Judikatura | advokat-zlinsko.cz - Page 2
Close
PRÁVNÍ SLUŽBY A SMLOUVY ONLINE
Mgr. Zdeněk RUMPLÍK

advokát

JUDr. Petr HRADIL

právník

Judikatura

Nevydal-li rozhodčí nález rozhodce, jehož výběr se uskutečnil podle transparentních pravidel, resp. byl-li rozhodce určen právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, a nemůže-li být akceptovatelný ani výsledek tohoto rozhodování, pak tento rozhodčí nález není způsobilým exekučním titulem ve smyslu § 40 odst. 1 písm. c) exekučního řádu, podle něhož by mohla být nařízena exekuce, jelikož rozhodce určený na základě absolutně neplatné rozhodčí doložky (§ 39 obč. zák.) neměl k vydání rozhodčího nálezu podle zákona o rozhodčím řízení pravomoc.

Byla-li již exekuce v takovém případě přesto nařízena, resp. zjistí-li soud (dodatečně) nedostatek pravomoci orgánu, který exekuční titul vydal, je třeba exekuci v každém jejím stádiu pro nepřípustnost podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. zastavit, když zákon o rozhodčím řízení nevylučuje, aby otázka (nedostatku) pravomoci rozhodce byla zkoumána i v exekučním řízení (přičemž takový závěr platí bez zřetele k tomu, že povinný v rozhodčím řízení neexistenci rozhodčí smlouvy nenamítal).

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 958/2012

Otázka, zda žalovaný věděl o tom, že uznává promlčené právo, je z pohledu ustanovení § 110 odst. 1, věty druhé, obč. zák. bez významu. I když žalovaný uznal promlčený dluh a o promlčení přitom nevěděl, došlo v důsledku uznání co do důvodu a výše uplynutím lhůty k plnění uvedené v uznání k založení běhu nové desetileté promlčecí doby. Okolnost, že z důvodu nevědomosti žalovaného o promlčení uznávaného dluhu nevznikla domněnka existence dluhu podle § 558 obč. zák., znamená, že žalobce stíhá důkazní břemeno vzniku dluhu a jeho trvání v době uznání.
Nejvyšší soud ČR sp. zn. 33 Cdo 4182/2011

I. ÚS 191/05

Ústavní soud se odvolává na nález sp.zn. II. ÚS 502/2000 (www.judikatura.cz), v němž byla vyslovena obecná teze, že „soukromí každého člověka je hodno ochrany ve smyslu čl. 13 Listiny základních práv a svobod nejen ve vztahu k vlastnímu obsahu zpráv podávaných telefonem, ale i ve vztahu k údajům o volaných číslech, datu a čase hovoru, době jeho trvání, v případě mobilní telefonie o základových stanicích zajišťujících hovor. Tyto údaje jsou nedílnou součástí komunikace uskutečněné prostřednictvím telefonu. Jestliže ústavní pořádek České republiky připouští průlom této ochrany, děje se tak pouze a výlučně v zájmu ochrany demokratické společnosti, případně v zájmu ústavně zaručených základních práv a svobod jiných; sem spadá především nezbytnost daná obecným zájmem na ochraně společnosti před trestnými činy a na tom, aby takové činy byly zjištěny a potrestány“. V posuzovaném případě se o takový zájem na ochraně demokratické společnosti před trestnými činy nejedná. Je proto třeba posoudit, zda jde v souzené věci o zásah v zájmu ústavně zaručených základních práv a svobod jiných osob a zda tento zájem převažuje nad zájmem na ochraně tajemství dopravovaných zpráv.

Ústavní soud již opakovaně judikoval, že k omezení základních práv či svobod, i když jejich ústavní úprava omezení mnohdy nepředpokládá, může dojít i v případě jejich kolize. Základní je v této souvislosti maxima, podle které základní právo či svobodu lze omezit pouze v zájmu jiného základního práva či svobody. Při úvaze o prioritě jednoho ze dvou v kolizi se ocitajících základních práv je nutno zkoumat, zda byly využity všechny možnosti minimalizace zásahu do základního práva druhého. Při střetu základních práv, které stojí na stejné úrovni, bude vždy věcí nezávislých soudů, aby s přihlédnutím k okolnostem každého jednotlivého případu pečlivě zvážily, zda jednomu právu nebyla neodůvodněně dána přednost před právem druhým. Tak to ostatně stanoví i čl. 4 odst. 4 Listiny, který ukládá orgánům aplikujícím právo, aby při této aplikaci šetřily podstatu a smysl základních práv.

Jinak je však třeba posuzovat úvahy obecných soudů, že provedení důkazu v občanském soudním řízení takovým záznamem telefonického hovoru – proti vůli jednoho z volajících – je odůvodněno zákonnou úřední licencí podle § 12 odst. 2 občanského zákoníku. Citované ustanovení totiž stanoví výjimku ze zásady, kdy je třeba svolení fyzické osoby k pořízení anebo k použití písemností osobní povahy, podobizny, obrazového snímku a zvukového záznamu. Svolení není třeba, použijí-li se písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky nebo zvukové záznamy k účelům úředním na základě zákona (tzv. úřední licence). Za projev úřední licence však nelze považovat každé řízení nebo jednání před soudem či jiným orgánem státu, ale jen případy, které výslovně upravuje zákon. Takovým zákonem je zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, který v této souvislosti upravuje odposlech a záznam telekomunikačního provozu v trestním řízení. Občanskoprávní předpisy nic podobného nestanoví. Magnetofonový záznam telefonického hovoru fyzických osob je záznam projevů osobní povahy hovořících osob a takový záznam může proto být použit (i jako důkaz v občanském soudním řízení) zásadně jen se svolením fyzické osoby, která byla účastníkem tohoto hovoru.

Jestliže soudy připustily provedení důkazu přečtením záznamu telefonických hovorů proti výslovnému nesouhlasu jednoho z účastníků hovoru, došlo tím k zásahu do jeho základního práva na ochranu tajemství zprávy podávané telefonem podle čl. 13 Listiny – a důsledně vzato i do základního práva stěžovatele na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny – a důkaz jako takový je třeba považovat za nepřípustný.

 

22 Cdo 3717/2008

Provedení důkazu zvukovým záznamem může být přípustné. Přípustnost takto navrženého důkazu je nutno posuzovat vždy s ohledem na individuální okolnosti daného případu. Ustanovení § 11 a § 12 OZ poskytují ochranu jen těm projevům fyzických osob, jež mají osobní povahu. Osobní povahu proto zpravidla nemají projevy, ke kterým dochází při výkonu povolání, při obchodní či veřejné činnosti. Zvukový záznam, který je záznamem jednání společníků obchodní společnosti o problémech dané obchodní společnosti, nelze považovat za projev (projevy) osobní povahy.

Zákon o vlastnictví bytů vychází z předpokladu, že vlastník jednotky je nejen spoluvlastníkem společných částí budovy, ale taktéž – ve stejném rozsahu – spoluvlastníkem pozemku (stavební parcely). Ustanovení § 21 odst. 2 pak řeší situaci, kdy vlastníky pozemku jsou pouze někteří vlastníci jednotek, popř. kdy vlastníci jednotek sice jsou spoluvlastníky pozemku, ale ne ve stejném poměru, v jakém jsou spoluvlastníky společných částí domu.

Užitím výrazu „provedou“ neponechává citované ustanovení dotčeným vlastníkům jednotek volbu, zda k požadovanému převodu spoluvlastnických podílů na pozemku přistoupí či nikoliv. Vlastníci jednotek, kteří nejsou současně spoluvlastníky pozemku v poměru, v jakém jsou spoluvlastníky společných částí domu, jsou povinni mezi sebou provést takové vzájemné převody spoluvlastnických podílů k pozemku, jejichž výsledkem bude naplnění zákonného požadavku na spoluvlastnictví pozemku v určeném poměru. Tato povinnost přitom stíhá jak vlastníky jednotek, kteří jsou spoluvlastníky pozemku v menším než zákonem požadovaném poměru (popř. nejsou spoluvlastníky pozemku vůbec), tak i ty vlastníky jednotek, jejichž spoluvlastnický podíl na pozemku převyšuje jejich spoluvlastnický podíl na společných částech budovy.

Jestliže některý z vlastníků tuto povinnost nesplní a smlouvu o převodu odpovídajícího podílu na pozemku neuzavře, mohou se ostatní dotčení vlastníci jednotek domáhat splnění této povinnosti žalobou o uložení povinnosti smlouvu uzavřít; pravomocný rozsudek ukládající takovou povinnost přitom nahrazuje projev vůle – akceptaci návrhu smlouvy (§ 161 odst. 3 o. s. ř.). Převod podílu se přitom děje zásadně za úplatu odpovídající ceně v čase a místě obvyklé.
Nejvyšší soud ČR sp. zn. 29 Cdo 4195/2010

Protože plná moc představuje osvědčení o existenci a rozsahu zastoupení, jež zmocnitel vystavuje zmocněnci pro účely jeho jednání s třetími osobami, je pro vymezení rozsahu oprávnění zmocněnce jednat za zmocnitele rozhodující obsah plné moci. Jedná-li zmocněnec jménem zmocnitele v mezích oprávnění uděleného mu v plné moci, vznikají práva a povinnosti přímo zmocniteli (právními úkony, jež zmocněnec jeho jménem v mezích plné moci učinil, je vázán). Má-li být rozsah zmocněncova oprávnění jednat za zmocnitele omezen, musí být toto omezení výslovně vyjádřeno v plné moci. Přitom obdobně jako věcné omezení, tj. na provedení určitého právního úkonu, může být plná moc omezena i na určitý časový úsek. Jakékoli interní pokyny, příkazy, zákazy, omezení, či výhrady stanovené v dohodě o zmocnění, avšak nevyjádřené v samotné plné moci, nemají vůči třetím osobám žádné právní účinky, ledaže jim jsou známy. To platí i o časovém omezení dohody o zmocnění; má-li být zmocněncovo oprávnění omezeno časem, musí mu zmocnitel udělit plnou moc, z jejíhož obsahu takové omezení pro třetí osoby vyplývá.
Nejvyšší soud ČR sp. zn. 31 Cdo 2038/2011

Podpis na smlouvě nebo na jiné listině, jenž nebyl ověřen doložkou, která by byla veřejnou listinou, se v občanském soudním řízení považuje za pravý, dokud pravost podpisu nebyla řádně a včas (do doby, do jejíhož uplynutím bylo v řízení přípustné uplatňovat rozhodné skutečnosti) popřena. V případě, že pravost „neověřeného“ podpisu na smlouvě nebo jiné listině byla popřena, má procesní povinnost tvrdit skutečnosti rozhodné z hlediska posouzení pravosti podpisu a povinnost tvrzené skutečnosti prokázat ten z účastníků, který z objasnění této okolnosti vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky.
Nejvyšší soud ČR sp. zn. 21 Cdo 3461/2011

I. Smluvní pokutu pro případ prodlení dlužníka s vrácením půjčky věřiteli lze platně sjednat jen písemnou dohodou uzavřenou účastníky smlouvy o půjčce (tj. věřitelem a dlužníkem). Předpoklad písemné formy je výslovně zakotven v ustanovení § 544 odst. 2 obč. zák. a požadavek dohody (tj. vícestranného právního úkonu) vyplývá z dikce ustanovení § 554 odst. 1 („sjednají-li strany …“); jednostranný písemný závazek dlužníka nepostačuje.

II. Občanský zákoník vychází z principu bezformálnosti právních úkonů, tzn. že právní úkon může být učiněn výslovně (ústně, písemně, posunkovou řečí) i konkludentně, nevzbuzuje-li pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit (srov. § 35 odst. 1 obč. zák.). S ohledem na právní jistotu subjektů i na ochranu třetích osob však přímo zákon požaduje písemnou formu určitých právních úkonů. Nedodržení zákonem stanovené formy právního úkonu stíhá občanský zákoník v ustanovení § 40 odst. 1 obč. zák. absolutní neplatností, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti. Kromě toho dává občanský zákoník možnost subjektům určit formu právního úkonu jejich dohodou. Tato možnost však může směřovat pouze ke zpřísnění formy právního úkonu stanovené zákonem (na písemnou formu nebo ještě přísnější formu úředního zápisu).

Z uvedeného vyplývá, že úvaha dovolatele o možnosti dohodnout se na ústní podobě ujednání o smluvní pokutě, pro které je zákonem předepsána písemná forma, není správná.
Nejvyšší soud ČR sp. zn. 33 Cdo 15/2012

I. Břemeno tvrzení nese v případě sporu o vrácení půjčky věřitel, na kterém je, aby prokázal, že k uzavření smlouvy o půjčce došlo, že dlužníkovi předmět půjčky odevzdal a že dlužník předmět půjčky řádně a včas nevrátil.
II. Jestliže smlouva o půjčce obsahuje prohlášení dlužníka, že převzetí půjčky od věřitele potvrzuje svým podpisem na smlouvě (o pravosti podpisů smluvních stran na smlouvě přitom není namístě pochybovat, neboť byly úředně ověřeny), odporuje pravidlům logického myšlení uvěřit bez dalšího obraně dlužníka, že předmět půjčky od věřitele nepřevzal, resp. dovozovat, že smlouva o půjčce opatřená ověřenými podpisy účastníků není dostačujícím důkazem pro prokázání opaku.
Účastníkům občanskoprávních smluvních vztahů by mělo být naopak umožněno spolehnout se na to, že zcela zřejmý obsah jejich smluvních ujednání nemůže být vyvrácen na základě jeho pouhého popření ze strany účastníka, který nechce nést následky porušení povinnosti ze smluvního vztahu (resp. nechce být nositelem povinností založených smluvním vztahem).
Nevjyšší soud ČR sp. zn. 33 Cdo 2547/2011

Lze-li prostřednictvím obsahu faktury označené v uznání závazku uzavřít, že je takto identifikován „určitý závazek“ ve smyslu § 323 odst. 1 obch. zák., pak nastávají účinky uznání závazku předjímané ustanovením § 323 obch. zák. Vyvracet domněnku existence určitého závazku v uznaném rozsahu v době uznání (§ 323 odst. 1 věta první obch. zák.), je v takovém případě úkolem toho, kdo závazek uznal.
Nejvyšší soud ČR sp. zn. 29 Cdo 3664/2011

I. Užívá-li spoluvlastník bez právního důvodu (zejména bez rozhodnutí většiny spoluvlastníků nebo bez dohody spoluvlastníků anebo bez rozhodnutí soudu) společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu, je povinen vydat to, oč se takovým užíváním obohatil, ostatním spoluvlastníkům podle pravidel o vydání bezdůvodného obohacení (§ 451 a násl. obč. zák.).
II. Posouzení, zda v konkrétní věci spoluvlastník užívá věc v rámci podílu, je posouzením právním, vycházejícím ze skutkových zjištění. Soud musí brát v úvahu všechny okolnosti věci; nestačí např. zjištění, že spoluvlastník užívá část věci o větší výměře, než by mu podle poměru výše podílu náležela, musí se zabývat i kvalitou užívané části (např. společný pozemek tvoří z větší části neúrodná a k jinému účelu nevyužitelná půda, jeho menší část je však vysoce úrodná). Na základě tohoto posouzení je možno učinit závěr, zda spoluvlastník užívá věc v rámci svého podílu nebo nad tento rámec.
Nejvyšší soud ČR sp. zn. 31 Cdo 503/2011

Má-li být určitým právním úkonem, tj. konkrétně právním úkonem předstíraným, resp. učiněným naoko (tzv. simulovaným právním úkonem), zastřen jiný právní úkon (tzv. disimulovaný právní úkon), je simulovaný právní úkon pro nedostatek potřebné vůle subjektů jej skutečně uzavřít, neplatný. V takových případech platí tento jiný, tj. zastřený právní úkon. Podmínkou však je, že zastřený právní úkon odpovídá vůli subjektů, a dále, že jsou u něj splněny i ostatní náležitosti požadované zákonem pro jeho platnost, např. že vyhovuje zákonu, že jej neobchází, resp. že se nepříčí dobrým mravům.
Nejvyšší soud ČR sp. zn. 28 Cdo 2227/2010

Poznámka: Judikát se týká takových případů, kdy např. určité osoby mezi sebou uzavřou kupní smlouvu jen tzv. naoko namísto darovací smlouvy, ačkoliv si žádnou kupní cenu reálně nevyplácí anebo naopak uzavřou darovací smlouvu namísto kupní smlouvy, ačkoliv si tzv. bez písemného potvrzení nějakou dohodnutou sumu vyplácí, a to vše proto, aby ušetřili na daňových povinnostech. Obě takové smlouvy, tj. jak simulovaná, tak i disimulovaná, mohou být neplatnými.

Odkazy: darovací smlouvakupní smlouva

I. U věci nikoli nové, případně opotřebované je při stanovení výše způsobené škody třeba přihlédnout k obvyklé ceně věci v době jejího poškození a k rozsahu poškození, přičemž od částky vyjadřující náklady na opravu věci musí být odečtena částka odpovídající případnému zhodnocení věci její opravou oproti původnímu stavu (ne vždy k němu musí dojít, záleží na způsobu a rozsahu provedení opravy); poškozenému by vznikalo bezdůvodné obohacení zhodnocením věci, pokud by opotřebené součásti byly nahrazeny součástmi novými a opravená věc by tak nabyla hodnoty vyšší, než jakou měla před poškozením.
II. Škůdce odpovídá pouze za újmu vzniklou snížením původní hodnoty věci, není však již povinen hradit náklady přesahující prostředky nezbytné k obnovení stavu v původní hodnotě. Výši škody nelze činit závislou na tom, zda poškození svůj byt provedením nezbytně nutných oprav za použití nákladnějších materiálů zhodnotili, neboť uvedená okolnost nemá souvislost s příčinou vzniku škody.
Nejvyšší soud ČR sp. zn. 25 Cdo 3729/2011

Soudy se při vypořádání společného jmění manželů mohou odchýlit od zásady, že se věci ze zaniklého společného jmění mají mezi účastníky rozdělit tak, aby částka, kterou je jeden z manželů povinen zaplatit druhému na vyrovnání jeho podílu, byla pokud možno co nejnižší, jen mají-li pro to přesvědčivé důvody. Soudy též musejí dbát o to, aby nebyl majetek ve větší hodnotě a tedy i částka na vyrovnání hodnoty podílů přikázán účastníkovi, kterému jeho majetkové poměry objektivně neumožňují tuto částku uhradit, resp. pro kterého by její uhrazení bylo zvláště tíživé. Není-li tento postup respektován, jsou tím dotčeny obě strany; oprávněné straně se včas nedostane požadovaného plnění, povinnou stranu mohou postihnout důsledky spojené s vymáháním dluhu (zejména nutnost nést náklady vymáhání pohledávky). Pro vypořádání, při kterém je účastníkovi, kterému majetkové poměry neumožňují zaplatit částku potřebou k vyrovnání výše podílu, přikazován majetek ve větší hodnotě než druhé straně, tak musí být dány zvláště závažné důvody.
Nejvyšší soud ČR sp. zn. 22 Cdo 3268/2010

Ustanovení § 147 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona koncipuje odpovědnost věřitele – insolvenčního navrhovatele za škodu nebo jinou újmu jako obecnou občanskoprávní odpovědnost za škodu založenou na presumpci zavinění (srov. § 420 odst. 1 obč. zák.).

Nejvyšší soud nemá při této koncepci žádných pochyb o tom, že kdyby „vina“ insolvenčního navrhovatele na zamítnutí insolvenčního návrhu spočívala „jen“ v tom, že nedoložil svou splatnou pohledávku vůči dlužníku (§ 105 insolvenčního zákona) proto, že v insolvenčním řízení vyšlo najevo, že sporné skutečnosti týkající se jeho pohledávky nebude možné osvědčit pouze listinami a že provedením věcně (okruhem sporných skutečností) opodstatněných důkazů (výslechem účastníků, výslechem svědků, znaleckými posudky, ohledáním apod.) by insolvenční soud nahrazoval sporné řízení o takové pohledávce, se insolvenční navrhovatel ubrání nárokům na náhradu škody nebo jiné újmy podle § 147 insolvenčního zákona, jestliže prokáže, že tato pohledávka v době zamítnutí insolvenčního návrhu po právu existovala.

Jinak řečeno, dlužník nebo jiný dlužníkův věřitel má ve smyslu ustanovení § 147 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona právo na náhradu škody nebo jiné újmy, která mu vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu také vůči insolvenčnímu navrhovateli, jehož insolvenční návrh zamítl insolvenční soud proto, že nedoložil svou splatnou pohledávku proti dlužníku (§ 105 insolvenčního zákona). Insolvenční navrhovatel, jehož odpovědnost za škodu nebo jinou újmu vzniklou zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu je dovozována jen proto, že coby důvod zamítnutí insolvenčního návrhu v insolvenčním řízení vyšlo najevo, že sporné skutečnosti týkající se jeho pohledávky, nebude možné osvědčit pouze listinami a provedením věcně (okruhem sporných skutečností) opodstatněných důkazů by insolvenční soud nahrazoval sporné řízení o pohledávce, se však této odpovědnosti zprostí, jestliže prokáže, že v době zamítnutí insolvenčního návrhu jeho splatná pohledávka proti dlužníku po právu existovala.
Nejvyšší soud ČR sp. zn. 29 NSČR 15/2010

Pouhým zařazením pohledávky mezi závazky do účetnictví nedojde k uznání závazku. Písemné uznání určitého závazku ve smyslu ustanovení § 323 odst. 1 Obchodního zákoníku je jednostranným úkonem dlužníka adresovaným věřiteli. Účinky uznání závazku proto nemohou nastat ani případným (samotným) zařazením závazku dlužníkem do účetní evidence bez písemného uznání závazku vůči tvrzenému věřiteli.
Nejvyšší soud ČR sp. zn. 23 Cdo 63/2012

Stanovení rozsahu souhlasu k použití výrobních a pracovních prostředků zaměstnavatele pro osobní potřebu zaměstnance (zaměstnanců) je zcela na vůli zaměstnavatele. Kontrola dodržování zákazu dle zákoníku práce nemůže být zaměstnavatelem vykonávána zcela libovolně (co do rozsahu, délky, důkladnosti apod.), neboť zaměstnavatel je oprávněn tuto kontrolu provádět pouze „přiměřeným způsobem“. Při posouzení „přiměřenosti“ je třeba přihlédnout zejména k tomu, zda šlo o kontrolu průběžnou či následnou, k její délce, rozsahu, k tomu, zda vůbec a do jaké míry omezovala zaměstnance v jeho činnosti, zda vůbec a do jaké míry zasahovala také do práva na soukromí zaměstnance apod. Předmětem kontroly může být pouze zjištění, zda zaměstnanec porušil stanovený zákaz, ale s přihlédnutím k tomu, zda zaměstnavatel neučinil souhlas používat pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele včetně výpočetní techniky a jeho telekomunikační zařízení a v jakém rozsahu. Je třeba rovněž mít na zřeteli, že, má-li zaměstnanec zakázáno užívat majetek zaměstnavatele pro svou osobní potřebu a zaměstnavatel má právo kontrolovat dodržování tohoto zákazu, musí mít zaměstnavatel také možnost nějakým způsobem tuto kontrolu realizovat a získat případně důkaz o nedodržování uvedeného zákazu.
Nejvyšší soud ČR sp. zn. 21 Cdo 1771/2011

1. Odklon od rovnosti podílů při vypořádání společného jmění manželů přichází do úvahy, přičemž dovolací soud mohl úvahu odvolacího soudu o důvodech opodstatňujících odklon od výchozího principu rovnosti podílů přezkoumat pouze v případě její zjevné nepřiměřenosti.

2. V řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví (i společného jmění manželů) může soud vypořádat jen ten majetek či hodnoty tvořící společné jmění manželů, které účastníci řízení navrhli k vypořádání soudním rozhodnutím do tří let od jeho zániku.

3. Při oceňování věcí, které náležejí do vypořádávaného bezpodílového spoluvlastnictví, se vychází ze stavu věci ke dni zániku bezpodílového spoluvlastnictví, ale z její ceny v době, kdy se provádí vypořádání, platí v případě, že nejde o věc, kterou užíval na základě dohody ten účastník, kterému je přikazována, nebo ji užívali oba a nedošlo k jejímu nadměrnému, mimořádnému opotřebení či poškození. Podstata výjimek z uvedeného pravidla spočívá v tom, že v určitých situacích je namístě, aby při vypořádání bylo přihlédnuto k ceně věci ke dni rozhodování soudu, ale podle stavu nikoliv ke dni zániku bezpodílového spoluvlastnictví, nýbrž taktéž ke dni rozhodování soudu.

Nejvyšší soud ČR sp. zn. 22 Cdo 1068/2008

Vymezení rozsahu práva (užívání) odpovídajícího věcnému břemeni slovy „v rozsahu, v jakém užívali doposud“, je neurčité, jestliže ze samotné smluvní listiny nevyplývá, o jaký rozsah se jedná.
Nejvyšší soud ČR sp. zn. 22 Cdo 226/2012

 

Jestliže se účastníci smlouvy o půjčce ohledně vrácení půjčených finančních prostředků dohodli jen tak, že „peněžní půjčka bude splácena průběžně“, aniž sjednali konkrétní výši a termíny jednotlivých splátek, nelze posoudit jejich ujednání o splatnosti dluhů z půjček jinak než jako neurčité.
Nejvyšší soud ČR sp. zn. 33 Cdo 2782/2010

Posouzení, zda dlužník (ne)sleduje podáním návrhu na oddlužení nepoctivý záměr, je logicky navázáno na hodnocení skutečností, které se udály v určitém časovém rámci, zpravidla před zahájením insolvenčního řízení. Přitom je ovšem třeba mít na paměti, že o způsob řešení svého úpadku oddlužením typově žádají i osoby, které si úpadkovou situaci (nebo hrozící úpadek) přivodily do jisté míry lehkomyslným, marnotratným nebo obecně málo zodpovědným přístupem ke svým majetkovým záležitostem (počínaje tzv. řetězením úvěrů a půjček a konče třeba i utrácením peněz v hracích automatech), ale v určité fázi života (zpravidla časově úzce propojené dobou zahájení insolvenčního řízení) se rozhodly tento přístup změnit a své ekonomické potíže řešit smysluplnou cestou v insolvenčním řízení.

Je-li taková proměna opravdová [o čemž by se měl insolvenční soud přesvědčit v insolvenčním řízení ve vazbě na vše, co v něm vyšlo najevo ve fázích rozhodování o návrhu na povolení oddlužení a o schválení oddlužení, a k čemuž v době po povolení oddlužení slouží schůze věřitelů dle § 399 odst. 1 insolvenčního zákona se zdůrazněnou povinností (v § 399 odst. 2 insolvenčního zákona) dlužníkovy účasti a odpovědí na dotazy přítomných věřitelů (i insolvenčního soudu)], není důvod vylučovat dlužníka a priori z režimu oddlužení.

Nalézt hranici, po jejímž překročení lze z událostí předcházejících zahájení insolvenčního řízení dovodit, že dlužník sleduje podáním návrhu na oddlužení nepoctivý záměr, může být v některých situacích obtížné, podstatné však je, zda nejpozději v době rozhodování insolvenčního soudu o schválení oddlužení je důvod usuzovat, že dlužník se poctivě snaží vypořádat s věřiteli a napravit stav vyvolaný předchozí nehospodárnou (jelikož k úpadku vedoucí) správou svého majetku. Přitom není vyloučeno ani to, aby jako dlužníkovy kroky směřující k poctivému vypořádání se s věřiteli zohlednil odvolací soud i jednání dlužníka, které může být (až v odvolacím řízení) i reakcí na důvody usnesení, jímž soud prvního stupně neschválil oddlužení – např. jestliže dlužník majetek, kterého se předtím zbavil bez protiplnění, navrátí do majetkové podstaty v průběhu insolvenčního řízení.
Nejvyšší soud ČR sp. zn. 29 NSČR 32/2011

reference
Velmi oceňuji kvalitu této advokátní kanceláře a děkuji za velmi rychlou a profesionální práci při přípravě smlouvy. Využili jsme v rodině této možnosti již třikrát a vřele doporučuji.

Paličková, Benešovsko /

Tato kancelář nás velmi příjemně překvapila dobrou cenou za převodní smlouvu na nemovitost. Jednání velmi rychlé a příjemné. Mohu jen doporučit.

M. Chromáčková, Zlínský kraj /

S prací této AK jsme byli maximálně spokojeni. Pracují rychle, profesionálně a za výbornou cenu. První darovací smlouvu jsme si udělali bohužel sami podle vzoru na internetu a byla katastrálním úřadem zamítnuta. Zbytečně jsme promarnili čas a peníze. Služby této AK všem vřele doporučuji.

Jana Dvořáková, Ústí nad Orlicí ... Převody nemovitost /

Jsem s prací této AK velice spokojená. Chci poděkovat za profesionální přístup. Oceňuji rychlost i kvalitu vytvořené smlouvy vypracované na míru online. Budu doporučovat a i nadále se budu obracet na tuto AK.

Jana Prchalová, Středočeský kraj /

Na tuto kancelář jsme se obrátili poté, co nám darovací smlouvu na dům s věcným břemenem odmítl katastrální úřad. Sepsali jsme si ji podle vzoru a zbytečně jsme přišli o 1000 Kč poplatek. Chtěli jsme proto již raději smlouvu na míru od odborníků, u níž bude ručeno jak za vklad do katastru, tak i za bezproblémovost i po vkladu, tedy nejen za vzor jako takový. Smlouva nám byla dodána rychle, kvalitně, se vším vysvětlením, a co nás potěšilo, tak také za výbornou cenu.

Zdeněk Zejbrlík, okr. Liberec /

Oslovil jsem AK pro vypracování smlouvy, kde jsem měl také spousty dotazů, na které mi bylo ochotně, rychle a srozumitelně odpovězeno. Co se týče ceny, jsem rovněž spokojen, jinde bych při podobné smlouvě a množství doplňujících dotazů platil jistě daleko více. Takže velká spokojenost a rozhodně doporučuji.

Pavel Žák, Znojemsko /

S touto kanceláří jsme byli maximálně spokojeni. Obrátili jsme se na ni poté, co nám smlouvu na převod nemovitosti odmítl katastrální úřad. Vyplnili jsme sami jeden z vzorů z internetu, avšak podobnou chybu bychom již neopakovali. Zbytečně jsme přišli o poplatek katastru, čas a následné starosti s tím spojené ani nepočítaje. Chtěli jsme proto již raději smlouvu na míru a s jistotou. Smlouvu jsme obdrželi online do druhého dne, včetně podrobného popisu postupu, vysvětlení a upozornění. Oceňujeme velmi také možnost konzultací u věcí, které nám nebyly zcela zřejmé. Komunikace byla perfektní. Co nás navíc mile překvapilo, tak to byla přívětivě nízká internetová cena za tuto službu.

Magda Procházková, Kolín ... Převody nemovitostí /

Vážený pane doktore, velice mne překvapilo jednání a rychlá odpověď na můj dotaz týkající se zhotovení kupní smlouvy a věci s tím související. Byl jsem překvapen, jak mi bylo vše bez nároku na finanční ocenění vysvětleno a ještě jsem byl upozorněn, na jaké věci si mám dát případně pozor. Také mne překvapila velmi mile cenová nabídka na zpracování převodní smlouvy. Děkuji Tímto celé Vaší kanceláři a, i když jsem z Kladenska, obrátím se na Vás.

Vladimír a Romana Chvapilovi, Kladensko /

Jsem velmi spokojená, spolupráce s touto kanceláří byla perfektní a profesionální po všech stránkách.

Ivana K., Benešovsko /

Právní služby této kanceláře a jednání s ní hodnotím velmi kladně. Ze strany pana doktora to bylo velmi rychlé a korektní jednání,vše naprosto srozumitelně vysvětleno. Cenová nabídka byla příjemná a adekvátní požadované službě. Pan doktor byl ještě tak ochotný, že mně odpověděl i na otázku, která již neměla nic společného s vypracováním smlouvy. Děkuji celé firmě, na kterou se v případě potřeby znovu obrátím. Dalším zájemcům mohu jen doporučit.

Jana Hadrabová, Středočeský kraj /

Obrátila jsem se na tuto kancelář, kterou jsem si našla na internetu. Přišel mi doporučenou poštou platební rozkaz na nějaký údajný velmi starý evidentně promlčený dluh. Tato kancelář mě zastoupila a vše kladně vyřešila. Děkuji a všem vřele doporučuji. Jsou to profesionálové.

Marie Chytrá, Teplice /

Rychlé zpracování kupní a darovací smlouvy na nemovitosti, na míru a s množstevní slevou za dvě zadané smlouvy, příjemná cena, skvělá komunikace jak e-mailem, tak po telefonu. Především si cením konzultací a úprav ve smlouvě v rámci ceny, a to včetně poskytnutých informací nad rámec povinností AK, které mi umožnily nakonec prodej nemovitosti dokonce za podstatně vyšší cenu. Pokud budu v budoucnosti potřebovat právní služby, určitě se znovu obrátím na tuto AK.

Ing. Aleš Veselka, Staré Město ... Převody nemovitostí /

Vřele doporučuji tuto AK, jsem maximálně spokojená. Rychlost, profesionalita, vstřícnost, milá komunikace a v neposlední řadě i cena. A to vše z pohodlí domova. Neváhejte využít služeb této AK.

Barcalová, Libiš /

Tato advokátní kancelář mi vyřizuje pohledávku. Jsem s ní velice spokojený. Doporučuji všem.

Jiří Glasa, Ostrava /

Výborný a profesionální přístup s převodem nemovitosti online, vše rychle vyřízeno, vše jasně vysvětleno. Překvapivě velmi příznivé ceny. Všem jen doporučuji, naprostá spokojenost.

Dagmar Nováková, Praha ... Převody nemovitostí /

KONTAKTNÍ FORMULÁŘ




    ¨

    Kontaktní formulář slouží k zadání a zodpovězení zj. dotazů k bližším podmínkám a k cenové nabídce právní služby, kterou online nabízíme. Jedná-li se o uvedený typ dotazu, pak odpovídáme většinou do následujícího pracovního dne. Tyto dotazy jsou samozřejmě nezávazné a bezplatné. Nejsou zveřejňovány a podléhají mlčenlivosti AK. Odesláním formuláře berete na vědomí tyto podmínky a poučení.



    }); p >

    ZAJÍMAJÍ VÁS BLIŽŠÍ PODMÍNKY ČI PŘESNÁ CENOVÁ NABÍDKA?
    KONTAKTUJTE NÁS – NEZÁVAZNĚ A ZDARMA
    tel. 608 979 055 / On-line chat / sekretariat@advokat-zlinsko.cz

    });

    PRÁVNÍ SLUŽBY ONLINE

    Darovací smlouva

    Kupní smlouva

    Kontrola smlouvy

    Smlouva směnná

    Spoluvlastnictví

    Převody nemovitostí

    Vymáhání pohledávek

    Exekuční návrh

    Platební rozkaz

    Upomínka - vzor

    Uznání dluhu - vzor

    Právní služby - firmy

    Právní služby - reality

    Obchodní smlouvy

    Rozvod a SJM

    blog – aktuality | smlouvy a převody nemovitostí online

    Aktuality - blog, advokat-zlinsko.cz. Právní služby a smlouvy online.