rozvod a SJM

Střídavá péče – nález Ústavního soudu I. ÚS 3065/21

 

Rozhodnutí soudu, kterým není vyhověno rodiči žádajícímu střídavou péči, musí být podrobně a přesvědčivě odůvodněno, včetně uvedení relevantních argumentů, jak se soud s jednotlivými kritérii střídavé péče obsaženými v judikatuře Ústavního soudu vypořádal a proč v konkrétním případu rodič neuspěl. Skutečnosti svědčící proti střídavé péči přitom musí být v řízení nejen tvrzeny, ale i prokázány.

 

Soudy nemohou vyloučit střídavou péči pouze s obecným odkazem na nižší věk dítěte, ledaže se jedná o dítě závislé na matce z důvodu kojení. Soudy jsou povinny odůvodnit, z jakých konkrétních příčin je v daném případě kritérium nízkého věku jako překážka střídavé péče aplikováno (například ve smyslu možné nízké rozumové a volní vyspělosti nezletilého).

 

Stabilita výchovného prostředí je důležitým faktorem při posuzování rozhodování o péči, nemůže být však sama o sobě argumentem pro vyloučení střídavé péče. V opačném případě by se totiž fakticky konzervoval status quo daný prvním rozhodnutím ve věci (potažmo faktickým stavem před prvním rozhodnutím) a ve výsledku by ke změně nemuselo dojít nikdy. Se zvláštní pozorností by soudy měly možnost změny modelu péče posuzovat ve věku kolem tří let dítěte. Jelikož do té doby je obvykle dominantním pečujícím rodičem matka, odmítnutí zvážení střídavé péče pouze s odkazem na stabilitu výchovného prostředí nezletilého by v této situaci variantu střídavé péče v podstatě neoprávněně vyloučilo navždy.

 

Soudy nemohou podmiňovat střídavou péči požadavkem na harmonickou komunikaci rodičů. Kritérium vzájemné komunikace jsou soudy povinny posuzovat optikou rozsahu a účelnosti výměny informací vyžadovaných v různých modelech péče, přičemž by (nejen) s ohledem na existenci institutu rodičovské odpovědnosti měly vycházet z teze, že požadavky na obsah a kvalitu komunikace rodičů se mezi modely výlučné a střídavé péče teoreticky ani prakticky nijak neliší.

 

Pracovní vytížení rodiče může být zvažováno jako faktor při rozhodování o péči. Pokud již ale nezletilý chodí do předškolního či školního zařízení, pracovní vytíženost může tvořit překážku střídavé péče toliko v mimořádných případech, které brání rodiči postarat se o dítě v delších časových úsecích. Předmětná neschopnost rodiče vykonávat střídavou péči musí být v řízení fakticky prokázána, nepostačí pouhý odkaz na charakter zaměstnání, byť by bylo i z různých hledisek náročné (např. vedoucí lékař/ka).

 

Soudy nemohou vyloučit střídavou péči s pouhým odkazem na možnost, že by se do péče o nezletilého mohly zapojovat rodiči blízké osoby. Je povinností soudů přesvědčivě odůvodnit, na základě jakých důkazů došly k závěru, že rodič není bez významného zapojení jemu blízkých osob střídavou péči o dítě zvládnout.

 

Soudy nemohou vyloučit střídavou péči s pouhým odkazem na celkovou náročnost tohoto modelu péče pro nezletilého či rodiče. Je jejich povinností přesvědčivě odůvodnit, v čem přesně má v konkrétním případě ona náročnost spočívat. Např. argument o nebezpečí častého stěhování dítěte nemůže jako argument proti střídavé péči obstát, neboť v naprosté většině případů je frekvence střídání výchovného prostředí u nezletilého v případě střídavé péče nižší, než u výlučné péče jednoho z rodičů.

 

Přestože se modely výlučné péče s „rozšířeným stykem“ a střídavé (zvláště pak nestejnoměrné) péče v řadě ohledů překrývají, volba mezi nimi není čistě na volné úvaze obecných soudů. Jelikož střídavá péče má své specifické přednosti (mj. zajišťuje skutečně rovnocenné postavení obou rodičů), obecné soudy by neměly při posuzování změny péče a při naplnění všech kritérií upřednostňovat ponechání výlučné péče s určitým rozšířením styku druhého rodiče, ale v souladu s judikaturou zvolit model střídavé (byť třeba nestejnoměrné) péče (obecně analogicky již nález ze dne 20. 1. 2005 sp. zn. II. ÚS 363/03). Tím samozřejmě není vyloučeno, aby obecný soud zvolil i při zohlednění východisek rovnocenné péče a naplnění zmíněných kritérií variantu výlučné péče jednoho z rodičů zkombinovanou se (skutečně) širokým stykem pro druhého rodiče. Obecný soud je povinen svůj postup vždy řádně odůvodnit a zároveň předestřít, za jakých podmínek by v budoucnu byla změna na střídavou péči v daném případě realizovatelná.

 

I. ÚS 3065/21

 

 

STŘÍDAVÁ PÉČE DO KAŽDÉ RODINY?

Návrh na rozvod – vzor

 

NÁVRH NA ROZVOD – VZOR

 

Níže dáváme k dispozici k volnému stažení základní a jednoduchý vzor návrhu jednoho z manželů na rozvod manželství.

 

 

Návrh na rozvod – vzor ZDE

 

 

Doporučujeme alespoň přečíst si podrobně základní informace v příspěvku ROZVOD MANŽELSTVÍ A VYPOŘÁDÁNÍ SJM a dále NEJČASTĚJŠÍ OTÁZKY K ROZVODU A SJM.

 

Tento vzor není určen pro situace nesporného rozvodu dohodou.

 

Pokud jsou v manželství nezletilé děti, musí se před vlastním soudním rozhodnutím o rozvodu vyřešit u soudu otázka výchovy a výživy dětí – svěření nezletilých dětí do péče, určení výživného, případně styku druhého rodiče s dětmi. Teprve po tomto soudním rozhodnutí je možno dořešit rozvodové soudní rozhodnutí. Dále je třeba počítat s tím, že po právní moci rozsudku o rozvodu bude třeba dořešit vypořádání SJM – vypořádání společného jmění manželů.

 

Pokud si nejste jisti nebo očekáváte spornější průběh nejen u rozvodu, ale zejména pak u svěření nezletilých dětí a stanovení výživného a dále u vypořádání majetku v SJM, tak doporučujeme věc rozhodně konzultovat komplexně v některé místní advokátní kanceláři. V takovém případě se na obecný vzor jen rozvodového návrhu určitě nespoléhejte.

 

TABULKA VÝŽIVNÉHO

 

 

POTŘEBUJETE-LI VEŠKERÉ DOKUMENTY K ROZVODU DOHODOU

tj. i návrh na schválení dohody ohledně nezletilých dětí soudem a dohodu o vypořádání SJM

POKRAČUJTE ZDE

 

 

Poučení: Jedná se pouze o obecný, základní a jednoduchý vzor návrhu jednoho z manželů na rozvod manželství, který nemusí být vhodný nebo dostatečný pro váš konkrétní případ! Proto doporučujeme v případě pochybností, anebo nejasností, anebo v případě, kdy očekáváte spornější průběh řešení nejen rozvodu, ale svěření nezletilých dětí a vypořádání majetku v SJM, věc rozhodně konzultovat s některou advokátní kanceláří. Jinak může dojít k nesprávnému vyplnění tohoto vzoru nebo nesprávnému použití na danou situaci či nesprávnému vyhodnocení skutkové a právní situace při použití tohoto pouze obecného vzoru, popř. můžete opomenout v rámci postupu celou řadu věcí, které Vám následně zkomplikují nejen rozvod samotný, ale hlavně řešení svěření nezletilých dětí a vypořádání majetku v SJM. Barevně označené části je nutno vždy vyplnit podle konkrétní situace – jedná se pouze o vzor! Využitím obecného vzoru nevzniká žádný právní vztah, nárok či právo směrem k advokátní kanceláři, ani naopak jakýkoliv odpovědnostní vztah, pokud není objednána i konkrétní právní služba např. ve smyslu revize konečné verze dokumentu či právního posouzení případu.

Rozvod dohodou a SJM – otázky a odpovědi

 

ROZVOD DOHODOU A SJM – OTÁZKY A ODPOVĚDI

 

 

Rozvod a vypořádání společného jmění manželů jsou možné buď sporným, nebo nesporným způsobem.

 

JAKÉ JSOU NEJČASTĚJŠÍ OTÁZKY K TOMUTO PRÁVNÍMU JEDNÁNÍ?

ODPOVĚDI SI PŘEČTETE NÍŽE

 

 

Pokud byste chtěli jakoukoliv z níže uvedených otázek probrat blíže anebo máte k danému tématu nesporného rozvodu a SJM jinou otázku, naše kancelář je k dispozici k případné konzultaci.

MŮŽETE NÁS NEZÁVAZNĚ KONTAKTOVAT

 

 

 

Jaké jsou možnosti u rozvodu manželství a vypořádání SJM?

 

Obecně jsou možné dvě varianty rozvodu a vypořádání společného jmění manželů (SJM) – klasická SPORNÁ a NESPORNÁ DOHODOU. Nesporná varianta rozvodu dohodou je méně náročná časově, finančně i z hlediska stresu spojeného s touto zásadní životní etapou, proto je vždy lepší aktivně komunikovat a pokusit se na podmínkách dohodnout. U sporné varianty není vyžadován souhlas druhého z manželů. U nesporné varianty se oba manželé musí dohodnout. Pokud druhý z manželů nesouhlasí, bude nutno absolvovat proto sporný rozvod, tj. se zjišťováním příčin rozvratu manželství, potažmo posléze také soudní řízení o vypořádání majetku v SJM (časově a finančně náročnější), resp. před rozvodem vlastním i příp. řešení nezletilých dětí bez uzavřené dohody (podle konkrétní situace). Návrh se podává v první řadě tomu okresnímu soudu, který je příslušný prioritně podle místa posledního společného bydliště manželů. Více informací viz také zde: Chci se rozvést.

 

 

Na čem se musí dohodnout manželé u nesporného rozvodu dohodou?

 

Manželé se musí u nesporného rozvodu a vypořádání SJM dohodnout na rozvodu samotném (návrh podávají společně oba nebo se druhý připojí), dále na svěření a příp. styku ohledně nezletilých dětí včetně otázky výživného (nutná dohoda na úpravě poměrů nezletilých dětí, kterou pak soud schvaluje, a to ještě před vlastním rozvodovým řízením), a v neposlední řadě na vypořádání majetku spadajícího do SJM včetně otázky budoucího bydlení (v písemné formě a s úředně ověřenými podpisy). Co vše spadá do SJM je uvedeno v článku Společné jmění manželů. Podmínkou nesporného rozvodu je, že manželství trvá min. rok a manželé spolu déle jak 6 měsíců nežijí (nezaměňovat s otázkou bydlení).

 

 

Jak soud rozhoduje o nezl. dětech?

 

U nesporného rozvodu schválí dohodu rodičů, pokud je v zájmu dítěte. U sporného rozvodu rozhodne autoritativním rozhodnutím, opět s přihlédnutím k zájmům dítěte v první řadě, ale i k celé řadě aspektů na straně obou rodičů. Obecně možnosti úpravy svěření a styku s nimi jsou různé, od výlučné péče jednoho rodičů se stanovením základního styku druhého rodiče s nezletilými dětmi, přes tzv. rozšířený styk až po střídavou či společnou péči.

 

 

Jaká je posloupnost řešení?

 

U nesporného rozvodu řešíte nezl. děti, rozvod i SJM současně, vše se také může podat na soud souběžně. Soud nejprve rozhodne o nezl. dětech – schválí dohodu rodičů, poté teprve o rozvodu. SJM je vyřešeno dohodou. U sporné varianty rozvodu se musí nejprve podat návrh na svěření dětí a určení výživného. Teprve po tomto rozhodnutí soudu následuje rozvod samotný (návrh na něj lze ale podat současně, jen k řízení může dojít až poté) a teprve po rozvodu je vhodné vyřešit SJM – dohodou, anebo opět soudně – samostatnou žalobou k soudu, a to id. do 3 let od právní moci rozvodu nejpozději, jinak nastupuje vypořádání domněnkami dle zákona, které nemusí být výhodné. Pokud nejsou v manželství nezletilé děti, tak samozřejmě část řešení ohledně nezl. dětí odpadá a řeší se rovnou rozvod samotný.

 

 

Musí druhý manžel s rozvodem souhlasit?

 

Z logiky věci u nesporného rozvodu dohodou ano, u sporné varianty rozvodu se souhlas druhého manžela obecně nevyžaduje. U sporného rozvodu se pak zkoumají příčiny rozvratu manželství a hloubka a trvalost rozvratu. U nesporné varianty se toto neřeší.

 

 

Musím mít před rozvodem vyřešené SJM?

 

Opět, z logiky věci u nesporného rozvodu dohodou ano, u sporné varianty nikoliv a SJM se řeší až po rozvodu.

 

 

Jaké se stanovuje výživné?

 

K tomu odkazujeme blíže na článek k tématu výživného a jeho výše, který obsahuje také doporučující tabulku výše výživného.

 

 

Jak se máme vypořádat ohledně společného majetku v SJM?
Musí být vypořádání rovné a musí se řešit i movité věci?

 

Vždy záleží na konkrétní situaci, proto nelze říci, jak se kdo má v konkrétním případě vypořádat pokud jde o SJM. V případě nejistoty ohledně této otázky je rozhodně vhodné toto probrat s ohledem na specifika toho kterého případu s advokátní kanceláří. Každopádně i s ohledem na vzájemné rodinné vztahy, které zj. v případech společných nezletilých dětí trvají v jisté míře i nadále po rozvodu manželství, je vhodné přistupovat k dané otázce kompromisním a rozumným způsobem. Ne nadarmo se říká, že kompromisní dohoda je mnohdy lepší, než nejistý rozsudek v nedohlednu.

Pokud jde o otázku rovnosti vypořádání, pak dohoda je o tom, že se strany dohodnou. Nicméně ani dohoda by neměla být o tom, že jeden dostane téměř vše a druhý téměř nic. V úvahu by pak připadalo dovolání se neplatnosti např. podle ustanovení občanského zákoníku o neúměrném zkrácení či lichvě.

Pokud jde o movité věci, v případě nesporného rozvodu se běžně v dohodě uvádí především věci hodnotnější, jako např. automobil, nábytek, osobní počítač apod.

 

 

Můžeme se dohodnout jen ústně? A co když v SJM nic nemáme?

 

Za právně jedny z nejhorších prohlášení rozvádějících se manželů lze považovat prohlášení typu „jsme na všem ústně dohodnuti“ anebo „žádný majetek v SJM nemáme“, takže žádná právní dohoda „není“ potřeba. Ústní dohoda v tomto směru nezaručuje po právní stránce prakticky nic, krom toho v nesporné variantě rozvodu je nutno vždy písemnou dohodu o vypořádání SJM soudu dodat (vč. ověřených podpisů). Majetkem v SJM může být např. i účet nebo auto napsané samozřejmě v rámci evidence i jen na jednoho z manželů, což si řada rozvádějících se manželů často vůbec neuvědomuje. Vyjma případů, kdy se např. notářsky zúžilo SJM tak, že opravdu do SJM nic nespadá, tak v převážné většině případů v SJM vždy nějaký majetek je, byť si manželé často myslí opak a za SJM považují nesprávně třeba jen nemovitosti.

 

 

Kolik stojí rozvod a jak dlouho trvá?

 

Poplatek soudu za zahájení řízení o rozvod stojí 2.000,- Kč. V případě nemovitostí v SJM, které se po rozvodu mají vypořádávat, je nutno počítat s poplatkem katastru, který činí opět 2.000,- Kč. V případě nesporného rozvodu otázka právního řešení, pokud jde o nezbytné dokumenty, není nikterak drahá (řádově několik tisíc Kč), zatímco u sporných rozvodů se náklady sporu běžně počítají min. v desítkách tisíc Kč. U nesporného rozvodu nicméně je třeba samozřejmě dohoda ohledně všeho shora uvedeného, což v případě ne všech rozvádějících se manželů je možné a reálné s ohledem na vzájemné narušení dosavadních vztahů. Nesporný rozvod bývá často vyřešen obecně do dejme tomu 3 měsíců od podání (záleží také zda se řeší či neřeší před samotným rozvodem i nezletilé děti), samozřejmě v závislosti na vytíženosti daného soudu a soudce. Sporný rozvod vč. sporného řešení nezl. dětí a sporného řešení SJM může být i otázkou několika let.

 

 

Mohu převést nemovitost ve výlučném vlastnictví bez souhlasu manželky?

 

Pokud v nemovitosti za trvání manželství bydlí oba manželé, byť je nemovitost ve Vašem výlučném vlastnictví, tak pokud je nemovitosti třeba k bydlení manželů nebo rodiny, tak je vyžadován písemný souhlas i druhého z manželů.

 

 

CHCETE SE NA COKOLIV ZEPTAT?

ZAJÍMÁ VÁS POSTUP NEBO CENA?

NEZÁVAZNĚ NÁS KONTAKTUJTE ONLINE

TYTO KONZULTACE JSOU ZDARMA

 

nebo

ONLINE CHAT

na webu vpravo dole

 

případně:

tel. 608 979 055

sekretariat@advokat-zlinsko.cz

 

 

 

VÍCE INFORMACÍ K ROZVODU A VYPOŘÁDÁNÍ SJM ONLINE ZDE

 

 

Společné jmění manželů – SJM

 

SPOLEČNÉ JMĚNÍ MANŽELŮ – SJM

 

Společné jmění manželů (SJM) vzniká jen mezi manžely a jedná se o jmění jako souhrn veškerých aktiv (majetek, věci, pohledávky, práva a penězi ocenitelné hodnoty) a pasiv (dluhy a závazky) náležejících manželům a majících majetkovou hodnotu. Nejsou zde stanoveny žádné podíly, každý z manželů má právo k celé věci spadající do SJM, omezené pouze právem druhého manžela. Obsahem SJM jsou zejména práva a povinnosti manželů ohledně aktiv a pasiv v SJM, která vykonávají manželé společně. Subjekty SJM jsou pouze manželé po dobu trvání manželství. Okolnost, že spolu fakticky nežijí, pokud jejich manželství stále formálně existuje, nemá zásadně sama o sobě na trvání SJM vliv.

 

• režimy, v nichž existuje SJM:

• zákonný režim
• smluvený režim
• režim založený rozhodnutím soudu

 

ZÁKONNÝ REŽIM SJM 

 

 součástí SJM je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co:

• slouží osobní potřebě jednoho z manželů
• nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl
  
• nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech
• nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví
  
• nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení či ztrátu výhradního majetku

součástí SJM je tedy např. nemovitost, kterou společně nabyli oba manželé za trvání manželství ze společných prostředků, společná hypotéka na tuto nemovitost, společně koupené auto za prostředky v SJM, příjmy z pracovního poměru nebo z živnosti atp.

součástí SJM je i zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů (ne tedy celý takový příjem, ale jen zisk, čímž se rozumí čistý výnos po odečtení nákladů)

součástí SJM je také podíl manžela v obchodní společnosti či družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva, vyjma případu, kdy by takový podíl nabyl způsobem zakládajícím jeho výlučné vlastnictví

 

obvyklé vybavení rodinné domácnosti:

věci náležející k obvyklému vybavení rodinné domácnosti, tj. věci sloužící běžně nezbytným životním potřebám rodiny a jejích členů, jsou ve zvláštním právním režimu, pokud jde o nakládání s nimi, kdy cílem je tyto věci ochránit – k tomu, aby např. manžel takovou věc prodal, potřebuje souhlas manželky, jinak se tato může dovolat relativní neplatnosti smlouvy

 

součástí SJM jsou dluhy převzaté (tzn. smluvně převzaté, nikoliv dluhy vzniklé ze zákona, z rozhodnutí soudu či správního orgánu – např. pokuta z přestupku, či z titulu náhrady škody – toto vše je výlučným dluhem, nikoliv SJM) za trvání manželství, ledaže :

• se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo
• je převzal jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž by se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. Druhý manžel ovšem musí vůči věřiteli tuto skutečnost účinně namítnout, jakmile se o tom dozví

 

SPRÁVA SJM V ZÁKONNÉM REŽIMU 

 

• až na shora stanovené výjimky tedy vše ostatní, pokud to splňuje shora uvedenou definici, patří do SJM, což má zejména ten význam, že z právního jednání týkajícího se aktiv či pasiv v rámci SJM jsou oprávněni a zavázáni oba manželé společně a nerozdílně = solidárně a taktéž práva a povinnosti jim patří společně a nerozdílně. Oba manželé, nebo jeden z nich ovšem podle dohody, SJM užívají, udržují, nakládají s ním, hospodaří s ním a spravují jej

 

• v záležitostech týkajících se SJM, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden z nich se souhlasem druhého. Pokud by odmítal manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny či rodinné domácnosti, může druhý manžel navrhnout, aby jeho souhlas svým rozhodnutím nahradil soud

 

• jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého tam, kde je to vyžadováno, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání

 

• pokud se má součást SJM použít k podnikání jednoho z manželů a přesahuje-li majetková hodnota toho míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, vyžaduje se při prvním použití souhlas druhého manžela, jinak lze uplatnit relativní neplatnost jednání

 

BYDLENÍ MANŽELŮ 

 

Manželé mají obydlí tam, kde mají rodinnou domácnost. Manželé se mohou dohodnout, že budou bydlet trvale odděleně. Pokud je obydlím manželů dům či byt, ke kterému má výhradní právo zde bydlet jeden z manželů a je-li to jiné právo než závazkové, vznikne druhému z manželů právo bydlení. V případě nájemního práva pro jednoho z manželů vzniká společné nájemní právo i druhému z manželů. Zákon také řeší ochranu druhého z manželů v rámci ustanovení, co nesmí např. manžel vlastnící byť výlučně nemovitou věc, v níž je rodinná domácnost manželů, činit bez souhlasu druhého manžela, zj. nesmí ohrozit či znemožnit společné bydlení manželů. V případě rozvodu má právo manžel, který se má odstěhovat z domu proto, že je ve výlučném vlastnictví druhého manžela, bydlet do doby zajištění adekvátní bytové náhrady, pokud o tom soud takto rozhodne, případně pokud je danému manželovi svěřeno nezletilé dítě, tak soud může založit na určitou dobu i právo věcného břemene bydlení v dané nemovitosti.

 

 

REŽIM SMLUVENÝ A ZALOŽENÝ ROZHODNUTÍM SOUDU 

 

jedná se o varianty ke standardnímu režimu podle zákona tak, jak je uvedeno výše

 

SMLUVENÝ REŽIM

• snoubenci a manželé si mohou ujednat manželský majetkový režim odlišný od shora popsaného zákonného režimu, a to formou veřejné listiny, čímž vylučují, aby během manželství působila mezi nimi právní úprava SJM
  
• může jít např. o oddělená jmění, vyhrazení vzniku SJM až ke dni zániku manželství nebo o zúžení či rozšíření SJM
• může jít jak o existující jmění, tak jmění do budoucna
• u snoubenců jde o tzv. předmanželskou smlouvu
• taková smlouva nesmí ve svých důsledcích vyloučit schopnost manžela zabezpečovat rodinu a nesmí se svým obsahem nebo účelem dotknout zásadně práv třetí osoby, jinak vůči takové osobě nemá účinky

 

REŽIM ZALOŽENÝ ROZHODNUTÍM SOUDU

• je-li pro to závažný důvod, soud na návrh manžela SJM zruší nebo zúží jeho rozsah
• závažným důvodem je vždy skutečnost:
• že manželův věřitel požaduje zajištění své pohledávky v rozsahu přesahujícím hodnotu toho, co náleží výhradně tomuto manželu
• že manžela lze považovat za marnotratného
  
• že manžel soustavně nebo opakovaně podstupuje nepřiměřená rizika
  
• jako závažný důvod lze také shledat to, že manžel začal podnikat nebo se stal neomezeně ručícím společníkem právnické osoby

 

VYPOŘÁDÁNÍ SJM

 

SJM zaniká nejpozději se zánikem manželství – tj. nejčastěji smrtí či rozvodem. Zrušení společné domácnosti nebo odstěhování se nemá automaticky za následek zánik či zrušení SJM. Vypořádání SJM pak probíhá ve všech případech po zániku SJM … vypořádání SJM = uspořádání majetkových vztahů mezi manžely ke jmění, které bylo předmětem SJM v době jeho zániku – provedení likvidace dosud společných povinností a práv.

 

Vypořádáním SJM nesmí být dotčeno právo třetí osoby, jinak se může domáhat, aby soud určil, že je vypořádání vůči ní neúčinné. S tím souvisí také další zásada, a sice že vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely. Dohodu o vypořádání SJM lze uzavřít po rozvodu manželství, ale v případě nesporného rozvodu i před tím, ovšem s účinky až k právní moci rozsudku o rozvodu. Dohoda o vypořádání SJM vyžaduje písemnou formu, pokud byla uzavřena za trvání manželství nebo pokud je předmětem vypořádání věc, u které vyžaduje písemnou formu i smlouva o převodu vlastnického práva. I v případech, kdy písemná forma vyžadována není, se však doporučuje z důvodu právní jistoty smlouvu ústně neuzavírat.

 

postup a možnosti vypořádání SJM:

dohoda

rozhodnutí soudu

zákonná domněnka

 

Zákon dává přednost vypořádání dohodou, ovšem nedojde-li k uzavření dohody, rozhodne o vypořádání SJM soud na návrh jednoho z manželů. Pokud nedojde do tří let od zániku SJM k jeho vypořádání (tj. např. do 3 let od rozvodu) a ani nebyl podán návrh na vypořádání soudem, pak platí nevyvratitelná zákonná domněnka vypořádání SJM:

• hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá
• ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví s rovnými podíly
• ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma a podíly jsou opět stejné

 

V praxi často bývalí manželé podceňují vypořádání SJM, když se po rozvodu nevypořádají nebo mají pocit, že ani není co vypořádávat, případně mají pocit, že ústní domluva mezi nimi postačuje. Omyl takového přístupu se může ovšem projevit v budoucnu v rámci např. exekucí vedených byť jen proti jednomu z manželů za určitých podmínek.

 

Pokud nedojde k dohodě nebo se neuplatní fikce, tak platí následující PRAVIDLA VYPOŘÁDÁNÍ SJM SOUDEM:

• podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné = obecné pravidlo
• zápočty: každý z manželů nahradí to, co ze SJM bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek a naopak každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na SJM
  
• přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí
• přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost a dále k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do SJM: zde hrají roli okolnosti jako zvýšené výdaje jednoho z manželů, naopak vysoké příjmy jednoho z manželů, bezdůvodné opuštění společné domácnosti, péče o děti a obstarávání společné domácnosti

 

POTŘEBUJETE DOHODU O VYPOŘÁDÁNÍ SJM?

POKRAČUJTE ZDE

 

Návrh na nesporný rozvod dohodou – vzor

 

NÁVRH NA NESPORNÝ ROZVOD DOHODOU – VZOR

 

 

Níže dáváme k dispozici k volnému stažení základní a jednoduchý vzor společného návrhu manželů na nesporný rozvod dohodou. Vzor je aktualizován podle nového občanského zákoníku. 

 

 

Návrh na rozvod dohodou – vzor ZDE

 

 

Doporučujeme alespoň přečíst si podrobně základní informace v příspěvku ROZVOD MANŽELSTVÍ A VYPOŘÁDÁNÍ SJM, včetně podmínek k tomuto typu rozvodu a dále NEJČASTĚJŠÍ OTÁZKY K ROZVODU A SJM.

 

K nespornému rozvodu dohodou potřebujete mít navíc v rámci prvního kroku soudem schválenu DOHODU OHLEDNĚ SVĚŘENÍ NEZLETILÝCH DĚTÍ do péče a určení výživného na ně. Dále musíte soudu doložit DOHODU O VYPOŘÁDÁNÍ SPOLEČNÉHO JMĚNÍ MANŽELŮ a řešení otázky bydlení po rozvodu, a to s úředně ověřenými podpisy. To vše se může ovšem zrealizovat z hlediska dokumentů v tentýž okamžik.

 

Zejména u dohody o vypořádání SJM tento právní dokument rozhodně nepodceňujte a důkladně zvažte (mj. z důvodů uvedených v odkazu shora), zda si jej budete sepisovat jako laici sami, anebo jeho zpracování svěříte raději odborníkům. U nesporných rozvodů dohodou nejde mnohdy o nijak zásadně finančně náročnou záležitost (řádově pár tisíc Kč). Naopak vypořádávané hodnoty majetku nebývají většinou zanedbatelné na to, aby se dalo bez obav svěřit do rukou nějakých obecných vzorů, kromě příp. potíží samozřejmě u rozvodového řízení, u řízení ohledně nezletilých, popř. následně u katastrálního úřadu, pokud jsou předmětem vypořádání také nemovitosti.

 

TABULKA VÝŽIVNÉHO

 

 

 

POTŘEBUJETE-LI VEŠKERÉ DOKUMENTY K ROZVODU DOHODOU

tj. i návrh na schválení dohody ohledně nezletilých dětí soudem a dohodu o vypořádání SJM

POKRAČUJTE ZDE

 

 

 

Poučení: Jedná se pouze o obecný, základní a jednoduchý vzor společného návrhu manželů na nesporný rozvod manželství dohodou, který nemusí být vhodný nebo dostatečný pro váš konkrétní případ! Proto doporučujeme v případě pochybností, anebo nejasností věc konzultovat s některou advokátní kanceláří, jinak může dojít k nesprávnému vyplnění tohoto vzoru nebo nesprávnému použití na danou situaci či nesprávnému vyhodnocení skutkové a právní situace při použití tohoto pouze obecného vzoru! Barevně označené části je nutno vždy vyplnit podle konkrétní situace – jedná se pouze o vzor! Využitím obecného vzoru nevzniká žádný právní vztah, nárok či právo směrem k advokátní kanceláři, ani naopak jakýkoliv odpovědnostní vztah, pokud není objednána i konkrétní právní služba např. ve smyslu revize konečné verze dokumentu či právního posouzení případu.

 

Rozvod manželství a vypořádání společného jmění manželů

 

ROZVOD MANŽELSTVÍ

A VYPOŘÁDÁNÍ SPOLEČNÉHO JMĚNÍ MANŽELŮ 

 

 

PODROBNOSTI K ROZVODU DOHODOU A VYPOŘÁDÁNÍ SJM DOHODOU

 

 

Pokud je v rodině nezletilé dítě, je předně potřeba podat k místně příslušnému soudu NÁVRH NA SVĚŘENÍ NEZLETILÉHO DÍTĚTE do péče (výchovy) a na URČENÍ VÝŠE VÝŽIVNÉHO. Na tom se rozvádějící manželé mohou buď dohodnout (soud pak schvaluje dohodu rodičů), anebo v případě že se tak nestane, pak tuto situaci řeší soud. TÉMA VÝŽIVNÉHO jsme rozebrali v jiném příspěvku na tomto webu.

 

Současně s uvedeným návrhem (příp. po něm) je třeba podat i ŽALOBU O ROZVOD MANŽELSTVÍ, o níž však bude rozhodováno až po právní moci rozhodnutí soudu o svěření nezletilých dětí a o určení výživného. Žaloba o rozvod manželství je zpoplatněna soudním poplatkem 2.000 Kč. Je třeba si mj. připravit rodné listy dětí a oddací list, popř. důkazy ohledně příjmů, výdajů a majetku obou manželů pro účely určení výživného na nezletilé děti.

 

Oba uvedené návrhy – zmíněné žaloby může připravit advokátní kancelář. Ta kromě toho současně klienta upozorní na možná budoucí rizika, na co si dát pozor, co případně je třeba zajistit a poskytne také řadu dalších doporučení ke zdárnému dalšímu průběhu rozvodového řízení i vypořádání majetku po něm. Právě proto a současně z důvodu, že nejde ve většině případů o bezproblémovou etapu života obou manželů, nedoporučujeme svěřit se do rukou nějakého obecného formuláře žádosti o rozvod manželství a svěření dětí, připraveného k prostému vyplnění. Odměny advokátů za právní pomoc při rozvodu manželství, přitom nebývají nikterak vysoké. Složitější a finančně náročnější je spíše pak vypořádání společného jmění manželů, ale ani to nemusí být složité a finančně náročné v případě, že jsou oba manželé se schopni dohodnout.

 

 

Zákon umožňuje dvě varianty rozvodu. První variantou je tzv. NESPORNÝ ROZVOD DOHODOU, pro jehož zdárný průběh je však třeba zajistit písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy účastníků upravující pro dobu po rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů (tedy dohodnout se ohledně veškerého majetku v SJM), práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyživovací povinnost a pravomocné rozhodnutí soudu o schválení dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu.

 

Podmínkou pro tuto variantu rozvodu manželství dohodou je, že manželství trvalo alespoň jeden rok, manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí jako manželé (což ovšem není totéž co společné bydlení) a k návrhu na rozvod se druhý manžel připojí. Tato varianta rozvodu je vhodná tam, kde se manželé jsou schopni dohodnout a mají zájem na důstojném ukončení jejich vztahu i s ohledem na jejich děti, bez zbytečných soudních „tahanic“. Soud zde ani nezjišťuje příčiny rozvratu manželství, nicméně soudní řízení probíhá i zde za účasti obou manželů (každopádně je výrazně jednodušší a časově nenáročné). Ovšem je třeba upozornit, že zejména s ohledem na řešení majetkových hodnot v rámci dohody i s ohledem na možná rizika do budoucna, i při tomto typu rozvodu je rozhodně vhodné využít právních služeb advokátní kanceláře.

 

 

Druhou variantou je tzv. KLASICKÝ SPORNÝ ROZVOD, při kterém se manželé nedohodnou na všech shora uvedených podmínkách nesporného rozvodu dohodou. Při tomto typu rozvodu nemá až zas takový význam, pokud druhý z manželů s rozvodem nesouhlasí, poněvadž pokud manželství neplní své funkce a soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat obnovení manželského soužití, pak platí v podstatě (až na výjimky) zásada, že nikoho nelze nutit setrvat v manželství.

 

 

Po právní moci rozsudku o rozvodu manželství, v případě klasického rozvodu, se pak řeší MAJETKOVÉ VYPOŘÁDÁNÍ ZANIKLÉHO SPOLEČNÉHO JMĚNÍ MANŽELŮ (SJM). Prvním způsobem, jak toto SJM vypořádat, je písemná PÍSEMNÁ DOHODA, ideálně zpracovaná advokátní kanceláří, neboť často jde o významné majetkové hodnoty a zajištění budoucích rizik, u nichž nemá smysl riskovat přepsáním nějakého obecného vzoru dohody staženého z internetu. Zde lze doporučit pokud možno konstruktivní přístup obou bývalých manželů k tomuto majetkovému vypořádání, neboť dohoda je vždy lepším způsobem řešení takové právní situace, než „táhnoucí se“ soudní spor, který ještě více naruší již tak nedobré vzájemné vztahy obou bývalých manželů.

 

V rozporu s obecně vžitou představou je potřeba v dohodě většinou vypořádat také např. auta či bankovní účty, byť jsou evidovány na jméno pouze jednoho z manželů či na účet je zasílána mzda jen jednoho z manželů, stejně tak úvěry, stavební spoření, penzijní připojištění, ale také alespoň určitým obecným způsobem hodnotnější movité věci, jako např. vybavení domácnosti, a to z důvodu jistoty při případných budoucích exekucích, vedených pro dluhy jednoho z manželů.

 

 

V případě, že není dohoda možná, lze společné jmění manželů vypořádat prostřednictvím ŽALOBY K PŘÍSLUŠNÉMU SOUDU, který posléze určí která aktiva a pasiva spadající do SJM připadají tomu kterému bývalému manželovi a případně stanoví též vzájemnou doplatkovou povinnost. Do právní úpravy SJM zasáhl od 1.1.2014 výrazněji také nový občanský zákoník.

 

Jedno z obou zmíněných řešení (dohoda či soudní žaloba) by se mělo využít nejpozději DO TŘÍ LET OD PRÁVNÍ MOCI ROZVODU manželství, v opačném případě nastupuje vypořádání podle zásad obsažených v občanském zákoníku, aniž by již účastníci toto mohli ovlivnit. Tato skutečnost má pak svůj význam i v otázce možných zápočtů ve vztahu výlučného vlastnictví a společného jmění manželů. Každopádně s vypořádáním SJM po rozvodu manželství se nedoporučuje zbytečně otálet, když taková skutečnost může mít např. i NEGATIVNÍ DOPAD do majetkové sféry jednoho z manželů pro případ, že vůči druhému z manželů je vedeno nebo hrozí exekuční řízení.

 

 

Mezi nejčastější chyby a problémy spojené s uvedenými právními dokumenty sepisovanými laicky patří např.:

– zatížení uvedených dokumentů informacemi, které zbytečně komplikují průběh u soudu nebo naopak absence podstatných údajů, které soudní řízení poté zbytečně prodlužují
– nedostatečné zajištění majetkových nároků v dohodě o vypořádání SJM nebo špatné právní formulace, které zvyšují riziko vzniku problémů po rozvodu včetně exekucí způsobených i jen jedním z manželů či bývalých manželů
– nesepsání dohody o vypořádání SJM do zákonem stanovené doby a z toho vyplývající rizika v rámci dluhů jednoho z manželů a v rámci možných exekučních řízení
– chybějící nebo špatně formulovaná ustanovení dohody mající za cíl lépe zajistit manžela při odpovědnosti za dluhy druhého manžela nebo mající zajistit dostatečně nároky na konkrétní části SJM 

 

 

PODROBNOSTI K ROZVODU DOHODOU A VYPOŘÁDÁNÍ SJM DOHODOU

 

Výživné – tabulka výživného – alimenty na dítě

 

VÝŽIVNÉ – TABULKA VÝŽIVNÉHO – ALIMENTY NA DÍTĚ

tabulka výživného níže aktualizována podle stavu v r. 2023

 

 

Soud se při STANOVENÍ VÝŠE VÝŽIVNÉHO – ALIMENTŮ NA DÍTĚ řídí obecně schopnostmi, možnostmi a majetkovými poměry povinného rodiče a majetkovými poměry a odůvodněnými potřebami dítěte, které se samozřejmě s postupujícím věkem mění a vychází se vždy z konkrétních okolností případu. Kromě toho platí, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů a toto pravidlo dokonce předtím uvedeným předchází (má přednost). Soud může při stanovení či zvýšení výživného přihlížet z hlediska oprávněného dítěte např. k jeho věku, zdravotnímu stavu, zájmům, zálibám, návštěvám předškolního či školního zařízení, k jeho příjmům (má-li nějaké) či k jeho podílu na životní úrovni rodiče. Z pohledu povinného rodiče se mohou zohledňovat např. hodnota majetku, výdělečné možnosti, zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika, zda se nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, závazky povinného rodiče mimo povinností k dítěti, zda je přispíváno nad rozsah běžného výživného (např. spoření, pojištění apod.), zda o dítě pečuje a v jakém rozsahu, zda žije s jiným partnerem (resp. s ním vede společnou domácnost) a jaké jsou příjmy a výdaje tohoto partnera, jaké má povinný rodič další vyživovací povinnosti, jaké jsou jeho náklady spojené se zaměstnáním, jaké má podmínky bydlení a náklady s tím spojené, jaké jsou náklady na udržení jeho příjmu apod. Neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů a neumožní soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí, platí, že průměrný měsíční příjem této osoby činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce podle právního předpisu. Výživné na nezletilé děti se stanovuje poprvé nejčastěji při rozvodu manželství, jde-li o sezdané rodiče.

 

ROZVOD MANŽELSTVÍ ODKAZ

 

 

S uvedenou problematikou pak souvisí také otázka možného ZVÝŠENÍ VÝŽIVNÉHO – ALIMENTŮ NA DÍTĚ. V takovém případě je třeba podat k místně příslušnému okresnímu soudu návrh na zvýšení výživného pro dítě. U zvýšení výživného, stejně jako u jeho základního určení například při rozvodu manželství, není nikde v zákoně přesně určeno, jakou minimální či maximální částku lze žádat a neexistují na to ani žádné závazné tabulky, kterými by se soud byl povinen řídit, i když existuje tzv. doporučující tabulka výživného na dítě uvedená níže, která je sice nezávazná, i když povětšinou respektovaná, a to především u prvorozhodování o výši výživného, neboť u zvýšení výživného, o kterém bylo v minulosti již soudem rozhodnuto, jde především o tzv. ZMĚNU POMĚRŮ oproti situaci v době posledního rozhodnutí soudu o výši výživného, a to na straně rodičů nebo dítěte. Např. může jít o výrazně vyšší příjmy povinného rodiče, popř. nejčastěji o zvýšené odůvodněné potřeby dítěte, které rostou s věkem – hranicemi mohou být např. nástup na ZŠ, SŠ či VŠ, popř. o zvýšení výživného lze uvažovat i prostým plynutím času kupř. po uplynutí tří let od doby posledního rozhodnutí soudu.

 

NÁVRH NA ZVÝŠENÍ VÝŽIVNÉHO VZOR

 

 

Ministerstvo spravedlnosti připravilo pro soudce orientační DOPORUČUJÍCÍ TABULKU procentuelního určování výživného na děti (alimentů) – procenta jsou uvedena z čisté mzdy povinného rodiče podle věku dítěte a celkového počtu vyživovaných dětí (pokud je jedno vyživované dítě, je situace samozřejmě jiná, než pokud jsou vyživovány čtyři děti). Tabulka výživného má přitom pouze doporučující (nikoliv závazný, byť většinou respektovaný) charakter a i nadále platí, že soud je povinen se řídit především obecnými kritérii pro určování výživného uvedenými v zákoně.

 

Při stanovení výše výživného (alimentů) na dítě by se měl ovšem zohlednit i rozsah péče a styku povinného rodiče s dítětem (pokud je styk s dítětem např. v tzv. rozšířené formě, výživné by se úměrně tomu mělo podle konkrétní situace snížit s tím, že níže uvedená tabulka výživného s tímto v základu nepočítá). Příklad – podle níže uvedených orientačních kalkulaček výživného při dvou dětech navštěvujících ZŠ a příjmu obou rodičů cca 30.000 Kč by se výživné na jedno dítě mohlo pohybovat okolo částky cca 4.000 – 4.500 Kč pokud matka tráví s dětmi 100% času, zatímco pokud otec tráví s dětmi např. zhruba třetinu času v roce, tak výživné na jedno dítě by se mohlo pohybovat okolo částky cca 3.000 – 3.500 Kč. Samozřejmě jde jen o orientační kalkulačku bez zohlednění konkrétních specifik toho kterého případu. Tento rozsah péče povinného rodiče lze zohlednit v rámci kalkulaček, na něž jsou uvedeny odkazy níže (druhá z nich je přímo odkaz na oficiální kalkulačku MS), tabulka samotná toto automaticky nezohledňuje! A také pozor na to, že ne všechny kalkulačky výživného, které objevíte na internetu, s tímto počítají.

 

Orientační tabulka doporučeného výživného – alimentů na děti:

ODKAZ: ONLINE KALKULAČKA VÝŽIVNÉ – ALIMENTY

VÝŠE VÝŽIVNÉHO V SOULADU S NOVOU DOPORUČUJÍCÍ TABULKOU

 

 

ODKAZ: JUSTICE – KALKULAČKA VÝŽIVNÉ – ALIMENTY

JUSTICE: MANUÁL PRO PRÁCI S TABULKOU VÝŽIVNÉHO

 

 

STANOVENÍ VÝŠE VÝŽIVNÉHO U JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ PÉČE O NEZLETILÉ

JAK SE ZMĚNILA DOPORUČUJÍCÍ TABULKA PRO VÝŽIVNÉ

 

 

VYMOŽENÍ VÝŽIVNÉHO: Často situaci dlužného výživného oprávněný rodič dítěte řeší tím způsobem, že se obrátí na policii, která však často věc buď odloží (velmi často oprávněně, neboť trestní řízení je nejzazší možností, kterou lze využít v případě porušení trestního zákona), anebo v soudním řízení povinný dlužník dostane např. tzv. podmínku a oprávněný rodič se reálně k penězům opět nemusí dostat. I když v řadě případů samotné zahájení trestního řízení v této věci může povinného dlužníka přimět k tomu, aby výživné uhradil. Předpokladem trestného činu v tomto smyslu je neplnění vyživovací povinnosti soustavně a po delší dobu, zpravidla minimálně po dobu 4 měsíců. Také v případě, že by byl realizován dokonce v krajních případech trest odnětí svobody, šlo by při podání trestního oznámení o v podstatě v řadě případů i kontraproduktivní jednání, protože povinný dlužník může tímto postupem dokonce přijít o své zaměstnání, čímž ztratí zcela možnost svou vyživovací povinnost plnit. Řešením uvedené situace je především podat EXEKUČNÍ NÁVRH s pověřením konkrétního soudního exekutora, který pak zvolí způsob, jak dlužné výživné po povinném rodiči vymoci. Exekuce přepokládá tzv. exekuční titul, tedy pravomocné rozhodnutí soudu, kterým bylo výživné na dítě již soudně přiznáno. Nezbytností je však také správný výběr soudního exekutora, neboť ne každý z nich postupuje stejně efektivně.

 

 

ODKAZ K EXEKUČNÍMU ŘEŠENÍ DLUŽNÉHO VÝŽIVNÉHO