaz se tím v plném rozsahu ruší, soud nařídí jednání a soudní řízení poté probíhá již standardním způsobem.

 

VYMÁHACÍ AGENTURY?

Advokátní kancelář jedná vždy v mezích zákona, seriózně, i když důrazně, přičemž je vázána řadou stavovských předpisů, které určují plně korektní přístup vůči klientovi. Inkasní a vymáhací agentury takovými pravidly obecně vázány nejsou. Některé vymáhací agentury mohou postupovat někdy i způsobem hraničícím s legalitou, čímž se i věřitel může vystavovat určitému právnímu riziku, případně mohou pro zvýšení své úspěšnosti přistupovat k využívání neetických praktik (nepřiměřený nátlak, vyhrožování, zastrašování apod.), o kterých věřitel ani nemusí vědět. Taková agentura se sice na první pohled z krátkodobého hlediska může jevit věřiteli jako poměrně úspěšná, nicméně z dlouhodobějšího hlediska znamená vysoké riziko pro věřitele spočívající v negativní medializaci (včetně diskusí zákazníků či obchodních partnerů na internetu), v poškození dobrého jména firmy či ve ztrátě klientů. Vymáhací agentury přitom nemají ani zdaleka tolik legálních možností postupu vůči dlužníkovi jako soudní exekutor, kterého zajistí advokátní kancelář.

 

PODROBNOSTI K PLATEBNÍMU ROZKAZU

Pohledávky z obchodního styku, uznání dluhu, smluvní pokuta

 

POHLEDÁVKY Z OBCHODNÍHO STYKU

UZNÁNÍ DLUHU, SMLUVNÍ POKUTA

 

Většina firem a společností si je naštěstí lépe než běžný občan vědoma toho, že na KVALIFIKOVANÉM PRÁVNÍM ZAJIŠTĚNÍ obchodního vztahu od počátku závisí jak jeho bezproblémový průběh, tak i minimalizace možných finančních ztrát – jinak řečeno kvalitní smlouva je naprostý základ. Zajišťovacích prostředků, které zajišťují uspokojení pohledávky, je poměrně dost, kdy se může jednat např. o ručení, zajištění převodem práva či pohledávky, zástavní právo, smluvní pokutu, výhradu vlastnictví apod.

 

U SMLUVNÍ POKUTY se jedná o dvoustranné právní jednání a je proto potřeba jej zakotvit již přímo ve smlouvě, objednávce či jinak se souhlasem obou smluvních stran. Častým omylem některých podnikatelů bývá jednostranné prohlášení obsažené POUZE VE FAKTUŘE, že v případě prodlení je dán nárok na smluvní pokutu, neboť v takovém případě jde o NEVYMAHATELNÝ NÁROK (nejde totiž o dvoustranné právní jednání). Smluvní pokuta bývá nejčastěji sjednávána ve výši od 0,05% až do 0,5% z dlužné částky za každý den prodlení podle okolností případu. Řada podnikatelů také často zaměňuje smluvní pokutu s úroky z prodlení, což jsou dva zcela rozdílné právní instituty. K zákonným úroků z prodlení viz odkaz Zákonné úroky z prodlení.

 

V případě již splatné pohledávky lze doporučit věřiteli realizovat minimálně písemné UZNÁNÍ DLUHU, jako jednostranné písemné prohlášení dlužníka. V něm je třeba přesně identifikovat věřitele i dlužníka a zejména dostatečně určitě vymezit uznávaný dluh (co do důvodu i výše), což lze učinit i např. specifikací splatných faktur. Měla by zde být obsažena také klauzule „uznávám dluh co do důvodu i výše“ a závazek zaplatit dlužnou částku, ideálně do určitého data. Základním účinkem uznání dluhu je běh nové promlčecí doby (10 let) a zakládá se jím domněnka existence dluhu v době jeho uznání, což výrazně usnadňuje věřiteli důkazní situaci při případně následně podané žalobě, a to jak co do oprávněnosti, tak i co do výše dlužné částky. V případě dohod o splátkách by vždy měla být sjednávána také ztráta výhody splátek.

 

Pro podnikatele má význam i ta skutečnost, že lze uznat rovněž dluh, který je již promlčen. Uznat lze za jistých okolností i dluh tzv. částečným plněním – plní-li dlužník dluh jen zčásti, má toto částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, pokud z okolností lze usuzovat, že tímto uznal také zbytek dluhu. Může jít např. o úhradu jen části faktury, pokud lze vzhledem k okolnostem případu usuzovat, že tím dlužník projevil svou vůli uznat i zbytek dluhu (např. pokud dlužník současně nenamítá např. nesouhlas s výší částky či s kvalitou plnění a sděluje, že momentálně nemá dostatek financí na úhradu celé faktury apod.).

 

Pokud jde o vlastní sjednání závazku (ať již jde o jakýkoliv smluvní typ), pak se výslovně NEDOPORUČUJÍ TELEFONICKÉ ČI ÚSTNÍ OBJEDNÁVKY a ujednání. Naopak se doporuuje věnovat pozornost ověření oprávněnosti zástupce obchodního partnera k podpisu smlouvy či objednávky, což je aktuální zejména u obchodních korporací. 

 

Postup v případě, že pohledávka není po její splatnosti uhrazena

 

Nejde-li o dlouhodobého obchodního partnera (ale ani u těch se nedoporučuje riskovat, zj. pokud jde o větší částky či delší prodlení), pak neplnění po splatnosti bez dalšího zajištění může znamenat jisté problémy s budoucím vymožením pohledávky a čím delší je toto prodlení po splatnosti či vyšší dlužná částka, tím se riziko pro podnikatele stupňuje. Nechávat své pohledávky pak řadu měsíců či dokonce více jak rok po splatnosti bez dalšího zajištění či vymáhání, lze pak bez nadsázky označit za jistou formu hazardu. VČASNOST zahájení řešení či VYMÁHÁNÍ neuhrazených pohledávek po splatnosti může mnohdy zásadně eliminovat riziko případných ztrát. S tím je spojena samozřejmě také problematika promlčení nároků a promlčecí doby pohledávek, kdy obecná promlčecí doba činí tři roky. Právní předpisy však současně stanovují celou řadu výjimek z těchto obecných promlčecích lhůt.

Vymáhání pohledávek a dluhů, rozhodčí řízení a doložka

 

Vymáhání pohledávek a dluhů, rozhodčí řízení a doložka

 

Zvláště pro dnešní dobu, poznamenanou finanční a ekonomickou krizí, kdy se řada firem a podnikatelů potýká s narůstající řadou neuhrazených pohledávek ze strany obchodních partnerů, odběratelů či zákazníků, platí dvojnásob zásada VČASNÉHO a efektivního ŘEŠENÍ POHLEDÁVEK po splatnosti. Neuhrazené pohledávky není vhodné podceňovat a jejich řešení by mělo být namístě co nejdříve po splatnosti.

 

V prvé řadě by si každý věřitel měl zodpovědět otázku, do jaké míry má význam snažit se své pohledávky za dlužníky řešit v rámci své firmy, tj. prostřednictvím svých zaměstnanců či dokonce sám sebe. Jednak samozřejmě takové řešení není zcela „bezplatné“, jak by bylo možno se na první pohled snad domnívat, neboť „i čas jsou peníze“ a nezřídka je nutno do této činnosti upomínání dlužníků investovat kromě nákladů za telefony a poštovné také čas, který je pro každého podnikatele či firmu drahý, jednak pak takové upomínání ze strany samotného věřitele se v převážné většině případů zcela míjí u dlužníka účinkem.

 

Jinou možností je pak svěřit správu a vymáhání za dlužníky, obchodními partnery, odběrateli či zákazníky, specializované advokátní kanceláři, která má pro vymáhání pohledávek vypracován profesionální systém. Již samotné převzetí ZASTOUPENÍ věřitele ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘÍ (dále také „AK“) a první předžalobní upomínka ze strany AK MÁ VŮČI VĚTŠINĚ DLUŽNÍKŮ svůj EFEKT, na rozdíl od vymáhání pohledávek „vlastními silami“ věřitele. Advokátní kancelář také posoudí s odbornou péčí vymahatelnost pohledávky, otázku případného promlčení pohledávky či jiných právních rizik apod. Zejména pro tzv. paušální klienty pak některé AK mohou nabízet v rámci servisu i hlídání vybraných dlužníků v insolvenčním rejstříku. Současně AK může předem zakomponovat do smluv klienta různá zajištění pohledávek, která zvýší šanci reálného vymožení pohledávky či např. smluvní pokuty, které svou výší mohou několikanásobně věřiteli nahradit menší investici do vymáhání pohledávky.

 

Pokud se i tak mimosoudní řešení pohledávky mine svým účinkem, pak nezbývá většinou, než přikročit k zajištění EXEKUČNÍHO TITULU NA DLUŽNÍKA, k čemuž jsou specializovány právě advokátní kanceláře. Využít lze buď SOUDNÍHO ŘÍZENÍ A ELEKTRONICKÝCH PLATEBNÍCH ROZKAZŮ, anebo při implementaci rozhodčích doložek (ovšem nikoliv jakékoliv, ale platné!) do systému smluv a obchodů klienta a za splnění zákonných podmínek kladených na platnost těchto doložek či rozhodčích smluv, tzv. ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ, jehož výsledkem je tzv. rozhodčí nález, tedy obdoba soudního rozsudku.

 

Advokátní kancelář jedná vždy v mezích zákona, seriózně, i když důrazně, přičemž je vázána řadou stavovských předpisů, které určují plně korektní přístup vůči klientovi. Inkasní a vymáhací agentury takovými pravidly obecně vázány nejsou. Některé vymáhací agentury mohou postupovat někdy i způsobem hraničícím s legalitou, čímž se i věřitel může vystavovat určitému právnímu riziku, případně mohou pro zvýšení své úspěšnosti přistupovat k využívání neetických praktik (nepřiměřený nátlak, vyhrožování, zastrašování apod.), o kterých věřitel ani nemusí vědět. Taková agentura se sice na první pohled z krátkodobého hlediska může jevit věřiteli jako poměrně úspěšná, nicméně z dlouhodobějšího hlediska znamená vysoké riziko pro věřitele spočívající v negativní medializaci (včetně diskusí zákazníků či obchodních partnerů na internetu), v poškození dobrého jména firmy či ve ztrátě klientů. Vymáhací agentury přitom nemají ani zdaleka tolik legálních možností postupu vůči dlužníkovi jako soudní exekutor, kterého zajistí advokátní kancelář.

 

Nejzjevnější VÝHODOU ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ je jeho RYCHLOST. Také náklady na zastoupení advokátní kanceláří v rozhodčím řízení jsou nižší oproti soudnímu řízení. Zde se tak otevírá pro věřitele cesta, jak se lze velmi rychle a poměrně levně domoci vydání exekučního titulu na dlužníka, ovšem znovu zopakujeme, za hlavní podmínky platnosti rozhodčí doložky.

 

Je třeba také pečlivě zvážit kterého rozhodce či rozhodčí společnost věřitel pro řešení svých finančních nároků zvolí. Nevhodná volba v tomto smyslu může z důvodů např. neprofesionálního vedení procesu v rozhodčím řízení anebo nevhodně (či dokonce neplatně) formulované rozhodčí doložky výrazně zvýšit pravděpodobnost úspěchu dlužníka v následně možném soudním řízení na základě žaloby na zrušení rozhodčího nálezu. Podmínkou uvedeného postupu je tedy existence PLATNÉ ROZHODČÍ DOLOŽKY ČI ROZHODČÍ SMLOUVY, neboť ne každá rozhodčí doložka či smlouva je nesporně platná, a to zejména v oblasti spotřebitelských smluv.