Nový občanský zákoník: společenství vlastníků

Doplnění článku k 10/2016:
Změny stanov SVJ vzniklých před r. 2014 obecně nevyžadují notáře

Ohledně společenství vlastníků (bytových a nebytových jednotek) přinesl nový občanský zákoník (NOZ) od 1.1.2014 řadu změn.

Jednou z nejzásadnějších je pak ta, že společenství vlastníků (SV) již nevzniká automaticky ze zákona, ale zakládá se schválením stanov a vzniká až dnem zápisu do příslušného veřejného rejstříku SV. Vyžaduje se tedy aktivní chování vlastníků jednotek, a to povinně v domě, ve kterém je alespoň pět jednotek s minimálně čtyřmi rozdílnými vlastníky (po novele z r. 2020, předtím byla podmínka tří různých vlastníků). Pokud tuto povinnost vlastníci jednotek nesplní, má to nově zcela zásadní negativní důsledek spočívající v tom, že NOZ zakazuje převod jakékoliv další jednotky v domě a zápis nového vlastníka převáděné jednotky do katastru nebude možný do doby prokázání vzniku SV, vyjma situace, kdy by šlo o převod jednotky jejímu prvnímu vlastníkovi. Kromě toho vlastníci odpovídají solidárně za všechny dluhy související se správou společných prostor.

Smluvní strany převodní smlouvy na bytovou či nebytovou jednotku by tak měly požadovat doložení v rejstříku zapsaného společenství vlastníků, pokud se jedná o dům s min. 5 jednotkami a min. 4 vlastníky, na který se vztahuje tato nová úprava, v opačném případě si mohou výrazně zkomplikovat zápis převodu jednotky do katastru nemovitostí. Kupní cena u kupní smlouvy by tak rozhodně měla být hrazena až po zápisu vkladu vlastnictví do katastru nemovitostí, kupř. prostřednictvím advokátní úschovy, s možností odstoupení od smlouvy pro případ, že by k zápisu vlastnictví nedošlo, např. právě proto, že v domě není zapsáno SV, ačkoliv tomu tak být má.

Stávající společenství vlastníků jednotek (SVJ) mají povinnost upravit své vnitřní předpisy a zejména pak stanovy tak, aby byly v souladu s novým občanským zákoníkem a zejména jeho kogentně určenými pravidly. K tomuto povinnému přizpůsobení stanov stávající SVJ musí přistoupit nejpozději do tří let od 1.1.2014 – tedy nejpozději do 1.1.2017 a nechat stanovy zapsat do příslušného rejstříku. Vzorové stanovy již nebudou podzákonným právním předpisem vydávány.

Zásadní novinka přišla například ohledně hlasování – zatímco dosud zákon stanovoval určitá kvóra pro různé typy hlasování, tak nově platí, že k přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů. Samozřejmě způsobilost shromáždění k usnášení je dána stále přítomností vlastníků jednotek s většinou všech hlasů.

Zákon také nově umožňuje za stanovených podmínek přijetí rozhodnutí písemně mimo shromáždění. Současně se rozšiřují oznamovací povinnosti vlastníků jednotek vůči společenství vlastníků – viz text zákona níže. Členem voleného orgánu, kupř. výboru SV, se může nově stát i nečlen společenství vlastníků. Počet členů výboru musí být určen zcela přesně, maximální délku funkčního období lze volně upravit ve stanovách. Povinným obsahem stanov je určení pravidel pro správu domu a pozemku a pro užívání společných částí domu.

Případných změn stanov lze současně využít i pro plánované změny v osobách členů výborů společenství vlastníků či k jiným změnám. Povinnosti úpravy stanov podle nového občanského zákoníku lze využít i ke komplexnější revizi všech ustanovení podle dosavadních praktických zkušeností. Obecně lze doporučit obracet se s těmito změnami povětšinou na ty notáře, kteří SVJ původně zakládali.