Administrator

Nový občanský zákoník: darovací smlouva

Nový občanský zákoník:

darovací smlouva (nejen) na nemovitost

 

 

Ohledně darovací smlouvy na nemovitost přinesl nový občanský zákoník (NOZ) od 1.1.2014 mimo jiné následující vybrané důležité změny a novinky:

 

ODVOLÁNÍ DARU PRO NEVDĚK

 

• dárce může dar odvolat pro hrubý nevděk obdarovaného – ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy
• hrubý nevděk se musí projevit především vůči dárci, nikoliv automaticky i jen vůči členům dárcovy domácnosti – vůči osobě dárci blízké jen pokud to odůvodňují okolnosti
• lhůta pro odvolání daru se zkracuje ze tří let na jeden rok ode dne, kdy se stal důvod k odvolání daru nebo se o něm dárce dozvěděl
• NOZ nově řeší i podmínky odvolání daru ze strany také dědiců dárce – pokud zabránil dárci v odvolání obdarovaný nebo vyšší moc

 

ODVOLÁNÍ DARU PRO NOUZI

 

• upadl-li dárce  po odevzdání daru nezaviněně do takové nouze, že nemá na vlastní nutnou výživu či nutnou výživu osob, k nimž má zákonnou vyživovací povinnost, může dar v tomto příslušném rozsahu odvolat
• obdarovaný se může zprostit povinnosti dar vydat poskytováním částky toho, co je k uvedené výživě třeba
• obdarovaný nemá povinnost vydat dar pokud sám je v obdobné nouzi jako dárce
• odvolání nelze využít pokud si stav nouze dárce způsobil sám nebo z hrubé nedbalosti
• toto odvolání může učinit jen dárce po dobu svého života

 

SLIB DAROVAT

 

• kdo dar jen slíbí, nemá povinnost následně v budoucnu obdarovat, ale pokud tak neučiní, musí nahradit účelně vynaložené náklady tomu, komu byl dar slíben
• pokud se zavázal dárce odevzdat dar po uzavření smlouvy, může odevzdání daru odepřít, pokud se změní po uzavření smlouvy podmínky do té míry, že by plnění vážně ohrozilo dárcovu výživu nebo plnění jeho vyživací povinnosti

 

DAROVÁNÍ PODPORY

 

• situace, kdy se dárce zaváže obdarovaného pravidelně podporovat
• tato práva a povinnosti mohou přecházet i na dědice, ale jen bylo-li to výslovně ujednáno

 

DAROVÁNÍ PRO PŘÍPAD SMRTI

 

• NOZ umožňuje nově darování až po dárcově smrti
• takové darování se ovšem považuje za odkaz podle § 1594 a násl. NOZ, tedy má svá výrazná omezení

 

DAROVÁNÍ VEŠKERÉHO MAJETKU 

 

• NOZ umožňuje darování veškerého majetku dárce
• darovat lze takto i budoucí majetek, ale jen do výše jeho poloviny

 

DAROVÁNÍ S PŘÍKAZEM ČI PODMÍNKOU

 

• uvolňují se možnosti vázat dar na různé podmínky či příkazy

 

VÝMĚNEK A SLUŽEBNOST BYTU

 

• s darovací smlouvou se pro dárce často zřizovalo i tzv. věcné břemeno práva bydlení a užívání
• NOZ toto nahrazuje možností buď tzv. služebnosti bytu, anebo výměnkem
• služebnost bytu: zakládá právo oprávněné osoby užívat např. dům, byt či jejich část, které převedl kupř. na potomka, ale služebnost bytu lze zřídit i samostatně, bez nutnosti nemovitost převádět
• výměnek: vlastník nemovité věci si výměnkem vymiňuje v souvislosti s jejím převodem pro sebe nebo jinou osobu úkony nebo práva sloužící k zaopatření na dobu života nebo na dobu určitou – může se jednat např. o poskytování stravy po dobu života apod. Osoba zavázaná k výměnku přispěje pomocnými úkony výměnkáři, který to nezbytně potřebuje v nemoci, při úrazu nebo v podobné nouzi 

 

 

VÍCE INFORMACÍ V ODKAZU DAROVACÍ SMLOUVA NA NEMOVITOST

 

Plná moc vzor – varianta všeobecná a speciální

 

PLNÁ MOC VZOR – VARIANTA VŠEOBECNÁ A SPECIÁLNÍ

 

Níže dáváme k dispozici k volnému stažení základní a jednoduchý vzor plné moci – variantu jak speciální, tak i generální – všeobecné plné moci. Jednotlivé požadavky na obsah plné moci v konkrétních případech se mohou lišit podle toho co se vyžaduje – v případě nejasností konzultujte na příslušných místech. Kupř. vzor plné moci speciální není vhodný pro převody nemovitostí. Naopak všeobecnou plnou moc je vhodné i více konkretizovat podle situace, na niž má prioritně cílit (kupř. k zastoupení osoby jako člena určitého SVJ při veškerých jednáních, která náležejí členu SVJ apod.).

 

Poučení: Jedná se jen o základní a velmi jednoduchý a obecný vzor plné moci generální nebo speciální, který nemusí být vhodný nebo dostatečný pro váš konkrétní případ! Pozor zejména na to koho a k čemu zmocňujete a zda osoba nemůže plnou moc kupř. zneužít, především u všeobecné plné moci. Doporučujeme v případě pochybností, anebo nejasností věc konzultovat s některou advokátní kanceláří, jinak může dojít k nesprávnému vyplnění tohoto vzoru nebo nesprávnému či nevhodnému použití na danou situaci či nesprávnému vyhodnocení skutkové a právní situace při a pro použití tohoto pouze obecného vzoru! Barevně označené části je nutno vždy vyplnit podle konkrétní situace a vybrat jednu z variant – jedná se pouze o vzor! Využitím obecného vzoru nevzniká žádný právní vztah, nárok či právo směrem k advokátní kanceláři, ani naopak jakýkoliv odpovědnostní vztah, pokud není objednána i konkrétní právní služba např. ve smyslu revize konečné verze dokumentu či právního posouzení případu. 

 

 

Plná moc – všeobecná – vzor ZDE

Plná moc – speciální – vzor ZDE

 

Jak na pohledávky – vymáhací agentura nebo soud?

 

Jak na pohledávky – vymáhací agentura

nebo soud a soudní exekutor ?

 

 

I když soudní řízení může být v řadě případů zdlouhavější, jsme přesvědčeni o tom, že jde o vhodnou variantu VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK, pokud se předžalobní upomínka mine svým účinkem. Cílem soudního řízení je zajistit si exekuční titul vůči dlužníkovi a poté pověřit soudního exekutora vymožením pohledávky.

 

Stejnou službu exekučního titulu odvede také tzv. notářský zápis s přímou vykonatelností, ovšem málokterý dlužník je ochoten jej dobrovolně podepsat. Rozhodčí řízení u soukromých společností, které je rychlejší než soudní, momentálně osobně nepovažujeme za variantu bezproblémovou, a to z důvodů častějších žalob na zrušení rozhodčích nálezů.

 

Před zvážením zahájení soudního řízení doporučujeme si dlužníka prověřit z hlediska předpokladu efektivnosti dalšího řešení pohledávky minimálně v INSOLVENČNÍM REJSTŘÍKU, a případně také z hlediska již nařízených EXEKUCÍ.

 

Soudní řízení může být i poměrně rychlé. Pokud soud vydá platební rozkaz, proti kterému dlužník nepodá odpor v zákonné lhůtě, lze pověřit soudního exekutora. Podá-li odpor, soud nařizuje jednání, což může vyřešení sporu prodloužit. Čím lépe máte přitom dluh smluvně podložen a čím dříve ho začnete řešit, tím více máte šancí na reálné vymožení dluhu. Využít lze i příp. i uznání dluhu a se soudním řízením i pověřením soudního exekutora může věřiteli pomoci advokátní kancelář, a to v řadě případů podle konkrétní domluvy i případně bez nutnosti plateb na odměnu předem.

 

Nezřídka věřitelé narážejí na nabídky různých vymáhacích a inkasních agentur. Předně je třeba upozornit, že vymahač nemá ani zdaleka tolik zákonných pravomocí jako soudní exekutor. Někteří klienti se setkali s nabídkami různých takových společností a u některých neseriózních agentur z nich zaznamenali bohužel propastný rozdíl mezi ústním tvrzením a návrhem smlouvy, která pak byla předložena.

 

Pokud se již rozhodnete zvážit využití nějaké takové služby namísto advokátní kanceláře, pak platí základní poučka – nedat na první pohled líbivá ústní prohlášení a přesvědčování, seznam referencí nebo stejně tak líbivý text nabídky popisující tvrzenou úspěšnost či výhody spolupráce. Zjistěte si kupř. s dostatečně kritickým přístupem zkušenosti dřívějších zákazníků na internetu a v diskusích. Zejména ale věnujte značnou pozornost smlouvě.

 

Narazili jsme na případy, kdy se deklarovala bezplatnost služby, ovšem v předloženém návrhu smlouvy se pak objevovaly paušální částky za případ nebo i sofistikovanější ukrytí povinnosti k hrazení provize bez ohledu na vymožení, jako např. různé odkazy na platby dle vyhl. 177/1996 Sb. v případě vymožení nad rozsah sjednané provize či dokonce i právě pro případ nevymožení dluhu. Podobnými háčky mohou být ustanovení zakládající ztíženou vypověditelnost smlouvy, anebo pro takový případ povinnost uhradit odměnu bez ohledu na výsledek. To, že tyto částky neúčtuje inkasní společnost hned, neznamená, že je nebude chtít v budoucnu. Pozor také na různé smluvní pokuty nebo rozhodčí doložky.  

 

 

PODROBNOSTI K VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK

 

Triky realitních kanceláří. Jak rozlišit neférovou realitku

 

Triky realitních kanceláří

Jak odlišit dobrou realitku od neférové

 

 

V médiích občas problesknou informace o případech realitek, u kterých klienti přišli o úspory (např. Arden reality, Orange Construction aj.), nebo min. o nemalé částky na provizích za nic, na pokutách apod. (např. Prolux). Dostala se nám do rukou zprostředkovatelská smlouva jedné nejmenované realitky (nazvěme ji jen obecně „RK“), která má sice sídlo i makléře zcela mimo náš region, nicméně aktuálně i v našem regionu nabízí několik nemovitostí k prodeji.

 

Ponecháváme stranou, zda je či není vhodnější kupř. místní makléř a zda je provize 10% u bytu za 1 mil. Kč přiměřená či nikoliv. Za jeden ze základních problémů považujeme vznik nároku na provizi již předložením pouhého návrhu textu smlouvy a nikoliv až okamžikem uzavření smlouvy. Co když s návrhem textu smlouvy nebudete souhlasit anebo když vám prostě z nějakého vážného důvodu nebudou podmínky smlouvy vyhovovat, případně pro vás nebudou vůbec právně výhodné?

 

Další problém může nastat v situaci, kdy nevíme, kdo bude zpracovávat převodní smlouvu. Zda je to nějaká advokátní kancelář, a pokud ano, tak jaká, případně zda si v horším případě nebude RK či makléř zpracovávat smlouvu sám, protože v takovém případě za smlouvu neručí. Nevíme ani, zda bude požadováno, aby kupní cena odešla na účet RK, což znamená riziko v případě krachu RK či možné zpronevěry.

 

RK si také vymiňuje automatické prodloužení výpovědní doby v případě, že si někdo nemovitost jen zarezervuje (což může být i naoko nějaká spřízněná osoba) a vyvázat se z takové smlouvy je složitější. Každá realitka má ve smlouvě nějaké sankce pro případ porušení smluvních podmínek. Jde jen o to, zda těch sankcí není zbytečně moc, zda nejsou zbytečně vysoké a postihují i případy, na které by se správně neměly vztahovat. Nemusíte podepisovat vše, co vám kdokoliv předloží. Za žádných okolností také realitce nepodepisujte směnky či rozhodčí doložky.

 

Asi nemá smysl příliš popisovat pravdivost tvrzení RK „máme pro Vás ihned kupce, tady podepište zprostředkovatelskou smlouvu“. Je-li tomu tak, nechť je předložena kupní smlouva a přiveden kupec ihned. Fiktivní kupec nebo předstírání kupujícího totiž patří mezi nejrozšířenější triky některých realitních kanceláří, podobně jako letáky a inzeráty typu „koupím nemovitost v této lokalitě, peníze ihned“.

 

 

O tricích některých RK si přečtěte např. tyto články :

9 triků realitních kanceláří

3 triky realitních kanceláří

nejčastější trik makléřů

triky realitních kanceláří

desatero pomoci proti trikům nesolidních realitek

 

 

Rozhodně tím netvrdíme, že využití služeb realitních kanceláří je špatný krok. Existuje samozřejmě mnoho férových realitních kanceláří a realitních makléřů, kterým naopak ti nepoctiví zbytečně kazí dobré jméno. Je prostě potřeba si dávat pozor na ty méně férové realitky a postupy některých makléřů a být obezřetný. Je třeba si uvědomit, že neprodáváte či nekupujete levné kolo, ale nemovitost, která má vysokou hodnotu nebo představuje často i vaše celoživotní úspory. Unáhlenost, nepozornost u jednání, smlouvy či ve výběru realitky nebo zbytečný risk vás může o tyto hodnoty i připravit, a i kdyby mělo jít jen o jeden případ ze sta, tak kdo by chtěl být zrovna na takovém místě?

 

Než tedy podepíšete jakoukoliv smlouvu s nějakou realitkou, tak byste se měli hodně dobře zamyslet, zjistit si různé zkušenosti a velmi pečlivě číst a promyslet, co vlastně podepisujete. Asistence advokátní kanceláře u PŘEVODU NEMOVITOSTI a u KUPNÍ SMLOUVY NA NEMOVITOST od počátku je více než vhodná.

Odstoupení od smlouvy spotřebitelem – vzor

 

Odstoupení od smlouvy spotřebitelem – vzor

 

Níže dáváme k dispozici k volnému stažení základní a jednoduchý vzor odstoupení od smlouvy ze strany spotřebitele v případech, že smlouva byla uzavřena distančním způsobem nebo mimo prostory obvyklé k podnikání dodavatele – typicky např. odstoupení od: 

 

 

– kupní smlouvy uzavřené distančně prostřednictvím internetu, např. v rámci e-shopu 

Odstoupení od smlouvy – zboží přes internet – vzor ZDE

 

– kupní smlouvy na zboží na předváděcích akcích

Odstoupení od smlouvy – předváděcí akce – vzor ZDE

 

– smlouvy o změně dodavatele elektřiny či plynu obchodním zástupcem v bydlišti spotřebitele

Odstoupení od smlouvy – plyn a elektřina – vzor ZDE

 

 

Právo na odstoupení je za splnění zákonných podmínek ve spotřebitelských vztazích u takto uzavřených smluv dáno bez uvedení důvodu a bez jakékoliv sankce, a to obecně do 14 dnů ode dne uzavření smlouvy, v případě kupní smlouvy pak zásadně od převzetí zboží. Na některé právní vztahy, které jsou citovány v zákoně, se však toto oprávnění spotřebitele nevztahuje, resp. jsou dány jiné podmínky (např. smlouvy o dodávce zboží, které bylo upraveno na přání spotřebitele nebo pro jeho osobu, či smlouvy o ubytování, dopravě, stravování nebo využití volného času, pokud podnikatel tato plnění poskytuje v určeném termínu apod.). Také se toto právo nevztahuje, narozdíl od e-shopů, na koupi zboží v klasickém kamenném obchodě. V případě pochybností nebo nejasností doporučujeme konzultovat věc osobně a se všemi podklady komplexně v některé místní advokátní kanceláři.

 

Novela obč. zákoníku a zák. o ochraně spotřebitele dále od r. 2023 zavedla právo na odstoupení od smlouvy ve lhůtě 90 dnů, pokud spotřebitel byl vystaven nekalé obchodní praktice a kromě toho také namísto lhůty 14 dnů platí lhůta 30 dnů v případech zájezdních předváděcích akcí a v případech nevyžádaných návštěv podnikatele ve spotřebitelově domácnosti. Odstoupení je vhodné realizovat písemně, aby byla dostatečná průkaznost realizace odstoupení od smlouvy, nicméně podle novely z r. 2023 může spotřebitel odstoupit od smlouvy v daném případě jakýmkoliv jednoznačným prohlášením učiněným vůči podnikateli.

 

 

Téma koupě přes internet či mimo provozovnu

Téma možnosti obrany spotřebitelů

 

 

Novela energetického zákona od r. 2016 zavedla navíc také následující možnost: V případě smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, kterou při změně dodavatele uzavřel zákazník v postavení spotřebitele s držitelem licence distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory držitele licence, je zákazník oprávněn bez sankce vypovědět smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou nebo určitou, ve lhůtě do patnáctého dne po zahájení dodávky elektřiny nebo plynu. Lhůta je zachována, je-li v jejím průběhu výpověď odeslána držiteli licence. Výpovědní doba činí 15 dnů a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi. Tím nejsou dotčena práva a povinnosti zákazníka a držitele licence podle tohoto zákona týkající se sjednané výpovědi smlouvy uzavřené na dobu neurčitou.

 

 

Poučení: Jedná se jen o základní a velmi jednoduché vzory odstoupení od smlouvy v uvedených případech, které nemusí být vhodné nebo dostatečné pro váš konkrétní případ! Pozor zejména na situace, kdy je na hlavní smlouvu navázána např. související smlouva o úvěru apod. Proto doporučujeme v případě pochybností, anebo nejasností věc konzultovat s některou advokátní kanceláří, jinak může dojít k nesprávnému vyplnění tohoto vzoru nebo nesprávnému použití na danou situaci či nesprávnému vyhodnocení skutkové a právní situaci při použití tohoto pouze obecného vzoru! Barevně označené části je nutno vždy vyplnit podle konkrétní situace a vybrat jednu z variant – jedná se pouze o obecný vzor! Využitím obecného vzoru nevzniká žádný právní vztah, nárok či právo směrem k advokátní kanceláři, ani naopak jakýkoliv odpovědnostní vztah, pokud není objednána i konkrétní právní služba např. ve smyslu revize konečné verze dokumentu či právního posouzení případu.

 

Byt družstevní nebo v osobním vlastnictví ?

 

Byt družstevní nebo v osobním vlastnictví ?

 

Jaké jsou základní rozdíly mezi bytem v osobním vlastnictví a bytem družstevním zj. z právního hlediska?

 

Družstevní byt se převádí dohodou o převodu družstevního podílu, která se oznamuje příslušnému bytovému družstvu. Byt v osobním vlastnictví se převádí kupní smlouvou, která se zavkladuje u příslušného katastrálního úřadu. Zatímco z listu vlastnictví z katastru nemovitostí poznáme většinou jednoznačně kdo je vlastníkem bytu, u družstevních bytů může být vlastnictví družstevního podílu poněkud pochybnější. Kupř. v případě námitek rozvádějících se manželů ohledně nabytí takového družstevního podílu a tím i společného členství v bytovém družstvu apod. Za byt v osobním vlastnictví se vyplácí kupní cena, zatímco za družstevní byt tzv. odstupné.

 

Na různé převodní formuláře u bytových družstev si je třeba dát do určité míry pozor. V praxi se lze totiž setkat i s případy (naštěstí stále méně), kdy formulářové převodní smlouvy bytových družstev nejsou příliš právně dokonalé, anebo nevystihují podstatu dohody ohledně převodu družstevního podílu mezi smluvními stranami. Podstatnou náležitostí takové dohody kupř. je mj. i to, zda jde o převod úplatný či bezúplatný a v případě úplatnosti rovněž stanovení ceny nebo způsobu jejího určení. Samotné vypořádání odstupného není povinnou náležitostí dohody, ale je nutno mu o to více věnovat značnou pozornost, aby nedošlo ke ztrátě vysokých hodnot.

 

Pokud převádíme byt v osobním vlastnictví, musíme počítat se správním poplatkem katastru, který je 2.000 Kč. U družstevního bytu se tato položka neplatí, naopak se většinou platí poplatek bytovému družstvu za převod (ten se liší případ od případu).

 

U družstevních bytů může být oproti bytům v osobním vlastnictví v některých případech zhoršena možnost financování pořízení takového bytu, což může mít i dopad na okruh potenciálních zájemců o pořízení takového bytu v případě jeho nabídnutí na realitním trhu. Jinak rozdíl v cenách těchto bytů není nikterak zásadní, a to proto, že i právo nájmu spojené s družstevním bytem je majetkově ocenitelné právo mající svoji tržní hodnotu, nicméně byty v osobním vlastnictví mívají často o něco vyšší tržní hodnotu.

 

Nejpodstatnějším argumentem pro byty v osobním vlastnictví je to, že takový byt v osobním vlastnictví daná osoba vlastní. Je jeho majetkem a může si s ním dělat prakticky cokoliv. S přihlédnutím samozřejmě k nemožnosti tím omezovat např. vlastnictví jiných subjektů. Družstevní byt naopak je ve vlastnictví bytového družstva a člen družstva k bytu má pouze nájemní právo z titulu svého členství v bytovém družstvu. Nemůže tak ani zcela volně činit bez souhlasu bytového družstva řadu jednání bytu se týkajících. Např. podnájem, zásadnější vnitřní úpravy a rekonstrukce, nemůže zřídit věcné břemeno, nemůže k bytu zřídit zástavní právo apod.

 

U družstevního bytu také hrozí, byť zcela výjimečně, při splnění zákonných předpokladů, že může být nájemce z bytového družstva vyloučen nebo že mu nájemní právo může zaniknout některým ze zákonem stanovených způsobů. To znamená fakticky to, že o byt (resp. o právo ho užívat) přichází. V tomto směru tak byt v osobním vlastnictví znamená výrazně větší právní i faktickou jistotu. Zásadní problém může také znamenat případné špatné hospodaření družstva či jeho úpadek. Byty jsou totiž ve vlastnictví družstva, nikoliv členů družstva – nájemců.

 

Vlastník bytu v osobním vlastnictví v bytovém domě má také příslušný podíl na společných částech bytového domu v poměru podle velikosti podlahové plochy bytu k celku bytového domu. Měl by být současně také vlastníkem příslušného podílu na pozemku pod bytovým domem. I ten má být totiž správně předmětem převodu v případě zamýšleného prodeje bytové jednotky. Zda tento podíl na zastavěné ploše pod bytovým domem vlastníte či nikoliv, zjistíte na www.cuzk.cz.

Dluh u mobilního operátora z hlediska promlčení

 

Dluh u mobilního operátora

z hlediska promlčení

 

 

Došla vám domů výzva, platební rozkaz od soudu či rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu apod. ohledně dluhu např. u některého mobilního operátora (T-Mobile, Vodafone, Telefonica O2 aj.), když tento dluh je staršího data a nevíte jak se k tomu postavit ? (příp. v některých případech se jedná o pohledávky postoupené na další společnosti, kupř. Cashdirect).

 

Kromě jiného, tj. např. hlediska vůbec oprávněnosti pohledávky, doporučujeme soustředit se i na otázku možného promlčení takto starého dluhu, zvláště za situace, kdy pohledávka nebyla v minulosti uznána ani přiznána pravomocně soudním rozhodnutím nebo správním rozhodnutím Českého telekomunikačního úřadu, který je oprávněn spory tohoto typu mezi mobilními operátory a uživateli řešit.

 

Obecná promlčecí doba je tříletá. V rámci obchodněprávních závazků do konce r. 2013 pak čtyřletá (někteří operátoři dříve prostřednictvím obchodních podmínek). K tomu může být desetiletá v případě částečného plnění za podmínek dle § 2054 odst. 2 NOZ (počala-li běžet od r. 2014), a také podle NOZ může být dohodnuta za určitých podmínek promlčecí doba odlišná.

 

K případné námitce promlčení se však přihlíží jen v případě, že ji dlužník (žalovaný) namítne. Podstatné však mj. je to, jak dlouhá doba uplynula od splatnosti nikoliv po okamžik, kdy vám dojde nějaká podobná listina jak je shora vyjmenováno, ale po okamžik, kdy byla podána příslušná žaloba či návrh k příslušnému orgánu.

 

Pro bližší podrobnosti odkazujeme např.:

Odpor proti platebnímu rozkazu, promlčení
Promlčení a promlčecí doba (lhůta)

 

 

U PROMLČENÝCH POHLEDÁVEK NACHÁZEJÍCÍCH SE U SOUDU VE FÁZI PO PODÁNÍ ŽALOBY (NIKOLIV JIŽ V EXEKUCI, TZN. DOŠEL VÁM NAPŘ. PLATEBNÍ ROZKAZ ČI JINÉ USNESENÍ JIŽ PŘÍMO OD SOUDU) NÁS MŮŽETE KONTAKTOVAT ONLINE.

 

Velmi důležité je mimo jiné mít zajištěno doručování a přebírání pošty a mít v pořádku adresu trvalého bydliště. Pokud Vám došel platební rozkaz od soudu, je nutno podat příp. odpor proti němu nejpozději do 15 dnů. Pokud došlo již usnesení o nařízení exekuce, a to pro dluh, který byl přiznán pravomocně v soudním či jiném obdobném řízení (např. právě řízení u Českého telekomunikačního úřadu), pak zde platí, že promlčecí doba je 10 let od doby, kdy podle příslušného rozhodnutí mělo být plněno, kdy do této doby je nutno ze strany věřitele podat exekuční návrh.

Katalogové podvody

 

Katalogové podvody

 

Odkazy k tématu katalogových, registračních aj. podobných „chytáků“ nejen vůči podnikatelům:

 

Další vlna podvodných faktur od spol. Český telefonní seznam. Nic neplaťte!

Podnikatelé pozor : formulář jako od ČSÚ přijde draho – kauza RES online

Registraci do pochybných podnikatelských rejstříků neplaťte – Rejstřík obchodu a živností

Podnikatelé – nevěřte prodejcům předražených domén – Registrace internetových domén

Office servisní a distribuční láká z firem peníze

Katalogové podvody

Jak nenaletět katalogovým šmejdům

Katalogových podvodníků přibývá

Téma katalogových podvodů – rozhodnutí

 

Průkaz energetické náročnosti budovy

 

Průkaz energetické náročnosti budovy

zákon o hospodaření energií

 

 

kdy majitelé nemovitostí potřebují průkaz energetické náročnosti budovy (PENB)

průkaz energetické náročnosti budov: Kdo si jej musí nechat zpracovat, kolik stojí a proč je důležitý

dá se vyhnout energetickým štítkům? Otázky a nejasnosti

kvůli energetickým štítkům budov padly první pokuty

kontroly energetických průkazů zpřísňují

energetický štítek od 1.1.2016

 

 

Energetický průkaz na dům či byt povinně … zpozornět by měl každý, kdo chce prodávat nebo pronajímat budovu, dům, byt či nebytový prostor, neboť se ho dotýká zásadní zákonná povinnost, a to pod nemalými sankcemi v případě nesplnění.

 

Podle zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií je povinný tzv. průkaz energetické náročnosti budovy nejen u všech novostaveb (ve fázi projektu) a rozsáhlejších rekonstrukcí (při změně na více než 25% celkové plochy obálky budovy – např. z hlediska zateplení), ale i u prodeje budovy nebo její ucelené části (např. bytové jednotky), tedy včetně starších domů a bytů a dále také při pronájmu budovy. Jedná se o obdobu energetických štítků elektrospotřebičů ukazující, jak je budova energeticky náročná (vytápění, chlazení, větrání, ohřev vody, osvětlení). Tento průkaz je povinný dále např. také při pronájmu ucelené části budovy (bytu či nebytového prostoru), včetně družstevních domů.

 

Průkazy zpracovávají energetičtí specialisté, jejichž seznam lze nalézt mj. na webu Ministerstva průmyslu a obchodu. Průkaz platí 10 let anebo do provedení větší změny dokončené stavby, příp. do provedení změny způsobu vytápění, chlazení nebo přípravy teplé vody v budově.

 

Problematické může být získání tohoto průkazu zj. u starších budov bez projektové dokumentace. Problémy v praxi může působit i to, že tento průkaz je potřeba od uvedeného data i v případech společenství vlastníků jednotek (SVJ), kdy se převádí např. jedna z bytových jednotek, které jsou umístěny v domě, tvořícím toto SVJ. Výjimku tvoří případ, kdy vlastníkovi jednotky nebude na písemné vyžádání ze strany příslušného orgánu SVJ průkaz předán, pak jej může nahradit vyúčtováním dodávek elektřiny, plynu a tepelné energie za uplynulé tři roky. U bytových domů se přitom průkaz má vydávat pro celou budovu a nikoliv pro samostatné byty – vlastníkům jednotek tak postačí průkaz na celou budovu. Poskytnout ho v tomto případě vlastníkovi bytu by měl tedy na vyžádání správce domu či příslušné SVJ nebo bytové družstvo.

 

Energetický průkaz není potřeba mj. u staveb pro rodinnou rekreaci, které jsou užívány jen část roku a jejichž odhadovaná spotřeba energie je nižší než 25 % spotřeby energie, k níž by došlo při celoročním užívání, dále u budov s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 50 m2 či u průmyslových a výrobních provozů, dílenských provozoven a zemědělských budov se spotřebou energie do 195 MWh za rok. Průkaz není potřeba při darování nemovitosti, při dědění ani např. při vypořádání SJM, byť vlastnictví přechází či se převádí na jinou osobu. Dále také průkaz se neopatřuje při prodeji nebo pronájmu budovy nebo ucelené části budovy, pokud se tak obě strany písemně dohodnou a jde o budovu, která byla vystavěna a poslední větší změna dokončené budovy na ní byla provedena před r. 1947.

 

Pokud se na vlastníka budovy či SVJ vztahuje povinnost mít opatřený energetický průkaz a toto nebude zajištěno, pokuta hrozí až do výše 100.000,- Kč. Je-li povinnou osobou ovšem právnická osoba, podnikající fyzická osoba či SVJ, může být výše sankce dokonce až do 5 mil. Kč.

 

Povinností vlastníka budovy či SVJ je mj. průkaz nechat zpracovat, předložit možnému kupujícímu budovy nebo ucelené části budovy před uzavřením kupní smlouvy a možnému nájemci budovy nebo ucelené části budovy před uzavřením nájemní smlouvy a nejpozději při podpisu těchto smluv průkaz kupujícímu či nájemci také předat. Dále také povinnost uvedení ukazatelů energetické náročnosti podle průkazu v informačních a reklamních materiálech (tj. např. u i inzerce prodeje či pronájmu nemovitosti) za zákonem stanovených podmínek. Obdobné povinnosti se za podmínek zákona vztahují také na vlastníky jednotek (bytových či nebytových). Průkaz musí být přitom fakticky vyhotoven a skutečně předán, nestačí jen když se do smlouvy napíše formální ustanovení o tom, že průkaz předán byl, ačkoliv se tak případně nestalo. Průkazy eviduje Ministerstvo průmyslu a obchodu a kontrolu jejich vyhotovení provádí Státní energetická inspekce.

 

Dluh u dopravního podniku z hlediska promlčení

 

Dluh u dopravního podniku

z hlediska promlčení

 

 

Došla vám domů výzva nebo dokonce již platební rozkaz od soudu s tím, že jste vyzýváni zaplatit dluh u některého dopravního podniku, a to ať již samotnému dopravnímu podniku, anebo po postoupení pohledávky následně inkasní společnosti, když tento dluh je staršího data a nevíte jak se k tomu postavit ? Kromě jiného, tj. např. hlediska vůbec oprávněnosti pohledávky, doporučujeme soustředit se i na otázku možného promlčení staršího dluhu, zvláště za situace, kdy pohledávka nebyla v minulosti uznána ani přiznána pravomocně soudním rozhodnutím. Obecná promlčecí doba je tříletá. Podle NOZ může být dohodnuta za určitých podmínek promlčecí doba i odlišná. K případné námitce promlčení se však přihlíží jen v případě, že ji dlužník (žalovaný) namítne, navíc je zcela nezbytné řádně a včas právně kvalifikovaně reagovat odporem na případně doručený platební rozkaz. Podstatné však mj. je to, jak dlouhá doba uplynula od splatnosti nikoliv po okamžik, kdy vám dojde nějaká podobná listina, ale po okamžik, kdy byl podán příslušný soudní návrh.

 

Pro bližší podrobnosti odkazujeme např.:

Odpor proti platebnímu rozkazu, promlčení
Promlčení a promlčecí doba (lhůta)

 

 

U PROMLČENÝCH POHLEDÁVEK NACHÁZEJÍCÍCH SE U SOUDU VE FÁZI PO PODÁNÍ ŽALOBY (NIKOLIV JIŽ V EXEKUCI, TZN. DOŠEL VÁM NAPŘ. PLATEBNÍ ROZKAZ ČI JINÉ USNESENÍ JIŽ PŘÍMO OD SOUDU) NÁS MŮŽETE KONTAKTOVAT ONLINE.

 

Velmi důležité je mimo jiné mít zajištěno doručování a přebírání pošty a mít v pořádku adresu trvalého bydliště. Pokud Vám došel platební rozkaz od soudu, je nutno podat příp. odpor proti němu nejpozději do 15 dnů. Pokud došlo již usnesení o nařízení exekuce, a to pro dluh u dopravního podniku, který byl přiznán pravomocně v soudním řízení, avšak před podstatně delší dobou, pak zde platí, že promlčecí doba je 10 let od doby, kdy podle soudního rozhodnutí mělo být plněno, kdy do této doby je nutno ze strany věřitele podat exekuční návrh.

 

Z poslední doby registrujeme např. výzvy spol. CFIG Debt v souvislosti s prodanými pohledávkami na pokutách od spol. Dopravní podnik Ostrava.

 

Inkasní agentura – dluh z hlediska promlčení

 

Inkasní agentura

dluh z hlediska promlčení

 

 

Došla vám domů výzva některé inkasní společnosti či vymáhací agentury (mezi jedny z nejznámějších patří kupř. Český inkasní servis, Český inkasní kapitál, M.B.A. Finance, B4B Inkasso, EOS KSI, Logicall, Intrum Justitia, Cashdirect, KRUK, Agentura česká inkasní, Fincollect, Cash Collectors CZ, Bohemia faktoring, InvestCapital, CFIG Debt aj.) s tím, že jste vyzýváni zaplatit dluh (např. u mobilního operátora, u pojišťovny, banky či jiné podobné instituce apod.), který je velmi starý a nevíte jak se k tomu postavit?

 

Kromě jiného, tj. např. hlediska vůbec oprávněnosti pohledávky, doporučujeme soustředit se i na otázku možného promlčení takto starého dluhu, zvláště za situace, kdy pohledávka nebyla v minulosti uznána ani přiznána pravomocně soudním rozhodnutím nebo správním rozhodnutím (např. Český telekomunikační úřad aj.).

 

Obecná promlčecí doba je tříletá. V rámci obchodněprávních závazků do konce r. 2013 pak čtyřletá (ale s tím se již příliš setkat momentálně již nelze). K tomu ovšem může být i desetiletá v případě dluhu uznaného anebo u částečného plnění za podmínek dle § 2054 odst. 2 NOZ (počala-li běžet od r. 2014), a také podle NOZ může být dohodnuta za určitých podmínek promlčecí doba odlišná.

 

Některé podobné společnosti se přitom snaží vyvolat psychologický tlak na adresáta navozováním dojmu blízké exekuce, pokud nebude dluh okamžitě uhrazen, když používají ve svých výzvách pojmy jako „upozornění na exekuci“, „bude podán návrh na vydání rozhodnutí umožňujícího vůči Vám exekuci“ apod., a to přesto, že v dané chvíli neexistuje žádné soudní či jiné podobné rozhodnutí, které by jakoukoliv exekuci vůči adresátovi dovolovalo. To je třeba si vždy uvědomit.

 

 

Pro bližší podrobnosti odkazujeme např.:

Odpor proti platebnímu rozkazu, promlčení

Promlčení a promlčecí doba (lhůta)

Promlčená pohledávka – jak se bránit proti platebnímu rozkazu

 

 

U PROMLČENÝCH POHLEDÁVEK NACHÁZEJÍCÍCH SE U SOUDU VE FÁZI PO PODÁNÍ ŽALOBY (NIKOLIV JIŽ V EXEKUCI, TZN. DOŠEL VÁM NAPŘ. PLATEBNÍ ROZKAZ ČI JINÉ USNESENÍ JIŽ PŘÍMO OD SOUDU) NÁS MŮŽETE KONTAKTOVAT ONLINE.

 

Velmi důležité je mimo jiné mít zajištěno doručování a přebírání pošty a mít v pořádku adresu trvalého bydliště. Pokud Vám došel platební rozkaz od soudu, je nutno podat příp. odpor proti němu nejpozději do 15 dnů.

 

Pokud došlo již usnesení o nařízení exekuce, a to pro dluh, který byl přiznán pravomocně v soudním či jiném obdobném řízení, avšak před podstatně delší dobou, pak zde platí, že promlčecí doba je 10 let od doby, kdy podle soudního rozhodnutí mělo být plněno, kdy do této doby je nutno ze strany věřitele podat exekuční návrh.

 

Stay Active INC – jak se bránit proti platebnímu rozkazu

 

KAUZA STAY ACTIVE INC.

 

PŘIŠEL VÁM PLATEBNÍ ROZKAZ OD STAY ACTIVE INC.? POMŮŽEME VÁM TAK, ABYSTE NEMUSELI TÉTO SPOLEČNOSTI VŮBEC NIC PLATIT

 

Poskytujeme právní pomoc v případech, kdy vás zažalovala spol. STAY ACTIVE INC. – tj. došel vám od soudu elektronický platební rozkaz, návrh na platební rozkaz, výzva či usnesení soudu v této věci. Je pravděpodobné, že dluh může být promlčen. V tom případě doporučujeme v první fázi rozhodně nic neplatit, neuznávat, nesjednávat splátkové kalendáře a co nejdříve věc konzultovat nezávazně s naší advokátní kanceláří.

 

BLIŽŠÍ INFORMACE ZCELA NEZÁVAZNĚ A BEZPLATNĚ. JEDNEJTE RYCHLE A KVALIFIKOVANĚ

 

Stačí nám jen stručně napsat či zavolat na níže uvedené kontakty, a to nezávazně. Za prvotní konzultaci v této věci nepožadujeme žádnou platbu – nemusíte mít tak obavu, že byste pouhým oslovením nás museli cokoliv platit. Lhůta pro podání odporu je poměrně krátká. Řešení neodkládejte. Pokud lhůtu nedodržíte, rozhodnutí je exekuovatelné. Neudělejte také žádnou chybu – stává se např. že odpor není sepsán správně, není řádně uplatněna námitka promlčení apod. Pokud se navíc zastupujete sami, zvyšuje se pravděpodobnost toho, že i po zastavení řízení může být podána žaloba znovu.

 

POMOHLI JSME JIŽ ŘADĚ KLIENTŮ PO CELÉ ČR

 

Máme za sebou již několik úspěšně uzavřených věcí v této záležitosti a spokojených klientů, kdy byly doručeny soudní rozhodnutí o tom, že naši klienti nemusí této společnosti nic platit. Nemusíte se o nic starat, vše za vás vyřídíme my.

 

SOUVISLOSTI, EXEKUCE

 

Z hlediska postupování pohledávek mohou mít tyto souvislost i s těmito dalšími společnostmi : ANALYTICAL INVESTMENTS INC. a GENEROUS HOLDINGS INC.

 

V případě, že věc je ovšem již v EXEKUCI, doporučujeme obrátit se na některou místní AK, která prověří mj. přímo v soudním spise řádnost doručení exekučního titulu.

 

Rozvod manželství a vypořádání společného jmění manželů

 

ROZVOD MANŽELSTVÍ

A VYPOŘÁDÁNÍ SPOLEČNÉHO JMĚNÍ MANŽELŮ 

 

 

PODROBNOSTI K ROZVODU DOHODOU A VYPOŘÁDÁNÍ SJM DOHODOU

 

 

Pokud je v rodině nezletilé dítě, je předně potřeba podat k místně příslušnému soudu NÁVRH NA SVĚŘENÍ NEZLETILÉHO DÍTĚTE do péče (výchovy) a na URČENÍ VÝŠE VÝŽIVNÉHO. Na tom se rozvádějící manželé mohou buď dohodnout (soud pak schvaluje dohodu rodičů), anebo v případě že se tak nestane, pak tuto situaci řeší soud. TÉMA VÝŽIVNÉHO jsme rozebrali v jiném příspěvku na tomto webu.

 

Současně s uvedeným návrhem (příp. po něm) je třeba podat i ŽALOBU O ROZVOD MANŽELSTVÍ, o níž však bude rozhodováno až po právní moci rozhodnutí soudu o svěření nezletilých dětí a o určení výživného. Žaloba o rozvod manželství je zpoplatněna soudním poplatkem 2.000 Kč. Je třeba si mj. připravit rodné listy dětí a oddací list, popř. důkazy ohledně příjmů, výdajů a majetku obou manželů pro účely určení výživného na nezletilé děti.

 

Oba uvedené návrhy – zmíněné žaloby může připravit advokátní kancelář. Ta kromě toho současně klienta upozorní na možná budoucí rizika, na co si dát pozor, co případně je třeba zajistit a poskytne také řadu dalších doporučení ke zdárnému dalšímu průběhu rozvodového řízení i vypořádání majetku po něm. Právě proto a současně z důvodu, že nejde ve většině případů o bezproblémovou etapu života obou manželů, nedoporučujeme svěřit se do rukou nějakého obecného formuláře žádosti o rozvod manželství a svěření dětí, připraveného k prostému vyplnění. Odměny advokátů za právní pomoc při rozvodu manželství, přitom nebývají nikterak vysoké. Složitější a finančně náročnější je spíše pak vypořádání společného jmění manželů, ale ani to nemusí být složité a finančně náročné v případě, že jsou oba manželé se schopni dohodnout.

 

 

Zákon umožňuje dvě varianty rozvodu. První variantou je tzv. NESPORNÝ ROZVOD DOHODOU, pro jehož zdárný průběh je však třeba zajistit písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy účastníků upravující pro dobu po rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů (tedy dohodnout se ohledně veškerého majetku v SJM), práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyživovací povinnost a pravomocné rozhodnutí soudu o schválení dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu.

 

Podmínkou pro tuto variantu rozvodu manželství dohodou je, že manželství trvalo alespoň jeden rok, manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí jako manželé (což ovšem není totéž co společné bydlení) a k návrhu na rozvod se druhý manžel připojí. Tato varianta rozvodu je vhodná tam, kde se manželé jsou schopni dohodnout a mají zájem na důstojném ukončení jejich vztahu i s ohledem na jejich děti, bez zbytečných soudních „tahanic“. Soud zde ani nezjišťuje příčiny rozvratu manželství, nicméně soudní řízení probíhá i zde za účasti obou manželů (každopádně je výrazně jednodušší a časově nenáročné). Ovšem je třeba upozornit, že zejména s ohledem na řešení majetkových hodnot v rámci dohody i s ohledem na možná rizika do budoucna, i při tomto typu rozvodu je rozhodně vhodné využít právních služeb advokátní kanceláře.

 

 

Druhou variantou je tzv. KLASICKÝ SPORNÝ ROZVOD, při kterém se manželé nedohodnou na všech shora uvedených podmínkách nesporného rozvodu dohodou. Při tomto typu rozvodu nemá až zas takový význam, pokud druhý z manželů s rozvodem nesouhlasí, poněvadž pokud manželství neplní své funkce a soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat obnovení manželského soužití, pak platí v podstatě (až na výjimky) zásada, že nikoho nelze nutit setrvat v manželství.

 

 

Po právní moci rozsudku o rozvodu manželství, v případě klasického rozvodu, se pak řeší MAJETKOVÉ VYPOŘÁDÁNÍ ZANIKLÉHO SPOLEČNÉHO JMĚNÍ MANŽELŮ (SJM). Prvním způsobem, jak toto SJM vypořádat, je písemná PÍSEMNÁ DOHODA, ideálně zpracovaná advokátní kanceláří, neboť často jde o významné majetkové hodnoty a zajištění budoucích rizik, u nichž nemá smysl riskovat přepsáním nějakého obecného vzoru dohody staženého z internetu. Zde lze doporučit pokud možno konstruktivní přístup obou bývalých manželů k tomuto majetkovému vypořádání, neboť dohoda je vždy lepším způsobem řešení takové právní situace, než „táhnoucí se“ soudní spor, který ještě více naruší již tak nedobré vzájemné vztahy obou bývalých manželů.

 

V rozporu s obecně vžitou představou je potřeba v dohodě většinou vypořádat také např. auta či bankovní účty, byť jsou evidovány na jméno pouze jednoho z manželů či na účet je zasílána mzda jen jednoho z manželů, stejně tak úvěry, stavební spoření, penzijní připojištění, ale také alespoň určitým obecným způsobem hodnotnější movité věci, jako např. vybavení domácnosti, a to z důvodu jistoty při případných budoucích exekucích, vedených pro dluhy jednoho z manželů.

 

 

V případě, že není dohoda možná, lze společné jmění manželů vypořádat prostřednictvím ŽALOBY K PŘÍSLUŠNÉMU SOUDU, který posléze určí která aktiva a pasiva spadající do SJM připadají tomu kterému bývalému manželovi a případně stanoví též vzájemnou doplatkovou povinnost. Do právní úpravy SJM zasáhl od 1.1.2014 výrazněji také nový občanský zákoník.

 

Jedno z obou zmíněných řešení (dohoda či soudní žaloba) by se mělo využít nejpozději DO TŘÍ LET OD PRÁVNÍ MOCI ROZVODU manželství, v opačném případě nastupuje vypořádání podle zásad obsažených v občanském zákoníku, aniž by již účastníci toto mohli ovlivnit. Tato skutečnost má pak svůj význam i v otázce možných zápočtů ve vztahu výlučného vlastnictví a společného jmění manželů. Každopádně s vypořádáním SJM po rozvodu manželství se nedoporučuje zbytečně otálet, když taková skutečnost může mít např. i NEGATIVNÍ DOPAD do majetkové sféry jednoho z manželů pro případ, že vůči druhému z manželů je vedeno nebo hrozí exekuční řízení.

 

 

Mezi nejčastější chyby a problémy spojené s uvedenými právními dokumenty sepisovanými laicky patří např.:

– zatížení uvedených dokumentů informacemi, které zbytečně komplikují průběh u soudu nebo naopak absence podstatných údajů, které soudní řízení poté zbytečně prodlužují
– nedostatečné zajištění majetkových nároků v dohodě o vypořádání SJM nebo špatné právní formulace, které zvyšují riziko vzniku problémů po rozvodu včetně exekucí způsobených i jen jedním z manželů či bývalých manželů
– nesepsání dohody o vypořádání SJM do zákonem stanovené doby a z toho vyplývající rizika v rámci dluhů jednoho z manželů a v rámci možných exekučních řízení
– chybějící nebo špatně formulovaná ustanovení dohody mající za cíl lépe zajistit manžela při odpovědnosti za dluhy druhého manžela nebo mající zajistit dostatečně nároky na konkrétní části SJM 

 

 

PODROBNOSTI K ROZVODU DOHODOU A VYPOŘÁDÁNÍ SJM DOHODOU

 

Zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví – postup

 

ZRUŠENÍ A VYPOŘÁDÁNÍ PODÍLOVÉHO SPOLUVLASTNICTVÍ

DOHODOU ČI SOUDNĚ – POSTUP 

 

 

ODKAZ K DOHODĚ OHLEDNĚ PODÍLOVÉHO SPOLUVLASTNICTVÍ

 

 

 

Zákon v případě zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví jednoznačně preferuje DOHODU O ZRUŠENÍ A VYPOŘÁDÁNÍ PODÍLOVÉHO SPOLUVLASTNICTVÍ mezi podílovými spoluvlastníky, která musí být v případě nemovitostí písemná a jde-li o nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí, je nutný také následný vklad vlastnictví podle takové dohody do katastru nemovitostí.

 

V rámci uvedené dohody se lze dohodnout např. na rozdělení nemovitostí (je-li to právně a fakticky možné), na převedení vlastnického práva jednomu či více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních, anebo na prodeji nemovitostí z volné ruky nebo ve veřejné dražbě a rozdělení výtěžku z prodeje podle podílů.

 

Dohoda o převedení do výlučného vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků se využívá zj. v případech, kdy jeden ze spoluvlastníků má nadále zájem nemovitosti užívat, zatímco druhý nikoliv. Současně je třeba dohodnout výši finančního vyrovnání – tzv. podíl odstupujícího spoluvlastníka vyplatit a splatnost tohoto vyrovnání. Přihlédnout by se mělo k případným investicím do nemovitostí v minulosti či k jinému zhodnocení nemovitostí. To za předpokladu, že nároky z toho vyplývající nejsou již promlčeny, což se poměrně často stává, neboť při realizaci té které investice do nemovitosti se většinou značně podceňuje, že z podílového spoluvlastnictví v budoucnu může vzniknout nějaký právní spor.

 

 

Pokud by k dohodě mezi spoluvlastníky nedošlo, pak je třeba tuto situaci řešit soudně prostřednictvím ŽALOBY NA ZRUŠENÍ A VYPOŘÁDÁNÍ PODÍLOVÉHO SPOLUVLASTNICTVÍ = SOUDNÍ VYPOŘÁDÁNÍ SPOLUVLASTNICTVÍ.

 

Nikdo nemůže totiž být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

 

Je třeba podotknout, že navrhovaným způsobem vypořádání soud není vázán a že naopak následující pořadí způsobů vypořádání podílového spoluvlastnictví je závazné.

 

 

Je-li to možné, rozhodne soud o ROZDĚLENÍ SPOLEČNÉ VĚCI; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích. Při zrušení spoluvlastnictví rozdělením společné věci může soud zřídit služebnost nebo jiné věcné právo, vyžaduje-li to řádné užívání nově vzniklé věci bývalým spoluvlastníkem. Rozdělení je často praktické zejména u pozemků (rozdělení po vyhotovení geometrického plánu), u domu je pak tato možnost ztížena tím, že rozdělení je možno provést jen vertikálně, a to tak, že vzniknou ze stavebního hlediska dvě samostatné budovy.

 

 

Není-li rozdělení společné věci dobře možné, soud ji PŘIKÁŽE ZA PŘIMĚŘENOU NÁHRADU JEDNOMU NEBO VÍCE SPOLUVLASTNÍKŮM. Soud při rozhodnutí o tom, kterému podílovému spoluvlastníkovi nemovitosti připadnou, přihlédne zejména k velikosti spoluvlastnických podílů a k tomu, aby nemovitost byla účelně využita. Přihlédnout lze podpůrně ovšem také k dalším skutečnostem. Zvažovat by se měl také soulad postupu s dobrými mravy, případně šikanózní jednání některého spoluvlastníka. Pokud jde o přiměřenou náhradu, tak se vychází z tzv. ceny obvyklé, což je cena, za kterou by se věc reálně dala prodat v dané době a na daném místě (v podstatě tržní hodnota). Podílový spoluvlastník, kterému mají nemovitosti připadnout do vlastnictví, by přitom měl prokázat schopnost tuto finanční náhradu vyplatit, a to v přiměřené době = přihlíží se také k solventnosti spoluvlastníka. Jedná se o pravidla pro vypořádání spoluvlastnictví.

 

 

Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud PRODEJ VĚCI VE VEŘEJNÉ DRAŽBĚ; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

 

 

Při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí. Každý ze spoluvlastníků může žádat úhradu splatné pohledávky, jakož i pohledávky, jejíž splatnost nastane do jednoho roku po účinnosti dohody o zrušení spoluvlastnictví nebo po zahájení řízení o zrušení spoluvlastnictví. Prodá-li se věc, uhradí se po stržení nákladů prodeje všechny dluhy ještě předtím, než se mezi spoluvlastníky rozdělí výtěžek.

 

Jelikož soudní spory týkající se nemovitostí jsou náročné nejen časově, ale také finančně, lze doporučit rozumný přístup k věci na straně všech podílových spoluvlastníků směřující k uzavření adekvátní dohody. Každopádně problémy ohledně spoluvlastnictví mohou být právně poměrně složité, a proto je vhodné vždy tyto záležitosti konzultovat v advokátní kanceláři. Konkrétní případy mohou mít celou řadu specifik, přičemž tento příspěvek řeší tuto problematiku z povahy věci jen obecně.

 

 

Je nutno také ovšem zmínit i tu možnost, že lze PRODAT SPOLUVLASTNICKÝ PODÍL I TŘETÍ OSOBĚ, pokud se takový zájemce najde a za předpokladu, že není dáno, byť ve značně omezených případech, příp. předkupní právo spoluvlastníků.

 

V neposlední řadě je třeba upozornit, aby každý, kdo investuje do nemovitosti (rekonstrukce, opravy apod.) dbal na to, zda investuje do svého výlučného vlastnictví, nebo podílového spoluvlastnictví, popř. dokonce do vlastnictví někoho jiného, kdy takové investice se v případě vzniku sporu nemusí vždy investorovi v budoucnu vrátit s ohledem na možnou námitku promlčení jeho nároků z titulu investic do cizí nemovitosti či nemovitosti ve spoluvlastnictví s jinou osobou (a tím vzniku bezdůvodného obohacení vlastníka či spoluvlastníka nemovitosti).

 

 

CHCETE SE NA COKOLIV ZEPTAT?

JDE-LI O DOHODU O ZRUŠENÍ A VYPOŘÁDÁNÍ SPOLUVLASTNICTVÍ

ZAJÍMÁ VÁS POSTUP NEBO CENA?

NEZÁVAZNĚ NÁS KONTAKTUJTE ONLINE

TYTO KONZULTACE JSOU ZDARMA

 

nebo

ONLINE CHAT

na webu vpravo dole

 

případně:

tel. 608 979 055

sekretariat@advokat-zlinsko.cz

 

 

 

ODKAZ K DOHODĚ OHLEDNĚ PODÍLOVÉHO SPOLUVLASTNICTVÍ

 

Poplatek za vklad do katastru

 

Poplatek za vklad do katastru

aktualizováno podle stavu v r. 2024

 

 

Od r. 2020 došlo ke zvýšení poplatku za vklad do katastru, a to  z dřívějších 1.000 Kč na 2.000 Kč. Tato částka platí stále i v roce aktualizace tohoto příspěvku. Poplatek účtuje katastrální úřad např. za vklad darovací smlouvy na nemovitost, vklad kupní či směnné smlouvy na nemovitosti, vklad či výmaz věcného břemene nebo zástavního práva atp., prostě týká se to všech vkladových řízení. NÁVRHY NA VKLAD vlastnického práva do katastru nemovitostí mohou být podávány pouze na PŘEDEPSANÝCH FORMULÁŘÍCH.

 

Převod nemovitosti lze přitom vyřídit bez problémů i online u advokátní kanceláře …

DAROVACÍ SMLOUVA, KUPNÍ SMLOUVA, PŘEVODY NEMOVITOSTÍ.

 

 

V této souvislosti lze o to více varovat před různými obecnými vzory převodních smluv, které jsou k dispozici volně na internetu anebo za nějaký menší poplatek ke stažení či doplnění. I pokud jsou jako takové totiž obecně správné, poměrně často v praxi dochází k nesprávnému vyplnění takového vzoru klienty. Ti se pak obracejí bohužel až zpětně na advokátní kanceláře, které za své smlouvy zpracováné na míru (včetně těch zpracovávaných online) plně odpovídají. Klient tak neriskuje ani v budoucnu příp. napadení smlouvy, ale ani to, že mu smlouva pro některé chybně vyplněné náležitosti tzv. neprojde katastrem. Kromě výrazných starostí, které jsou s tím spojeny, a různých právních i faktických rizik (např. druhá strana nemusí chtít nebo nebude moci novou smlouvu znovu podepsat), klienti u vzorových smluv riskují právě mj. i to, že ztratí správní poplatek katastru, který činí nově tedy 2.000 Kč. Přitom za podobnou, ne o příliš vyšší cenu, klienti mohou pořídit již právně plně garantovanou převodní smlouvu od advokátní kanceláře, a to i z pohodlí domova online, a těchto všech popsaných rizik se tak vůbec nemusí obávat.

Pracovní smlouva a její obsah

 

Pracovní smlouva a její obsah

publikováno 2014

 

 

Pracovní smlouvou uzavíranou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem se zakládá pracovní poměr. Pracovní smlouva musí být písemná a jedno vyhotovení musí obdržet zaměstnanec.

 

Mezi podstatné – nezbytné náležitosti pracovní smlouvy náleží :
–         druh práce
–         místo výkonu práce
–         den nástupu do práce

 

Druh práce znamená okruh pracovních úkolů zaměstnance a občas bývá blíže specifikován v tzv. pracovní náplni. Místem výkonu práce může být jak přesná adresa, tak i např. město, kraj či celá ČR, což má vliv z hlediska posouzení např. pracovních cest zaměstnance.

 

Kromě uvedených tří nezbytných náležitostí může pracovní smlouva obsahovat i další, a to např.:
–         zkušební doba
–         doba trvání pracovního poměru
–         konkurenční doložka
–         vysílání na pracovní cesty
–         kratší či jinak upravená stanovená týdenní pracovní doba
–         konkrétnější rozvržení denní pracovní doby či výkon práce ve směnách
–         mzda či plat, a to jak nároková, tak i nenároková část, splatnost apod.
–         stanovení dovolené – rozsah a podmínky
–         údaje o výpovědních dobách
–         apod.

 

Pracovní poměr lze uzavřít na dobu určitou či neurčitou. Doba určitá může být stanovena jak určitým konkrétním datem, tak i může jít o dobu konání konkrétních prací (např. sezónní časově omezené práce, záskok za mateřskou apod.). Doba trvání pracovního poměru na dobu určitou je dána obecně (tzn. jsou dány i jisté výjimky) tak, že nesmí mezi týmiž smluvními stranami přesáhnout 3 roky a ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou může být opakována nejvýše dvakrát. Za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje také jeho prodloužení. Pokud od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba 3 let, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky se nepřihlíží.

 

Jde-li o mzdu, pak ta může být sjednána tak, že je určena přímo v pracovní smlouvě, nebo je určena v samostatném mzdovém výměru, který může být či naopak nemusí být prohlášen za nedílnou součást pracovní smlouvy, což má důsledky pak v možnostech či naopak nemožnosti jednostranných úprav mzdy ze strany zaměstnavatele.

 

Zkušební doba musí být sjednána písemně, a pokud nebyla sjednána kratší, může činit maximálně tři měsíce (u vedoucích zaměstnanců až 6 měsíců) s tím, že nesmí být dodatečně prodlužována a nesmí její délka ani být sjednána na více jak jednu polovinu sjednaného trvání pracovního poměru. Ve zkušební době může zaměstnanec i zaměstnavatel pracovní poměr zrušit jednoduše, bez uvedení důvodu, a to kdykoliv písemným oznámením.

 

Pokud pracovní smlouva neobsahuje údaje o všech právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen zaměstnance o nich písemně informovat, a to nejpozději do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru, kdy tato informace musí obsahovat podle zákona:

–         jméno zaměstnance, název a sídlo nebo jméno a adresu zaměstnavatele
–         bližší označení druhu a místa výkonu práce
–         údaj o délce dovolené, popřípadě uvedení způsobu určování dovolené
–         údaj o výpovědních dobách
–         údaj o týdenní pracovní době a jejím rozvržení
–         údaj o mzdě nebo platu a způsobu odměňování, splatnost mzdy, termínu výplaty mzdy nebo platu
–         údaj o kolektivních smlouvách, stanovení týdenní pracovní doby a rozvržení pracovní doby

 

Při nástupu do práce musí být zaměstnanec také seznámen s pracovním řádem a právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které musí při práci dodržovat, stejně jako s případnou kolektivní smlouvou a vnitřními předpisy zaměstnavatele.

 

Promlčení a promlčecí lhůta (doba) zj. na peněžitá plnění

 

Promlčení a promlčecí lhůta (doba)

zj. na peněžitá plnění

 

 

PROMLČENÍ OBECNĚ

 

PROMLČENÍ je soukromoprávní institut, jehož důsledkem je oslabení subjektivního práva věřitele v důsledku marného uplynutí tzv. promlčecí lhůty, přičemž uvedené oslabení subjektivního práva spočívá v tom, že je-li promlčení u soudu namítnuto dlužníkem, soud nemůže promlčenou pohledávku či právo věřiteli přiznat, v důsledku čehož dlužník není povinen promlčenou pohledávku (dluh) věřiteli zaplatit, případně věřitel nemůže své promlčené právo vymáhat. Podmínkou je, že dlužník promlčení řádně a včas namítne, v opačném případě i promlčenou pohledávku či právo lze věřiteli soudně přiznat.

 

K promlčení je třeba vždy jednak uplynutí zákonem stanovené promlčení lhůty a jednak uplatnění tzv. námitky promlčení, většinou ze strany žalovaného u soudu. Soud k případnému promlčení pohledávky nepřihlíží tzv. z úřední povinnosti, ale AKTIVITA v tomto směru JE V RUKOU TOHO, KDO SE PROMLČENÍ CHCE NEBO MÁ ZÁJEM TZV. DOVOLAT uvedenou NÁMITKOU PROMLČENÍ. Je tedy zcela nezbytné, aby žalovaná strana řádně a včas aktivně jednala, ideálně ihned po doručení např. platebního rozkazu.

 

Důsledkem promlčení je to, že sice promlčená pohledávka či právo i nadále existuje a dlužník tuto pohledávku může i dobrovolně splnit (v takovém případě se nejedná o bezdůvodné obohacení), nicméně věřitel nemá možnost jak tuto pohledávku bez dobrovolného plnění ze strany dlužníka po něm vymoci, jelikož mu taková pohledávka nemůže být soudně přiznána a věřitel tak nemůže získat tzv. exekuční titul, na základě kterého by mohl proti dlužníkovi vést exekuci.

 

 

Pokud jde o promlčecí lhůtu, pak OBECNÁ SUBJEKTIVNÍ PROMLČECÍ LHŮTA je TŘÍLETÁ (pro obchodněprávní vztahy do 31.12.2013 pak ještě čtyřletá, ale s takovými případy se již setkat příliš nelze). K tomu může být ovšem až desetiletá v případě dluhu uznaného anebo u částečného plnění za podmínek dle § 2054 odst. 2 NOZ (počala-li běžet od r. 2014), a také podle NOZ může být dohodnuta za určitých podmínek promlčecí doba odlišná.

 

Tedy pokud je právo uznáno dlužníkem co do důvodu i výše anebo je soudně přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu či jiného orgánu, promlčecí doba je DESET LET, a to ode dne, kdy mělo být plněno. Stejně tak platí podle již citovaného § 2054 odst. 2 NOZ: „Plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.“

 

Promlčecí lhůta počíná plynout dnem, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé (např. pohledávka zažalována u soudu, tedy nejčastěji ihned po splatnosti pohledávky). Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Zákon stanovuje ovšem také specifické případy začátku plynutí promlčecí lhůty pro určité situace.

 

 

Majetkové právo se promlčí NEJPOZDĚJI UPLYNUTÍM DESETI LET ode dne, kdy dospělo (OBJEKTIVNÍ PROMLČECÍ LHŮTA), ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu.

 

Strany si mohou ujednat kratší nebo delší promlčecí lhůtu počítanou ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé, než jakou stanoví zákon, nejméně však v trvání jednoho roku a nejdéle v trvání patnácti let. Je-li kratší nebo delší lhůta ujednána v neprospěch slabší strany, nepřihlíží se k takovému ujednání.

 

V určitých specifických případech také zákon stanoví ale jinou než obecnou promlčecí lhůtu.

 

Bylo-li právo zapsáno do veřejného seznamu, promlčí se za deset let ode dne, kdy mohlo být vykonáno poprvé.
Právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla. Byla-li škoda nebo újma způsobena úmyslně, promlčí se právo na její náhradu nejpozději za patnáct let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla. Obdobně to platí i pro bezdůvodné obohacení.

 

 

Běh promlčecí lhůty se také tzv. staví (po určitou dobu promlčecí lhůta neběží), a to právě např. v případech, kdy věřitel uplatní v promlčecí době včas právo u soudu, případně následně pravomocně přiznané právo exekučně vymáhá (podal exekuční návrh) a pokračuje-li řádně v zahájeném řízení. Běh promlčecí lhůty se může také přerušit (tj. začne běžet znovu nová promlčecí lhůta), a to např. právě v případech, kdy je právo uznáno dlužníkem co do důvodu i výše anebo je soudně přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu či jiného orgánu, jak je shora uvedeno.

 

 

DOPORUČENÍ PRO VĚŘITELE

 

Řada věřitelů, a to jak soukromých osob např. ohledně zápůjček, tak i firem v rámci obchodních vztahů, dělá tu chybu, že pohledávky (dluhy) po splatnosti neřeší delší dobu. Obecně se nedoporučuje pohledávku nechat bez řešení déle, než měsíc, neboť se tím snižuje šance na reálné vymožení pohledávky. Nelze se spoléhat přitom pouze na neustále opakované přísliby dlužníka a nejde pouze o promlčecí lhůtu, jak je přiblížena shora. Dlužník se v mezidobí může zbavovat majetku, může se dostávat do větších problémů, ale zejména vymáhání následnou exekucí se řídí zásadou časové priority, tedy „kdo dřív přijde, ten dřív bere“. Neřešení nebo pozdní řešení obchodních pohledávek mívá dále také často negativní vliv i na platební morálku dalších odběratelů či zákazníků. Řešit pohledávku s několikaměsíčním a někdy dokonce i několikaletým zpožděním pak lze označit za zbytečný hazard a riziko snižující výrazně možnost pohledávku (dluh) vymoci.

 

DOPORUČENÍ PRO DLUŽNÍKY

 

Některé firmy, často typu inkasních a vymáhacích společností, skupují od věřitelů balíky pohledávek po splatnosti, z nichž řada je již i dávno promlčených a uplatňují následně tyto pohledávky vůči dlužníkům, a to i s několikaletým zpožděním u soudu včetně nákladů soudního řízení. V mnoha případech stačí přitom dlužníkovi pouze účinně namítnout promlčení takové pohledávky. Pokud si nejste jisti, můžete využít služeb advokátní kanceláře – ušetříte často mnohem více, než vydáte za kvalitní právní poradu.

 

Platební rozkaz a odpor proti platebnímu rozkazu

 

Platební rozkaz a odpor proti platebnímu rozkazu

 

 

Platební rozkaz představuje rozhodnutí soudu v tzv. zkráceném řízení, který lze vydat v případě, že v rámci žaloby je uplatněno právo na peněžité plnění, vyplývá-li toto právo ze skutečností uvedených žalobcem (nároky nejsou pochybné), nejde o věc, kterou má u soudu rozhodovat senát a dále pokud se žalovaný zdržuje v ČR a jeho pobyt je znám.

 

V rámci PLATEBNÍHO ROZKAZU pak soud i bez slyšení žalovaného (bez jednání či dokazování) při splnění zákonných podmínek uloží žalovanému, aby do 15 DNÍ od doručení platebního rozkazu (do vlastních rukou bez možnosti náhradního doručení) zaplatil žalobci uplatněnou pohledávku a náklady řízení, anebo aby podal v téže lhůtě u soudu PÍSEMNÝ ODPOR, často spojený s povinností vyjádření se jak co do tvrzení skutečností (odůvodnění odporu), tak i doložení těchto tvrzení důkazy.

 

Nepodá-li žalovaný proti platebnímu rozkazu odpor, nabývá platební rozkaz právní moci a je možno ohledně v něm přiznaných nároků vést následně exekuční řízení. Naopak podá-li žalovaný odpor, platební rozkaz se ruší a dochází k nařízení jednání – jinými slovy soud probíhá klasickou cestou.

 

Pokud tedy dlužník objeví ve své poštovní schránce (či v případě firem v datové schránce) platební rozkaz, má poměrně krátkou lhůtu na to, aby podal proti platebnímu rozkazu odpor, pokud s platebním rozkazem nesouhlasí a pokud má také k dispozici důkazy či argumenty svědčící v jeho prospěch, tedy fakticky proti částce uvedené v platebním rozkazu či alespoň její části.

 

Velmi důležité je mít zajištěno doručování a přebírání pošty a mít v pořádku adresu trvalého bydliště. Z praxe lze dále konstatovat, že nezanedbatelné procento žalovaných osob situaci, kdy jim dojde platební rozkaz od soudu, neřeší buď vůbec anebo až po lhůtě stanovené k odporu, samozřejmě k jejich velmi často podstatné finanční či jiné újmě.

 

Je-li navíc s platebním rozkazem spojena kvalifikovaná výzva k vyjádření se ve věci a doložení důkazů, je žalovaný povinen učinit a doložit i toto. Lhůta ke splnění kvalifikované výzvy soudu nesmí být kratší než 30 dnů a prostřednictvím jí je žalovaný vyzván zejména aby uvedl, zda uplatněný nárok uznává či neuznává (případně v jaké části jej uznává), aby v případě, že žalovaný nárok neuzná, vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svojí obranu a aby k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, případně aby označil důkazy k prokázání svých tvrzení. Součástí takové výzvy soudu bývá i poučení o tom, že pokud se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádří nebo nesdělí soudu, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává. Pokud by se žalovaný na základě této výzvy soudu pak řádně a včas nevyjádřil, pak by soud mohl ve věci rozhodnout rozsudkem pro uznání, a to i bez nařízení jednání. Podávání odporu by tak již bylo vcelku zbytečným úkonem.

 

Zejména u starších pohledávek je vhodné zabývat se také otázkou MOŽNÉHO PROMLČENÍ žalovaného nároku.

 

 

PODROBNOSTI K PLATEBNÍMU ROZKAZU

VZOR ODPORU PROTI PLATEBNÍMU ROZKAZU

 

Rámcová obchodní smlouva mezi podnikateli

 

Rámcová obchodní smlouva mezi podnikateli

 

 

RÁMCOVÁ OBCHODNÍ SMLOUVA je smlouva uzavíraná mezi podnikatelskými subjekty, která vymezuje mezi nimi dohodnuté obchodní podmínky pro budoucí obchodní případy, které mezi podnikateli budou v budoucnu, po dobu platnosti rámcové smlouvy, realizovány.

 

Může přitom jít o různé typy rámcových smluv, a to podle konkrétních obchodních typů – např. rámcová smlouva kupní, rámcová smlouva o dílo apod.

 

Jedná se o smlouvu, která často sama o sobě žádný konkrétní závazkový vztah nezakládá a nevznikají z této smlouvy přímo konkrétní práva a povinnosti bez realizace konkrétní kupní smlouvy v budoucnu. Ve své podstatě jde o tzv. OBCHODNÍ PODMÍNKY.

 

Význam rámcových smluv spočívá zejména v tom, že smluvní strany tam, kde předpokládají dlouhodobější obchodní vztah mezi sebou do budoucna a opakované právně obdobné případy (např. opakované koupě obdobného zboží, zhotovení díla apod.), stanoví prostřednictvím rámcové smlouvy základní pravidla, jimiž se budou řídit všechny konkrétní smlouvy na základě rámcové smlouvy v budoucnu uzavřené, nebude-li v té či oné konkrétní smlouvě ujednáno jinak.

 

Rámcové smlouvy většinou nevymezují povinnost jedné smluvní strany uzavírat po určitou dobu s druhou stranou určitý počet konkrétních smluv, to je ponecháno na vůli a aktuální potřebě dané smluvní strany.

 

Výhoda spočívá v tom, že rámcová smlouva vymezí mezi smluvními stranami vybrané dohodnuté obchodní podmíky, jako např. podmínky fakturační, platební, cenové, dodací, objednací, záruční apod. předem pro budoucí obchody, v rámci nichž pak např. postačí již uzavřít konkrétní smlouvu formou jednoduché objednávky a její akceptace.

 

Na uvedené konkrétní obchodní případy v budoucnu se pak budou vztahovat podmínky sjednané v platné rámcové smlouvě, aniž by bylo třeba je u každého obchodu detailně sjednávat. To vše za předpokladu, že konkrétní smlouva nestanoví mezi smluvními stranami jinak.

 

Případné odstoupení od samotné rámcové smlouvy se samo o sobě nedotýká konkrétních smluv na jejím základě již uzavřených.

 

S ohledem na uvedené je třeba klást vždy důraz na právní kvalitu těchto rámcových smluv. Každá taková smlouva je zcela jedinečná a rozhodně se nevyplácí pouze kopírovat podobné smlouvy od konkurence či z jiných případů. I na jednom slovním spojení může být postaven právně podložený úspěch té které smluvní strany v případě sporu.

Směnka a směnečný platební rozkaz

 

Směnka a směnečný platební rozkaz

publikováno 2014

 

 

Směnkou lze v řadě případů vhodně zajistit závazek, ať již občanskoprávní nebo mezi podnikateli, nicméně je třeba si uvědomit, že jde o přísně formální právní jednání a listinu, při kterém i sebemenší chyba může způsobit neplatnost směnky. SMĚNKA je cenným papírem, kterým se výstavce zavazuje, že osobě, která je uvedena ve směnce, zaplatí ve stanovené době tzv. směnečnou sumu (tzv. směnka vlastní), anebo kterým výstavce přikazuje třetí osobě – směnečníkovi, aby za něj zaplatil osobě, která je uvedena ve směnce – remitentovi, směnečnou sumu (směnka cizí).

 

Zákon vyžaduje k platnosti směnky přesně stanovené náležitosti, při jejichž nedodržení může být směnka neplatná. Směnka musí být písemná a musí být vlastnoručně podepsána výstavcem, nicméně není předepsána žádná konkrétní podoba směnky. Směnka musí obsahovat tyto následující údaje:

 

– označení listiny jako „směnka“, a to nejen v nadpisu, ale i ve vlastním textu listiny
– bezpodmínečný příkaz zaplatit částku specifikovanou ve směnce, bez vázanosti na jakoukoliv podmínku (např. dodání zboží, poskytnutí služby apod.)
– jméno toho, kdo má platit – výstavce nebo směnečník (viz shora)
– splatnost směnky
– místo, kde má být placeno a není-li uvedeno, pak je místem placení sídlo nebo bydliště směnečníka
– jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno
– datum a místo vystavení směnky
– vlastnoruční podpis výstavce, umístěný po textem listiny

 

Splatnost směnky je možná 1) tzv. „na viděnou“, tj. při předložení směnky (tzv. vista směnka, obecně předložitelná k placení do jednoho roku od vystavení), 2) na určitý čas po viděné, tj. uplynutím stanoveného času po předložení směnky, 3) na určitý čas po datu vystavení směnky, tj. uplynutím stanovené lhůty po datu vystavení směnky, 4) na určitý den uvedený ve směnce. Blanko směnka je tzv. neúplná směnka, která neobsahuje alespoň jednu podstatnou náležitost (např. směnečnou sumu či splatnost) s tím, že takový údaj má být určitým způsobem doplněn až později, a to v souladu s vyplňovacím oprávněním.

 

Za splnění směnečného závazku se může zaručit ještě další osoba – tzv. avalista, jako ručitel, který se tímto zaváže uhradit závazek ze směnky pro případ, že tak neučiní směnečný dlužník. Avalista musí být označen a podepsán taktéž na směnce, v tomto případě se jedná o tzv. avalovanou směnku, u níž se uvádí doložka „per aval“ či „jako rukojmí“. Směnečník může směnku podepisovat v případě potvrzení přijetí směnky (tzv. akceptace směnky) a převzetí směnečného závazku.

 

Směnka může také obsahovat tzv. protestační doložku uvedením slovního spojení „bez protestu“ (či „bez útrat“). V tom případě směnečný věřitel není povinen učinit tzv. protest v případě nepřijetí nebo nezaplacení směnky, tedy průkaz neúspěšného předložení směnky k zaplacení pomocí protestní listiny. Směnku a směnečný nárok lze také obecně převést na jinou osobu, a to tzv. rubopisem – indosamentem na rubu směnky nebo na listu s ní spojeném (tzv. přívěšek) a předáním směnky (směnečná varianta u směnky na řad) anebo cessí – postoupením práv ze směnky a jejím předáním (nesměnečná varianta). Rubopis podepisuje převodce – indosant a jedná se o doložku typu „místo mně zaplaťte na řad …“.

 

Práva ze směnky se uplatňují předložením směnky směnečnému dlužníkovi k zaplacení v den splatnosti směnky nebo ve dvou následujících pracovních dnech. Zaplacení směnky se potvrzuje tzv. kvitanční doložkou přímo na směnce. Pokud směnka není zaplacena, její majitel se nároků ze směnky může domáhat soudně, k čemuž slouží NÁVRH NA VYDÁNÍ SMĚNEČNÉHO PLATEBNÍHO ROZKAZU. Ve směnečném řízení obecně není povinnost prokazovat vznik závazku, na jehož podkladě byla směnka vystavena, ale postačí pouhé předložení platné a nezaplacené směnky v originále (prvopis směnky). Důkazní břemeno je přeneseno v převážné části na žalovaného. Ve směnečném platebním rozkazu uloží soud žalovanému, aby v zákonem stanovené době od doručení platebního rozkazu zaplatil požadovanou částku, anebo v téže lhůtě podal námitky. Pokud námitky nejsou podány, nabude směnečný platební rozkaz právní moci a lze na základě něj vést exekuci. Směnečné řízení je, pokud jde o námitky, koncentrované a po uplynutí lhůty k podání námitek nelze uplatňovat již obranu, která nebyla v námitkách již uvedena, lze však uvádět nové skutečnosti významné pro posouzení důvodnosti obrany v námitkách řádně uplatněné.