Close
ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ - Mgr. Zdeněk RUMPLÍK |

SLAVIČÍN - VALAŠSKÉ KLOBOUKY

Mgr. Zdeněk RUMPLÍK

advokát

JUDr. Petr HRADIL

právník

Judikatura

Přiměřenou náhradu ve smyslu § 142 odst. 1 ObčZ je nutno chápat jako hodnotový ekvivalent, vyjádřený v penězích, umožňující podle místních podmínek obstarání obdobné věci, jakou představoval podíl spoluvlastníka, přisouzený ostatním spoluvlastníkům. Přiměřená náhrada musí vyjadřovat cenu, závislou na poptávce a nabídce v daném čase. Stanovení takové obvyklé ceny je úkolem k tomu povolaného soudního znalce.
Znalec oceňující nemovitost musí ve znaleckém posudku stanovit obvyklou cenu nemovitostí, přitom musí zvážit všechny okolnosti, které mají na cenu vliv; do její výše se však nepromítají osobní poměry vlastníka ani vliv zvláštní obliby. Při zjištění obvyklé ceny se vychází z úrovně skutečně dosahovaných sjednaných cen na tuzemském trhu při standardním chování většiny subjektů na trhu při nákupu a prodeji.
Nejvyšší soud ČR sp. zn. 22 Cdo 2636/2007

Po účinnosti zákona č. 107/2006 Sb. pronajímatel může – v případech zákonem stanovených – vypovědět nájem bytu, aniž by k tomu potřeboval rozhodnutí soudu. S tím jsou spojeny i vyšší požadavky na náležitosti výpovědi pronajímatele. Ve vztahu k určitosti výpovědi pronajímatele dané z důvodu podle § 711 odst. 1 písm. b) obč.zák., spočívajícího v neplacení nájemného a úhrad za služby, je třeba, aby pronajímatel dostatečně určitě skutkově vymezil uplatněný výpovědní důvod tak, aby z ní bylo patrno, z čeho dovozuje jeho naplnění; nestačí tedy, aby např. pouze uvedl, že „nájemce nezaplatil nájemné a úhrady za služby ve výši odpovídající trojnásobku těchto měsíčních plateb”, nebo že „dluží na uvedených platbách konkrétní částku”, uvedenou ve výpovědi, ale je třeba, aby specifikoval, z čeho se tato částka sestává (nejlépe tak, že uvede, za které konkrétní měsíce a kolik nájemce nezaplatil).
Nejvyšší soud ČR sp. zn. 26 Cdo 1109/2009

K pojmovým znakům darovací smlouvy náleží (kromě určení předmětu daru a dobrovolnosti plnění) též její bezúplatnost. Při darování se dárci za dar nemá dostat nic, co by mělo majetkovou hodnotu. Jinak řečeno, při darování dárce poskytuje obdarovanému určitý majetkový prospěch, aniž by za to obdržel přiměřený majetkový ekvivalent. Není ovšem vyloučeno (a požadavku na bezúplatnost darování se nijak nepříčí), aby s darováním byl spojen závazek obdarovaného k protislužbě, která sama o sobě majetkovou povahu nemá, popř. aby darování bylo vázáno na odkládací či rozvazovací podmínku. Pro rozlišení, zda jde o smlouvu úplatnou či nikoliv, je přitom rozhodující projev vůle smluvních stran v době, kdy byla smlouva uzavřena.
Darovací smlouva tak není neplatná jen proto, že se v ní obdarovaný (vedle přijetí daru) zavázal uzavřít s dárcem (dárci) budoucí nájemní smlouvu, na jejímž základě přenechá za úplatu dárci (dárcům) předmět daru k dočasnému užívání.
Nejvyšší soud ČR sp. zn. 29 Cdo 4023/2007

V případě investic do cizího majetku je pohledávkou z bezdůvodného obohacení nikoliv hodnota vynaložených prostředků, nýbrž zhodnocení věci, jež se obohacenému dostalo, tj. rozdíl mezi hodnotou jeho věci (tržní cenou) před investicemi a poté.
Nejvyšší soud ČR sp. zn. 32 Odo 1754/2006

Společné jmění manželů není spoluvlastnictvím podílovým, kde každý ze spoluvlastníků vlastní byť ideální podíl z celku, ale každý z manželů je vlastníkem celé věci a současně je omezen stejným vlastnickým právem druhého manžela. Rozhodnutím soudu nelze nahrazovat dispoziční oprávnění se společným majetkem, tedy např. souhlas jednoho z manželů s převodem věci, neboť takovou povinnost občanský zákoník žádnému z manželů neukládá.
Nejvyšší soud ČR sp. zn. 22 Cdo 140/2007

Nelze snížit vypořádací podíl jednoho z manželů na zaniklém společném jmění jen proto, že zjevnou příčinou rozvratu manželství byl jeho mimomanželský vztah.
Nejvyšší soud ČR sp. zn. 22 Cdo 2921/2005

Mezi účastníky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 2,2 % z dlužné částky za každý týden prodlení (= 0,31% za každý den prodlení). Taková výše smluvní pokuty nikterak nepřekračuje účel smluvní pokuty spočívající zejména v pohrůžce citelné majetkové sankce vůči dlužníkovi pro případ, že nesplní zajištěnou povinnost, a v dostatečném zabezpečení věřitele proti případným škodám, které by mu mohly nesplněním zajištěné povinnost vzniknout.
V posuzované věci byla konečná výše smluvní pokuty plně závislá na době, po kterou žalovaný nedostál povinnosti, kterou sám smluvně převzal. Výsledná výše smluvní pokuty je tudíž důsledkem relativně dlouhé doby, která uplynula ode dne splatnosti zajištěné pohledávky do jejího zaplacení. Zde výše smluvní pokuty plně závisí na době, po kterou dlužník svou povinnost zajištěnou smluvní pokutou neplní – čím delší je doba prodlení, tím vyšší je smluvní pokuta.
Na nepřiměřenost smluvní pokuty nelze usuzovat z její celkové výše, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení a s tím spojeným navyšováním o jinak přiměřenou „týdenní sazbu” smluvní pokuty.
Nejvyšší soud ČR sp. zn. 33 Odo 71/2006

Kladné řešení otázky, zda účastník řízení unesl důkazní břemeno, nemůže být založeno na pouhém popření skutečnosti, o které platí vyvratitelná domněnka (§  133 o.s.ř.) tímto účastníkem.
Nejvyšší soud ČR sp. zn. 29 Odo 180/2003

Výkon rozhodnutí lze nařídit i na majetek patřící do zaniklého bezpodílového spoluvlastnictví (společného jmění), které v době zahájení řízení o výkon rozhodnutí nebylo vypořádáno.
Nejvyšší soud ČR sp. zn. 20 Cdo 2831/2007

K uspokojení pohledávky, která vznikla věřiteli vůči jednomu z bývalých manželů až po rozvodu manželství, nelze použít majetek nacházející se v bezpodílovém spoluvlastnictví bývalých manželů nebo ve společném jmění bývalých manželů bez zřetele k tomu, že taková pohledávka vznikla sice po rozvodu, ale ještě předtím, než bylo rozvodem zaniklé majetkové společenství manželů vypořádáno.
Nejvyšší soud ČR sp. zn. 29 Cdo 1134/2007

Pořízení záznamu vlastního telefonického hovoru není nezákonné, důkaz tímto záznamem lze ovšem v občanském soudním řízení provést jen se svolením fyzické osoby, která byla účastníkem tohoto hovoru.
Je nepochybné, že každý má právo zaznamenávat své vlastní telefonické hovory … existuje obecná povědomost o tom, že telefonát může být technickou cestou druhým účastníkem zaznamenáván. Pokud pak volající přesto telefonát za těchto předpokladů uskutečňuje, lze dovozovat, že tím konkludentně souhlasí i s možným pořízením zvukového záznamu tohoto telefonátu … Magnetofonový záznam telefonického hovoru fyzických osob je záznam projevů osobní povahy hovořících osob a takový záznam může proto být použit (i jako důkaz v občanském soudním řízení) zásadně jen se svolením fyzické osoby, která byla účastníkem tohoto hovoru.
Nejvyšší soud ČR sp. zn. 22 Cdo 4172/2007

Výrokem soudu v rámci jeho rozhodnutí o vypořádání společného jmění manželů je vždy stanovení částky na vyrovnání podílů. Pokud soud žalobu na vypořádání společného jmění manželů nezamítá, je k vyslovení takového výroku vždy povolán, i když není navrhován, nejde-li o případ, kdy by se rozhodnutím soudu mělo každému z účastníků dostat takových aktiv a pasiv, že by čistá hodnota jim přikázaného majetku byla shodná.
Nejvyšší soud ČR sp. zn. 22 Cdo 1725/2006

Usnesení o dědictví není rozhodnutím, na základě kterého by dědic mohl bez dalšího exekučně vymáhat pohledávku zůstavitele za jeho dlužníkem.
Nejvyšší soud ČR sp. zn. 2 Cdon 1110/96

Při důkazu výpovědí svědka musí soud vyhodnotit věrohodnost výpovědi s přihlédnutím k tomu, jaký má svědek vztah k účastníkům řízení a k projednávané věci a jaká je jeho rozumová a duševní úroveň, k okolnostem, jež doprovázely jeho vnímání skutečností, o nichž vypovídá, vzhledem ke způsobu reprodukce těchto skutečností a k chování při výslechu (přesvědčivost, jistota, plynulost výpovědi, ochota odpovídat na otázky apod.) a k poznatkům, získaným na základě hodnocení jiných důkazů (do jaké míry je důkaz výpovědi svědka souladný s jinými důkazy, zda jim odporuje, popřípadě zda se vzájemně doplňují); celkové posouzení z uvedených hledisek pak poskytuje závěr o pravdivosti či nepravdivosti tvrzených (prokazovaných) skutečností.
Nejvyšší soud ČR sp. zn. 21 Cdo 360/2006

1. Určení doby vzniku nároku zhotovitele a povinnosti objednatele k úhradě ceny díla svěřuje ustanovení § 548 odst. 1 obchodního zákoníku v prvé řadě smlouvě. Teprve tehdy, nevyplývá-li ze smlouvy nebo obchodního zákoníku něco jiného, vzniká nárok na cenu provedením díla. Obchodní zákoník tak umožňuje stranám smlouvy o dílo dohodnout okamžik vzniku práva na zaplacení ceny nikoli pouze ve vazbě na provedení díla, nýbrž např. ve vazbě na předání předmětu díla.
2. Na rozdíl od provedení díla, které zahrnuje jeho řádné ukončení a předání předmětu díla objednateli v místě stanoveném § 554 obchodního zákoníku, pouhé předání předmětu díla v sobě nezahrnuje jeho řádné ukončení, tj. ke vzniku nároku na zaplacení ceny ve vazbě na předání předmětu díla není podstatné, zda bylo dílo řádně (bez vad) ukončeno.
3. Není-li vystavení, popř. doručení faktury sjednanou podmínkou pro vznik nároku na zaplacení ceny díla, má faktura, která je jen účetním a daňovým dokladem, pouze povahu výzvy k plnění a její „vada” spočívající např. v uvedení nepřesného obchodního jména, tak je ve vztahu k vzniku nároku na zaplacení ceny díla bez právního významu.
Nejvyšší soud ČR sp. zn. 32 Odo 631/2002

Tzv. rámcová smlouva je nepojmenovanou smlouvu ve smyslu § 269 odst. 2 obch. zák., která nezakládá závazkový vztah; pohledávky a závazky smluvních stran z ní nevznikají. Význam rámcových smluv spočívá v tom, že strany tam, kde předpokládají dlouhodobější obchodní vztah, stanoví jejich prostřednictvím základní pravidla, jimž budou podléhat všechny konkrétní (tzv. realizační) smlouvy na jejich základě v budoucnu uzavřené, nebude-li v té či oné realizační smlouvě ujednáno jinak. Takto smluvená základní pravidla pak nejsou ničím jiným než oněmi jinými (jinými než všeobecnými) obchodními podmínkami, upravenými v ustanovení § 273 odst. 1 obch. zák. Odstoupení od samotné rámcové smlouvy se samo o sobě nedotýká kupních smluv na jejím základě již uzavřených.
Nejvyšší soud ČR sp. zn. 23 Cdo 1888/2007

Za střet zájmů není možné považovat automaticky každou situaci, kdy statutární orgán (společník) uzavírá smlouvu se „svou” obchodní společností.
Nejvyšší soud ČR sp. zn. 29 Cdo 3864/2008

Není-li z obsahu smlouvy zřejmé, z jaké ceny má být procentuelně výše smluvní pokuty stanovena, je smluvní pokuta neplatná pro neurčitost.
Nejvyšší soud ČR sp. zn. 32 Odo 1172/2003

I když z předmětného ujednání ve smlouvě výslovně nevyplývá, že základem pro výpočet smluvní pokuty je fakturovaná částka, je zřejmé, že základem pro výpočet smluvní pokuty je fakturovaná částka a v případě prodlení se zaplacením pouze této části fakturované částky je základem tato část. Tento závěr lze dovodit z jazykového vyjádření ujednání o smluvní pokutě i z toho, že takovýto význam by takovému ujednání přikládala osoba, jíž byl tento úkon určen.
Nejvyšší soud ČR sp. zn. 32 Odo 1085/2006

Po účastníkovi silničního provozu nelze spravedlivě požadovat, aby bez dalšího předpokládal možné porušení pravidel tohoto provozu jinými účastníky a tomu přizpůsobil své počínání. Není-li z okolností, které může průměrně disponovaný účastník silničního provozu běžně vnímat či předvídat, zřejmé, že jiný účastník téhož provozu porušil své povinnosti, je oprávněn očekávat od ostatních účastníků silničního provozu dodržování stanovených pravidel. Účastník silničního provozu, který porušil pravidla tohoto provozu, nemůže očekávat dodržení těchto pravidel od ostatních účastníků, jestliže jim to buď zcela znemožnil, nebo alespoň ztížil s ohledem na charakter a závažnost svého porušení pravidel silničního provozu.
Nejvyšší soud ČR sp. zn. 8 Tdo 76/2009

Obecný soud pochybil, pokud určil výši výživného k dětem pouze na základě příjmů, které dosahoval v posuzovaném období, aniž by celkově zhodnotil jeho majetkové poměry a životní úroveň. Při hodnocení majetkových poměrů rodiče je ovšem nutno přihlédnout nejen k fakticky dosahovaným příjmům, ale i k celkové sumě jeho movitého a nemovitého majetku a ke způsobu jeho života.
Ústavní soud ČR sp. zn. IV. ÚS 244/03

Ústavní soud již judikoval, že oba rodiče přispívají na výživu svých dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů; dítě má právo se podílet na životní úrovni svých rodičů. Při určení rozsahu vyživovací povinnosti přihlíží soud k tomu, který z rodičů a v jaké míře o dítě osobně pečuje. Při posouzení majetkových poměrů rodičů je přitom vždy nutné přihlédnout nejen k fakticky dosahovaným příjmům rodiče, ale i k celkové hodnotě jeho movitého a nemovitého majetku a způsobu života, resp. k životní úrovni. Při rozhodování soudu podle ustanovení § 96 odst. 1 zákona o rodině je soud povinen obstarat a posoudit všechny relevantní podklady pro správné určení výše výživného.
Ústavní soud ČR sp. zn. I. ÚS 299/06

Zájem, který by potomek měl o zůstavitele projevovat, je třeba posuzovat s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu; je-li skutečnost, že potomek trvale neprojevuje o zůstavitele opravdový zájem, důsledkem toho, že zůstavitel neprojevuje zájem o potomka, nelze bez dalšího dovodit, že by neprojevení tohoto zájmu potomkem mohlo být důvodem k jeho vydědění.
Nejvyšší soud ČR sp. zn. 21 Cdo 1912/2008

reference
S touto advokátní kanceláří spolupracujeme dlouhodobě z hlediska právních služeb a poradenství např. ve věcech tvorby a revizí obchodních aj. smluv, řešení a vymáhání pohledávek po splatnosti aj. V tomto směru jsme s AK velmi spokojeni.

RUDOLF lešení s.r.o., Fryšták /

Byli jsme velmi spokojeni s prací této kanceláře po všech stránkách, pokud jde o převod nemovitosti online - rychlost, preciznost, nízká cena - můžeme jen a jen tyto služby doporučit.

Janštovi, Opava /

S touto advokátní kanceláří mám velice dobré zkušenosti, v minulosti mi dělali podnájemní smlouvu a teď nově kupní smlouvu nemovitosti. Odezvy na dotazy na mail byly rychlé a srozumitelné a na požádání dokonce udělali smlouvu do druhého dne. Rovněž s cenovou nabídkou jsem byl velmi spokojen.

P. Žák, Znojemsko /

Budete-li potřebovat pomoci s platebními rozkazy, obraťte se na tuto kancelař. Pomohla mi úspěšně už dvakrát. Můžu jen a jen doporučit!

Antonín Barborák, Jihomoravský kraj /

Velmi oceňuji kvalitu této advokátní kanceláře a děkuji za velmi rychlou a profesionální práci při přípravě smlouvy. Využili jsme v rodině této možnosti již třikrát a vřele doporučuji.

Paličková, Benešovsko /

Výborná spolupráce, super přístup! Všechno jasně dané a dodržené!! Mohu jen doporučit!

Ivana Hlachová, Ústí nad Orlicí ... Právní služby /

Perfektní a profesionální přístup při sepsání darovací smlouvy na nemovitost. Vše rychle vyřízeno, vše jasně vysvětleno. Velmi příznivé ceny. Mockrát děkujeme, jen a jen doporučujeme. Naprostá spokojenost.

Ing. Václav Michalík, Ostrava ... Převody nemovitostí /

Jsem moc spokojená s prací této advokátní kanceláře velmi mi pomohli a chtěla bych jim touto cestou moc poděkovat.

Jitka Podaná, Středočeský kraj /

Maximální spokojenost s touto AK. Děkuji velmi pěkně za vaše služby a velmi ráda vás všem doporučuji.

M. Balogová, okr. Zlín /

Na tuto kancelář jsme se obrátili poté, co nám darovací smlouvu na dům s věcným břemenem odmítl katastrální úřad. Sepsali jsme si ji podle vzoru a zbytečně jsme přišli o 1000 Kč poplatek. Chtěli jsme proto již raději smlouvu na míru od odborníků, u níž bude ručeno jak za vklad do katastru, tak i za bezproblémovost i po vkladu, tedy nejen za vzor jako takový. Smlouva nám byla dodána rychle, kvalitně, se vším vysvětlením, a co nás potěšilo, tak také za výbornou cenu.

Zdeněk Zejbrlík, okr. Liberec /

Potřebovali jsme nechat udělat darovací smlouvu na převod nemovitostí, tak jsme se obrátili na tuto AK. Příjemné vystupování, jak přes mail, tak přes telefon. Rychlé vyhotovení smluv a návrhů na vklad, ochota vysvětlit všechny podrobnosti. Super.

Novosadovi, Vsetín /

Nejlepší AK jakou jsem zatím poznala, velice vstřícný přístup, rychlé jednání, perfektní komunikace, mohu jen a jen doporučit, moc mi pomohli a tímto ještě jednou děkuji.

Lada Kotláriková, Liberecko /

Tato AK nám vypracovala darovací smlouvu na nemovitost a návrh vkladu. Jsme velmi spokojeni jak s komunikací, tak s rychlou reakcí na dotazy a upřesnění. Vše proběhlo rychle a online. Doporučuji jejich služby.

Ilona Wilson, Praha /

S touto AK spolupracujeme dlouhodobě v oblasti zj. smluv a jiných dokumentů naší firmy obchodněprávního charakteru, ve věci řešení a vymáhání pohledávek po splatnosti a právního poradenství. Se spoluprací jsme přitom velmi spokojeni.

So group s.r.o., Vizovice /

Tuto advokátní kancelář vřele doporučuji. 2 roky jsme se snažili v rámci naší firmy vymáhat dluh od jedné společnosti, bez úspěchu. Nakonec jsme se odhodlali obrátit na tuto kancelář a již máme uhrazenu převážnou část pohledávky a firma dále komunikuje a snaží se řešit i zbytek. Navíc jsme nemuseli nic platit dopředu. Doporučujeme.

Battovi, Nový Jičín /

KONTAKTNÍ FORMULÁŘ


kontakt

608 979 055

Tento kontaktní formulář slouží k zadání a zodpovězení zj.:


  • dotazů k bližším podmínkám a k cenové nabídce požadované či zamýšlené právní služby,
  • dotazů k tématům vymáhání pohledávek nebo převodů nemovitostí v rámci ON-LINE PRÁVNÍ PORADNY



Odesláním formuláře berete na vědomí a souhlasíte s těmito podmínkami a poučením.

Jedná-li se o uvedený typ dotazu, pak odpovídáme většinou do následujícího pracovního dne.

Tyto dotazy jsou samozřejmě nezávazné a bezplatné. Nejsou zveřejňovány a podléhají mlčenlivosti AK.

Prohlédněte si příp. také sekci ČASTÉ OTÁZKY KLIENTŮ nebo VZKAZY - REFERENCE KLIENTŮ.

PRÁVNÍ SLUŽBY ONLINE

Darovací smlouva

Kupní smlouva

Kontrola smlouvy

Smlouva směnná

Spoluvlastnictví

Převody nemovitostí

Vymáhání pohledávek

Exekuční návrh

Platební rozkaz

Upomínka - vzor

Uznání dluhu - vzor

Právní služby - firmy

Právní služby - reality

Obchodní smlouvy

Rozvod a SJM